| Pane Twistere | |
|---|---|
| Žánr | báseň |
| Autor | Samuel Marshak |
| Původní jazyk | ruština |
| datum psaní | 1933 |
| Datum prvního zveřejnění | 1933 |
„Mr. Twister“ je satirická báseň Samuila Marshaka , napsaná v letech 1932-1933 [1] , která zesměšňuje rasismus .
Bývalý americký ministr a nyní bankéř, „majitel továren, novin, parníků“, pan Twister se rozhodl ve svém volném čase cestovat po celém světě. Poradil se s manželkou a dcerou Susie. Ta trvala na cestě do SSSR (jmenovitě do Leningradu ), o kterém má nejvíce „ brusinkových “ nápadů:
Budu jíst obilný kaviár,
chytat živého jesetera, pojedu
na trojce přes řeku Volhu
a poběžím do JZD pro maliny!
Twister a jeho rodina cestují do SSSR na parníku, předtím se s Cookovou kanceláří dohodli, že na parníku ani v hotelu by neměli být žádní „negři, Malajci a jiná chátra“, protože nemá rád barevné lidi. . Po příjezdu do Leningradu se pan Twister a jeho rodina ubytovali v hotelu Angleterre a vše šlo hladce, dokud v jednom z pater nespatřili černého hosta. Twister se rozhořel, zrušil rezervaci a odešel, ale v jiných Leningradských hotelech nebyly žádné volné pokoje:
Na sjezd přišlo hodně lidí.
Ne, bohužel, v hotelu nejsou žádná místa!
Když se vrátil do Angleterre, unavený Twister zjistil, že pokoje již byly pronajaty. Neméně unavená Suzy dokonce otci nabídne, že koupí dům, ale on odpoví, že mu „nechce prodat Leningrad“. Rodina s velkými obtížemi přenocovala a panu Twisterovi se zdálo, že se vrátil do vlasti, ale domů ho nepustili:
Starý sluha odemyká vchod.
"Ne," říká, "v Americe jsou místa."
Ráno spícího Twistera objevily černé děti hrající si v hale. Slitovali se nad ním, ale čistič bot, který pracoval v hostinci, jim vysvětlil, že s lidmi jako Twister není co litovat. Ostatně důvodem této situace byla jeho vlastní přemrštěná pýcha, kvůli které pohrdá blízkostí k černochům:
Je velmi hrdý na svou bílou pleť, a
tak tráví noc na židli na chodbě.
Nakonec se pro Twistera a jeho rodinu našly dva pokoje a on souhlasil, a to i přes přítomnost „barevných“ u sousedů.
Impulsem k vytvoření básně byl příběh, který Marshakovi vyprávěl akademik Dmitrij Mushketov o tom, jak jeden z amerických turistů zůstal v Leningradu bez přespání poté, co se odmítl usadit ve stejném hotelu s černochem. Sám básník o tom hovořil v jednom ze svých dopisů [2] .
Báseň, stejně jako mnoho Marshakových děl, byla podrobena několika autorovým revizím. Tak například dříve bývalý ministr nesl jména „Blister“ a „Prister“ a existovala i varianta s obchodníkem Pork (z anglického pork – „pork“), který vyrábí „slavný vývar“. Auto, které přepravovalo Twistery kolem Leningradu, v některých edicích - "ZIS" (stříbrné "ZIS" - značka na korku auta), a v některých - zahraniční auto "Lincoln" ("stříbrný pes ..." ) [3] .
V raných verzích vrátný Angleterre po odjezdu rodiny Blisterů (jsou to také Twisterové) obvolal všechny leningradské hotely a požádal vrátné, aby odpověděli hostujícím Američanům, že nejsou místa, a oni souhlasili. Následně Marshak tuto epizodu z básně vyloučil: jak psal jednomu ze svých známých, redakce ho přesvědčila, že „jako by k nám přestali chodit zahraniční turisté, kdyby několik vrátných mohlo bojkotovat pana Twistera... Velmi neochotně jsem souhlasil s změny, ale pak bylo těžké argumentovat » [3] .
Podle Jevgenije Schwartze mluvil Korney Chukovsky o básni takto: „To je taková dovednost, která ani nepotřebuje talent! A jsou takové kousky, kde není ani dovednost, ani talent – „Hind je nad vámi, Zulu pod vámi“ – a přesto je to úžasné! [4] .
Faktem je, že v jednom z původních vydání znělo varování vrátného takto:
Číslo vpravo bere Číňan,
číslo vlevo Malajec,
Ind vchází do místnosti nad vámi,
Zulu přichází v čísle pod vámi [3] .
Chukovsky také měl další recenzi této básně:
Pamatuji si, že když mi poprvé četl ranou verzi svého "pana Twistera" - v té době to byl ještě "pan puchýř" - považoval jsem báseň za zcela hotovou, ale ukázalo se: pro autora to byla jen skica , první návrh konceptu, a trvalo to nejméně deset variant, než Marshak konečně dospěl k onomu zvukovému vzoru, který nyní definuje celý styl těchto zvučných a elegantních veršů... A i po vytištění veršů se k nim vrátil znovu a znovu, dosahovat co nejpřesnějších epitet, nejúčinnějších konsonancí a rytmů [5] .
Byli tam různí turisté,
A jednou prý
přijel k nám do Leningradu
sám ministr, pan Twister [8] .
"... nedlouho po návratu do Ruska jsem četl Maršakova "Pan Twister", ale mám nevykořenitelný advokátní zvyk: hájit nespravedlivě obviněné, no, napsal jsem parodii v Marshakově stylu na obranu pana Twistera... .:
Děti, nevěřte, Marshak vám lže,
Mister Twister není vůbec žádný hlupák
Nemůže to být ten hloupý příběh
Ani v "Angleterre" a ne v "Astoria" ... "