Vesnice | |
Mehman | |
---|---|
paže. Մեհմանա | |
40°09′10″ s. sh. 46°40′09″ východní délky e. | |
Země | Náhorní Karabach / Ázerbájdžán [1] |
Plocha | Martakert [2] / Kalbajar [3] |
Historie a zeměpis | |
Výška středu | 1200 m |
Časové pásmo | UTC+4:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | 27 [4] lidí ( 2005 ) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Mehmana nebo Megmana , Meymana ( arménsky Մեհմանա , řecky Μεχμανά ) je vesnice v Zakavkazsku . Podle administrativně-teritoriálního členění Republiky Náhorní Karabach , která vesnici fakticky ovládá, se nachází v regionu Martakert NKR , podle administrativně-teritoriálního členění Ázerbájdžánské republiky - v Kelbajarské oblasti Ázerbájdžánu . Obec se nachází 20 kilometrů jihozápadně od řeky Terter . Mehmanovi bude brzy 300 let, v souvislosti s tímto datem je plánována slavnostní akce za účasti zástupců různých kruhů veřejnosti.
V roce 2006 žilo v obci 14 rodin, převážně starších lidí. Po válce bylo v rámci státního programu v Mehmanu postaveno 6 domů. V obci je škola, klub a stanoviště první pomoci. Problémy s telefonickou komunikací, televizním a rozhlasovým vysíláním, pitnou vodou zůstávají nevyřešeny, silnice jsou ve špatném stavu a nejbližší normální silnicí je úsek Martakert - Drmbon , který vede 2 km severně od obce a je téměř nedostupný z důvodu skutečnost, že obec je napojena na dálnici nezpevněnou horskou serpentinou. V zimě Mekhmani prakticky nemají možnost cestovat mimo vesnici [5] .
Již na začátku 19. století bylo mnoho Řeků zlákáno do Mehmana zásobami rud drahých kovů. Z historických pramenů vyplývá, že v okolí obce probíhaly geologické průzkumné práce již před příchodem Řeků sem, vzácný kov (včetně stříbra) pak místní arménské obyvatelstvo těžilo tím nejjednodušším způsobem. V sovětských letech se zde podle obyvatel těžilo olovo. Pravda, těžba stála lidi zdraví – Mekhmani trpěli nemocí spojenou s vodou, která na své cestě do vesnice procházela ložisky olova a nesla s sebou látky škodlivé pro lidský organismus [5] [6] . Jako součást Ruské říše byla vesnice Mekhmana součástí Jevanshir uyezd guvernorátu Elisavetpol . Podle „kavkazského kalendáře“ z roku 1912 žilo ve vesnici 62 lidí, většinou Řeků.
Druhý proud Řeků do Mehmanu začal po arménské genocidě v Turecku v letech 1915-1918 - tehdy bylo mnoho řeckých rodin, jako Arméni, vystaveno genocidě a Řekové, kteří sdíleli tragický osud Arménů , byli zachráněni jen zázrakem. [5] [6] .
V sovětských dobách udržovali Řekové z Náhorního Karabachu vazby se svou vlastí – příbuzní z Řecka posílali oblečení, jídlo, někteří tam šli za svými příbuznými a pocházeli z Řecka [5] [6] .
Po začátku karabašského konfliktu v roce 1991, během masivní letní ofenzívy ázerbájdžánských jednotek v roce 1992, se vesnice dostala pod kontrolu Ázerbájdžánců, ale brzy Arméni zahájili protiofenzívu a během tří dnů ovládli devět vesnic. region Martakert, včetně Mehmanu [7] .
K 1. lednu 1933 žilo v obci 108 lidí (20 domácností), všichni byli Řekové [8] . Nyní obec obývají převážně Arméni.
