Mikulinský horizont II mk je regionální stratigrafické pododdělení kvartérního systému , odpovídá 1. stupni svrchního pleistocénu III 1 , teploměru.
První z otevřených interglaciálů. Otevřeno v polovině XIX století. Karl Frantsevich Rul'e v roce 1846 identifikoval a popsal jezerní sedimenty s kostrou stepního mamuta poblíž vesnice Troitskoe 55°46′38″ severní šířky. sh. 37°24′07″ východní délky e. . Později ložiska tohoto úseku studovalo mnoho badatelů – N.I. Krištafovič (1889-93), V.N. Suchačev (1910, 1928). A.P. Pavlov a G.F. Mirchink připisoval tato ložiska poslednímu interglaciálu, který se tehdy nazýval Riess-Wurm . B.M. Danyshin v roce 1947 navrhl nazvat tento interglaciál Troitsk .
A.I. Moskvitin (1936) se domníval, že ložiska Troitského úseku byla pokryta morénou a patřila ke staršímu (Mindelris - Likhvin ) interglaciálu. Jedním z důvodů byl nález zubu slona trogontherského na asfaltu ; měl patřit ke kostře nalezené K.F. volant. Proto v Moskvitinu v roce 1950 navrhl nazvat Riess-Wurmský interglaciál Mikulinsky (podle úseku u obce Mikulino , Rudnyansky okres, Smolensk region, zkoumal A. V. Kostyukevich-Tizengauzen v roce 1932 [1] . Tento název byl zařazen v r. všechna následující stratigrafická schémata Později Jezerní ložiska trojského úseku byla připsána mikulinskému interglaciálu, ale název horizontu zůstal stejný.
Stáří ložisek odpovídá západní Evropě před 113 ± 11 tisíci lety [2] .
Podsekce | Kapitola | Odkaz | krok | Horizont |
---|---|---|---|---|
holocén | IV | Šuvalovský | ||
Pleistocén | Neopleistocén | Horní III | III 4 | Ostaškovskij |
III 3 | Leningradský | |||
III 2 | Kalininského | |||
III 1 | Čermeninský | |||
III 1 | Mikulinský | |||
Sekundární II | II 6 | Moskva | ||
II 5 | Gorkinského | |||
II 4 | Vologda | |||
II 3 | Čekalinský | |||
II 2 | Kaluga | |||
II 1 | Likhvinskij | |||
Dolní I | já 8 | Oksky | ||
já 7 | Ikoretsky | |||
já 6 | Navlinského | |||
já 5 | Muchkapsky | |||
já 4 | Donskoy | |||
já 3 | Mojseevského | |||
já 2 | Setunský | |||
já 2 | Iljinský | |||
já 1 | Pokrovského |