| Mixtec jazyky | |
|---|---|
| Taxon | Skupina |
| Postavení | obecně uznávané |
| plocha | Mexiko (Oaxaca, Puebla, Guerrero), USA (Kalifornie) |
| Počet médií | 550 tisíc |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Indické jazyky Severní Ameriky |
| Východní oto-mangské jazyky Jazyky Amusgo-Mixtec Mixtec jazyky | |
| Sloučenina | |
| 3 skupiny (57 jazyků) | |
| Kódy jazykových skupin | |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-5 | — |
Jazyky Mixtec jsou skupinou jazyků v rámci rodiny Oto-Mang . Distribuováno v Mexiku . Celkový počet dopravců je asi 550 000 lidí.
Zahrnuje tříkolkové jazyky (3 jazyky), počet mluvčích je asi 24 500 (dále - na základě sčítání lidu z roku 2000); Cuicatec (2 jazyky), počet mluvčích je asi 15 000; stejně jako dialektové kontinuum (52 jazyků), známé jako vlastní jazyk Mixtec, s asi 511 000 mluvčími. Někdy dochází k terminologickému zmatku: termín „jazyky mixtéků“ je aplikován na dialektové kontinuum jazyka Mixtec.
Jméno „Mishtec“ pochází z jazyka Nahuatl z [mi ʃ ] „oblak“ + [teka] „(jeho) obyvatel“. [1] Mluvčí mixtéckých jazyků obvykle používají výraz „dešťové slovo“ k označení svého rodného jazyka (dialektu), který zní v různých dialektech odlišně, například Tu'u n Sávi [tũ ʔ ũ saβi] v jeden a Dà'àn Dávi [δã ʔ ã δaβi] na druhém.
Tradičně se mixtéckými jazyky mluvilo v oblasti známé jako La Mixteca , která se nachází v mexických státech Oaxaca , Puebla a Guerrero . Díky migraci z regionu, především v důsledku extrémní chudoby, se mixtécké jazyky rozšířily také do měst Mexika, zejména Mexico City a Federálního regionu Mexiko, a také do řady zemědělských oblastí, jako je např. údolí San Quintin v Baja California a částečně v Morelos a Sonora . Někteří z Mixtéků se usadili v USA .
Mixtécký jazyk je komplexní sbírka regionálních dialektů, které existovaly již v době španělského dobytí mixtéckého regionu. Odrůdy Mixteca jsou někdy seskupeny podle zeměpisné oblasti, přičemž se používají označení jako La Mixteca , Mixteca Baja a Mixteca de la Costa . Dialekty však ve skutečnosti neodpovídají zeměpisným oblastem a přesný historický vztah mezi různými odrůdami nebyl vyvinut. Situace je mnohem složitější než dialektové kontinuum , protože dialektové hranice jsou často neočekávané a významné, některé pravděpodobně kvůli přesunům obyvatelstva před a po španělském dobytí. Počet variet jazyka Mixteq částečně závisí na tom, jaká kritéria pro jejich seskupování samozřejmě v jednom extrému ve státních institucích často neuznávali nářeční rozmanitost. Studie vzájemné srozumitelnosti a programy gramotnosti vedly SIL International k identifikaci více než 50 odrůd, kterým byly přiděleny různé kódy jazyků ISO. Pokusy spustit programy gramotnosti přes hranice těchto Mixtec dialektů se setkaly s malým úspěchem. Odrůdy Mixtecu fungují de facto jako samostatné jazyky po stovky let a prakticky nemají žádnou charakteristiku jediného „jazyka“. Rozdíly jsou stejně velké jako mezi románskými jazyky a od té doby jednotící společensko-politické faktory necharakterizují jazyky jako složité, často se o nich mluví jako o samostatných jazycích.
Jazyk Mixtec má 52 dialektů:
Před španělskou kolonizací měl Mixtec originální písmo, které se později ztratilo. Mixtékové, stejně jako ostatní národy Mezoameriky , vyvinuli svůj vlastní systém psaní a jejich kodexy, které se dochovaly, jsou jedním z nejlepších zdrojů znalostí o předhispánské kultuře regionu Oaxaca před příchodem Španělů. Po porážce Tututepecu v roce 1522 se Mixtékové dostali pod španělskou koloniální nadvládu a mnoho jejich relikvií bylo zničeno. Některé kodexy se však podařilo zachránit před zničením a dnes nejčastěji patří do evropských sbírek, včetně Suche-Nuttalova kodexu a Codexu Vindobonensis Mexicanus I ; s výjimkou Colombino Code, který je uložen v Národním muzeu antropologie v Mexico City .
