Ministerstvo japonské armády

Ministerstvo pozemních sil císařského Japonska (陸軍省) Rikugunsho ) [1] -výkonný orgán císařského Japonskapro vojenskou politikuastátní správu pozemních silv letech 1872-1945.

Historie

Ministerstva pozemních sil a námořnictva vznikla jako součást Kabinetu ministrů císařského Japonska v důsledku rozdělení ministerstva armády v roce 1872. V roce 1873 kabinet ministrů formuloval požadavky na strukturu a provoz nové ministerstvo, které vstoupilo v platnost na jaře následujícího roku.

Struktura

Až do roku 1900

70. léta 19. století

V čele vládního aparátu pozemního vojska byl ministr pozemního vojska s aparátem náměstků a asistentů ministra a sekretariátem ministerstva. Podle struktury z roku 1873 ministerstvo zahrnovalo:

• Ministr
• Sekretariát
• Řízení:

• 1. (tajné)
• 2. (administrativní)
• 3. (dělostřelectvo)
• 4. (inženýrství)
• 5. (finanční)
• 6. (provozní)

Návrh struktury počítal se 7. (severním) ředitelstvím, které mělo zhruba zastupovat velení pozemních sil . Hokkaido však projekt nikdy nevyšel.

V roce 1878 byl na základě operačního odboru ministerstva vytvořen samostatný generální štáb pozemních sil , podřízený přímo císaři jako vrchnímu vrchnímu veliteli a provádějící operační plánování bojového použití pozemních sil. .

80. léta 19. století

V roce 1879 vláda revidovala strukturu a pravidla ministerstva. Organizovala pět funkčních oddělení: správní, personální, dělostřelecké, ženijní vojsko a finanční. V roce 1885 byl dodatečně vytvořen dopravní odbor.

1886

V roce 1886, v souvislosti s reformou vlády a sestavením ministerského kabinetu , začal ministerstvo řídit ministr s osobním úřadem a přibylo oddělení lékařské služby pozemního vojska .

V roce 1888 bylo vytvořeno právní oddělení a v roce 1890 byly správní a řídící oddělení vojenských poboček sloučeny do jediného vojenského oddělení.

Do roku 1945

1900s

V květnu 1900 byla provedena další reforma: vojenský personál s hodností ne nižší než generálporučík získal právo stát se vedoucími ministerstva a civilisté nesměli obsadit vyšší funkce.

Před druhou světovou válkou

Od roku 1913 měli civilisté nárok na vedoucí pozice, ale od roku 1936 získala na tyto pozice opět monopol armáda. Ministr a kolegium ministerstva byly tvořeny výhradně z důstojníků japonské císařské armády , což přispělo k posílení vlivu armády na vedení země. Na přijímání vládních rozhodnutí se aktivně podíleli náčelníci vojenského odboru ministerstva, kteří se zabývali mezikmenovou koordinací pozemních sil . Do roku 1930 byly do struktury stálých útvarů ministerstva doplněny také výzbrojní a týlové oddělení.

Ministerstvo války

Na jaře 1945, v předvečer porážky ve 2. světové válce , bylo vojenské oddělení ministerstva sloučeno se 4. oddělením generálního štábu , aby zorganizovalo rozhodující bitvu v plánované obraně metropole na souši.

Likvidace ministerstva pozemních sil

Ministerstvo pozemních sil císařského Japonska bylo rozpuštěno na podzim roku 1945 po podepsání aktu o kapitulaci. Demobilizační práce Pozemního vojska byly svěřeny nově vzniklému Ředitelství demobilizace č. 1 z bývalých zaměstnanců ministerstva.

Ministři pozemních sil

Poznámky

1. ↑ Ministerstvo pozemních sil

Viz také

• Japonská císařská armáda
• Generální štáb japonské císařské armády
• Ministerstvo námořnictva (Japonsko)

Prameny a literatura

•  (japonsky)陸軍省沿革史 / 陸軍省[編]; [本編], 附表. — 陸軍省, 1905.
•  (japonsky)講和資料 / [陸軍省編]; 第1編, 第2編. — 陸軍省, 1928.
•  (jap. ) — 陸軍省, 1929.
•  (japonsky)陸海軍省年報 / 東京: 日本図書センター, 1989.
• Ministerstvo japonské armády // Encyklopedie Nipponika  : [ jap. ]  = 日本大百科全書 :全26冊巻. — 2 版. - 東京 :小学館, 1994-1997年.

Odkazy

•  (japonsky) Struktura ministerstva japonské armády