V blízkosti obce se nachází těžební a zpracovatelský závod Drmbon, který funguje od podzimu 2003. Průměrná produktivita podniku je 16-18 tisíc tun rudy za měsíc. Nové zařízení závodu zároveň umožňuje zpracovat až 30 000 tun rudy měsíčně. Koncentrát získaný po zpracování rudy, obsahující zlato a měď , je podroben tavení v Alaverdi Metallurgical Combine v Arménii . Objem roční produkce je 10-11 milionů dolarů. Společnost zaměstnává více než 900 lidí, z nichž 40 jsou obyvatelé Drmbonu [9] .
Souběžně s výrobní činností probíhají aktivní průzkumné práce. Správa podniku plánuje do roka dokončit studii jednoho nebo dvou nových ložisek a zahájit jejich těžbu. Nejperspektivnější je ložisko u obce Mehmana, které má průmyslové zásoby 37,3 mil. tun olova a 40,4 mil. tun zinku [6] [10] [9] .
Martakertská oblast NKR | |||
---|---|---|---|
Administrativní centrum Martakert vesnice Aygestan * haykajur * Andzavner Arajadzor Harutyunagometr Aterk Akhabekalanj Wank Vardadzor Varnkatag Vahuas Verin-Oratag Gazarah Harnacar Getavan Govtashen Dashtagluh Jarberd Drmbon Zaglik Zardakhach Imeret-Gerevend Karmiravan * kichan Kmkadzor Kolatagh Kochogot Kusapat Levonarch Magavus Madagiz * Maraga * Megmanová Metz Shen Muchrat Nareshtar Nerkin-Oratag ani Haykajur * Nor-Aigestan * ani Maraga * Nor-Seisulan * Hovtashen * Papravend / Nor Karmiravan * Pogosametr Seisulan Syrkhavend / Norsko-Gazanchi Talish * Tbldu Tonashen Khnkavan Tsaghkashen Tsaghkunk Tsmakaoh Chankatah Chapar Chldran Chrag Shahmasur | |||
* Pod ázerbájdžánskou kontrolou |
Kalbajárská oblast Ázerbájdžánu | ||
---|---|---|
Administrativní centrum Kalbajar osad Istisu vesnic Abdullaushagy Agdaban Agdash Aghjakend Agzibir Ali-Bayramli Allikand Almalyk Alolar Alukend Alchaly Alyrzalar Amirallar Asrik Ashagy-Ayrym Ashaghy-Karajanly Ashaghy-Shurtan Babashlar Baglypeya Bagirly Bagyrsag Bazarkend Bashkend Bashlybel birindzhi milli Burduj Byazirkhan Gozlu Wank Wank Vanklu Gazarahog Gazarki-Homér Gasanlar Gasanriz Kusyuvasy Gylychly Guzeychirkin Guneypaya Gozlubulag Geidere Damgaly Devedashi Demirchidam Derekyshlak Jamilli Jomart Dovshanly Heivals ellija Zar Zardakhach Zeylik Živel Zulfugarli Imeret-Gerevend Istibulak Kazikhanly Kalatalyg Kamyšly Kanlykend Karadaghly Karachanly Karakhančaly Cashdeck kilsya Kilsakend kilsali Kechilikaya Kolatagh Koturlu Kyzylkaya Kurt Dam Kyavshan Lachin Lev Mammadsafi Mammadushagy Maraldam Merjimek Mehman Mehrably Cíle Mozkend Molotov Nacafalylar Nadirkhanly Naryncilar Oktyabrkend Orta Garajanly Orujlu Otaglar Otagly Sarygyuney Sarydash Sarimoglu Seyidlyar Soyukbulak Susuzlug Synygkilsa Taklya Tatlar Tekyakaya Tirkeshevend Thkot Ferhani Hallanly Khanmamed Bunaen Khahat-Knel Chachkend Hyatt Kholazai-Alkhasli Khopurlu Hungutala Chaikend Chapar Chapli Chakhmakh-Bina Charektar Chobankerahmez Chovdar Chorman Chormanly Childyran Chirag Chaplar Shakhkerem Shahmansurlu Egerská jurta Elyasalylar Yukhary-Ayrim Yukhary-Oratag Yukhary-Shurtan Yayydzhi Janshak |