Misionáři, kteří s sebou na Mixtéky přinesli římskokatolické náboženství, se pustili do studia jejich jazyka a připravili několik mluvnic mixtéckého jazyka, podobného stylu jako Gramática de la lengua castellana od Antonia de Nebrija . Začali také pracovat na přepisu jazyka Mixtec do latinského písma. V posledních desetiletích byly v Akademii jazyka Mixtec praktikovány mírné změny v abecedním zastoupení Mixtecu.
| Symbol | POKUD | Příklad | Význam | Přibližná výslovnost |
| A | A | a ndivi | nebe | Jako Rus |
| ch | tʃ | s hitia | banán | Jako Rus |
| d | ð | d e | on | Jako th v anglickém slově otec |
| E | E | v e' e | doma | Jako ruský e |
| G | ɡ | g a̱ | více | Jako ruský g |
| i | i | já ta̱ | květ | Stejně jako ruština a |
| ɨ | ɨ | kɨni _ _ | prase | Jako Rus |
| j | X | j i''in | vynechat | Jako ruské x |
| k | k | kumi _ | čtyři | Jako solidní Rus |
| l | l | já uu | Krásná | Jako ruský l |
| m | m | ña'm a̱_ _ | přiznává | Jako ruský m |
| n | n | ku n a'in | zastaví | Jako Rus |
| nd | nᵈ | ita und eyeu̱ | orchidej | Vyslovuje se jako n , po kterém následuje nenosní d -jako přechod k hlučné souhlásce. |
| ng | ŋ | su ng o̱o | usadit | Jako angličtina ng (nosní zvuk n ) |
| ñ | ɲ | ñ uuyivi | svět | Jako španělské ñ ( н ), ale obvykle se jazyk nedotýká tvrdého patra. |
| Ó | Ó | chis o | švagrová | Jako Rus |
| p | p | p i'lu | svět | Jako ruský p |
| r | ɾ | r u'u | já | Někdy je to trylek (rusky р ). |
| s | s | s a'a | mazaný | Jako Rus |
| t | t | táji _ | průvodci | Jako ruský t |
| ts | ts | jsem já | štěně | Jako ruský c |
| u | u | N u u yo | Mexiko | Jako Rus |
| proti | β | v ilu | kočka Kitty | Jako španělský v |
| X | ʃ | yu x e'e | Dveře | Jako ruský sh |
| y | ʒ | y uchi | prach | Jako Rus |
| ' | ˀ | nda'a | ruka | Zastavení hrdla . Vyslovuje se, když je samohláska glottalizována, jako by končila rázem. Není neobvyklé, že za glotalizovanou samohláskou je identická, ale neglotalizovaná samohláska. |
Pravděpodobně největší přínos mixtéckých jazyků pro mexický dialekt španělštiny spočívá ve velkém počtu místních jmen, zejména v západních oblastech státu Oaxaca, kde některé komunity stále nesou mixtécká jména: San Juan Newmi , San Bartolo Yukuanye , Santa Cruz Itundukhia a mnoho dalších. Ve státech Puebla a Guerrero byla místní jména Mixtec nahrazena místními jmény ze španělštiny a Nahuatlu, příklad: Yukuyushi ve státě Puebla, který je nyní známý jako Gabino-Barreda .
Před španělskou kolonizací na počátku 16. století si Indiáni z Mezoameriky již vyvinuli několik literárních žánrů. Jejich spisy byly předávány ústně odborníky na tradice, kteří patřili k elitě místní společnosti. Po dobytí se mnoho legend ztratilo, instituce legendových znalců zanikla. Zničeno bylo také mnoho Mixtec kodexů, kam se historické události přenášely pomocí piktogramů. Některé z kodexů Mixtec se však dochovaly dodnes (3 v evropských sbírkách, 1 v Mexiku). Vyprávějí o válečných taženích vůdce jménem Osm jelenů – Jaguar Claw.
Rozluštění kódů Mixtec bylo navrženo v polovině 20. století. Alfonso Caso . Sami Mixtec ztratili znalost svého piktografického písma.
Díky úsilí misionářů, kteří v letech dobývání učili španělštinu místní šlechtu, se některá literární díla Mixtéků dochovala dodnes. Ještě pět století po dobytí obíhala mixtécká literatura převážně ve formě lidových vyprávění, ústně nebo ve formě písní. Teprve na začátku 90. let. došlo ke znovuzrození literatury původních obyvatel Mexika. Největší roli sehráli Zapotékové z Tehuantepské šíje, kteří zaznamenali své literární památky z poloviny 19. století. Inspirováni kulturním hnutím indiánů Yuchitán de Zaragoza v 80. letech 20. století, mnoho indiánských národů začalo znovu používat své jazyky jako literární. V roce 1993 byla vytvořena Asociace spisovatelů v indických jazycích ( en: Asociación de Escritores en Lenguas Indígenas ) a o 3 roky později Dům spisovatelů v indických jazycích ( en: Casa del Escritor en Lengua Indígena ) . Ve stejné době byla založena Cena Nezahualcóyotl ( en:Nezahualcóyotl Prize ) za díla v indiánských jazycích s cílem stimulovat místní jazyky .
V regionu Mixteca byla literární renesance vedena národy regionu Mixteca Alta , kde se nacházejí města Tlaxiaco a Huxtlahuaca . Z posledně jmenovaného vzešly takové známé literární postavy jako Raul Gatica , který publikoval řadu děl mixtéckých básníků ve sbírce Asalto a la palabra , a Juan de Dios Ortiz Cruz , který kromě sběru místních básnických děl také vytvořil jeho vlastní literární díla, jako je Yunu Yukuninu („Strom (na kopci) k Yukuninovi“). Tuto báseň později zhudebnila Lila Downes , jedna z předních postav moderní mixtécké hudby; Nahrála několik hudebních čísel v Mixteq.