Mosolové
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 16. března 2021; kontroly vyžadují
13 úprav .
Mosolové (Masalové, Mosalové) - šlechtický rod .
V zbrojnici jsou zahrnuta dvě jména: Mosolové a Masalové.
- Mosolovové podle legendy pocházejí z Murzy Achmeta , který odešel (1340) pod velkovévodou Vasilijem Vasiljevičem ze Zlaté hordy při křtu Martemjana. Jeho potomstvo je zahrnuto v VI části genealogických knih provincií Nižnij Novgorod , Penza a Ufa (Gerb. IV, 55). Další klan pochází od Sidora Astafjeviče Mosolova , městského šlechtice z desátku Meshcherskaya (1580); tento rod je zahrnut v VI části genealogických knih provincií Kaluga [1] , Rjazaň a Tula .
- Masalové , potomci Perfilia Borisova, syna Masalova, sepsaní podle seznamu vlastníků půdy (1678). (Znak VII, 127). Podle nominálního nejvyššího výnosu z 31. srpna 1797, který následoval po zprávě řídícího senátu , byla rodina schválena v ušlechtilé důstojnosti.
Achmetův bratr, který odešel s ním, je Merdulat Biy Murza Tarbeev, předek rodu Tarbeev [ 2] .
Při předložení dokladů (1686) pro zápis rodu do sametové knihy byl poskytnut genealogický seznam Mosolovců [3] .
Popis erbů
Erb Mosolovců v roce 1785
V Heraldice Anisima Titoviče Knyazeva z roku 1785 je pečeť s erbem Alexeje Andrejeviče Mosolova: ve štítě se stříbrným polem jsou vyobrazeny: uprostřed hrotem vpravo šedý meč se zlatým jílec. V pravém horním rohu se tyčí rohy zlatého půlměsíce a v levém horním rohu zlatá hvězda. Ve spodní části štítu je šedá podkova, s hroty dolů, s mříží uprostřed. Pod štítem se tyčila šedá podkova. Štít je korunován korunovanou šlechtickou přilbou. Hřeben – ruka v brnění držící meč. Barevné schéma insignií není definováno. Ve znaku vpravo a vlevo od přilby po jedné větvi [4] [5] .
Erb. Část IV. č. 55.
Štít, dělený diagonální čarou, má dvě pole: modré a červené , v nichž jsou na pravé straně vyobrazeny v modrém poli zlatá osmiboká hvězda a na levém obou polích zlatý půlměsíc s obrácenými rohy. nahoru. Uprostřed štítu je vodorovně umístěna stříbrná šavle a dole v červeném poli zlatá podkova s mříží uprostřed.
Štít je převýšen obyčejnou šlechtickou přilbou se šlechtickou korunou, na jejímž povrchu je vidět vycházející Ruka v brnění se šavlí. Odznak na štítě je modro - červený , lemovaný zlatem.
Erb. Část VII. č. 127.
Ve zlatém poli červený a zelený baldrik .
Na štítě je vznešená korunovaná přilba. Hřeben: tři pštrosí pera. Odznak na štítě je zlatý, lemovaný zeleně.
Významní představitelé
- Mosolov Michail (mladší syn) - guvernér v Pecherniki (1647-1649).
- Mosolov Nikita Mikulich - guvernér v Epifanu (1646-1648).
- Mosolov Athanasius - guvernér v Pečernikách (1664-1665).
- Mosolov Terenty - guvernér v Kašiře v roce 1673
- Mosolovs: Ivan Lavrentievič. Petr Iljič, Semjon Ivanovič Stěpan Dmitrijevič - moskevští šlechtici (1680-1692).
- Mosolovové: Alexej Isajevič, Grigorij Afanasevič, Ivan Semenovič, Michail Prokofjevič, Jakov Stěpanovič. Semjon Ivanovič - právní zástupce (1692).
- Mosolov Michail Prokofjevič - stevard (1693) [6] [7] .
- Mosolov, Alexander Alexandrovič (1854-1939) - generálporučík , diplomat, šlechtic z provincie Rjazaň.
- Mosolov, Alexey Perfilievich (169? - 1755) - obchodník, chovatel;
- Mosolov, Alexej Ivanovič (1863-1943) - člen Státní rady, šlechtic provincie Tula;
- Mosolov, Fedor Alekseevič - kapitán 1. hodnosti [8] ;
- Mosolov, Fedor Ivanovič (1771-1844) - generálmajor .
Viz také
Poznámky
- ↑ N. Bulychov. provincie Kaluga. Seznam šlechticů zařazených do šlechtické genealogické knihy 1. října 1908 a seznam osob, které zastávaly funkce pro volbu šlechty od roku 1785 . - Kaluga: Typo-litografie zemské rady, 1908. - S. 132. - 444 s.
- ↑ Zbrojnice šlechtických rodů hraběte Alexandra Bobrischeva. SPb. 1890 Mosolové. Tarbejev. s. 359-360.
- ↑ Comp: A.V. Antonov . Genealogické malby konce 17. století. - Ed. M.: Ros.gos.arkh.drev.aktov. Archeologický centrum. Problém. 6. 1996 Mosolové. s. 236. ISBN 5-011-86169-1 (sv. 6). ISBN 5-028-86169-6.
- ↑ Komp. V. Knyazev . Zbrojnice Anisima Titoviče Knyazeva, 1785. Edice S.N. Troinitsky 1912 Ed., připraveno. text, po ON. Naumov. - M. Ed. "Stará Basmannaya". 2008 Mosolové. s. 125. ISBN 978-5-904043-02-5.
- ↑ Komp. S.I. Bogomolov. Ruská záložka. 1700-1918 M., 2004 str. 528-529.
- ↑ Abecední rejstřík příjmení a osob uvedených v bojarských knihách, uložený v 1. pobočce moskevského archivu Ministerstva spravedlnosti, s označením služební činnosti každé osoby a let státu, v zastávaných funkcích. M., Typogr: S. Selivanovskogo. 1853 Mosolovy.str. 271-272.
- ↑ Člen Archeologického výboru. A.P. Barsukov (1839-1914). Seznamy městských guvernérů a dalších osob z oddělení vojvodství Moskevského státu ze 17. století podle tištěných vládních aktů. - Petrohrad. typ M.M. Stasyulevich. 1902 Mosolové. s. 522. ISBN 978-5-4241-6209-1.
- ↑ V letech 1758-1761 - ve sboru námořních kadetů ; od roku 1774 - kapitán-poručík; v roce 1776 - velitel fregaty "Natalia"; v roce 1782 byl propuštěn ze služby jako kapitán I. hodnosti; 26.11.1787 byl vyznamenán Řádem sv. Jiří 4. stupně za 18 námořních tažení. - viz poznámky admirálu Ushakovovi. Sbírka listin. - 1951 (repr. vyd. M., 2015. - S. 715.).
Literatura