Nabta Playa , Nabta Playa , ( angl. Nabta Playa ) je archeologické naleziště v prohlubni na místě vyschlého jezera v Núbijské poušti , na trase starověké karavanní cesty z Abu Simbel do oázy Bir Kseiba a dále do střední Afrika. Nachází se asi 100 km západně od Abu Simbel a 800 km jižně od Káhiry. Kulturní vrstvy pokrývají interval od pozdního paleolitu ( 7300 př.nl) do raného neolitu ( 4000 př.nl ) 1] [2] .
V pleistocénu , asi před 25 000 lety, se klima v núbijské poušti stalo sušším a pastviny se změnily v pouštní krajinu nevhodnou pro lidský život. S přechodem do holocénu a přesunem monzunového pásma na sever se klima stalo mnohem vlhčím.
Díky nárůstu srážek se staly obyvatelné nížiny jako Faiyum , oblast Nabta s velkým množstvím aluviální půdy a také oáza Bir Kseiba. Negroidní populace migrovala po Nilu a dále od 10 tisíc př. Kr. E. se usadil na východní Sahaře.
Od 7. tisíciletí př. Kr. E. v těchto místech jsou velká sídla s vysokou mírou sociální organizace. Keramika byla nalezena také v Nabtě, jejíž nejstarší příklady se datují do roku 6000 před naším letopočtem. e., zdobené složitými barevnými ornamenty a připomínající styl keramiky z údolí Nilu poblíž Chartúmu . Archeologické nálezy naznačují, že úroveň společenské organizace zde byla vyšší než v údolí Nilu.
V roce 6 tisíc př.n.l. E. pravěký kult nebo náboženství se rozvíjí s obětováním dobytka, který byl pohřben v komorách pokrytých kameny. Zůstává předmětem diskuse, zda tento kult ovlivnil pozdější kult egyptské bohyně Hathor .
V Nabtě bylo nalezeno několik [3] starověkých archeoastronomických míst, megalitických kompozic. V závislosti na údajné orientaci jednotlivých kamenů na Sírius a další jasné hvězdy se doba možné výstavby těchto objektů mezi 4. a 6. tisíciletím př. n. l. velmi liší [3] .
Podle archeologických údajů došlo během holocénu k několika obdobím, kdy se prohlubeň zaplnila vodou a na březích jezera se rozkládaly osady lovců. V dřívějších dobách byly tyto lokality sezónní. V pozdějších dobách se zde objevila trvalá sídla vybavená studnami. Pozorování denních a nočních svítidel a studium vzorců jejich pohybu hrálo důležitou roli v životě primitivních lidí pro prostorovou navigaci dlouho před přechodem k systematickému zemědělství. Naleziště pazourku, achátu a chalcedonu, z nichž byla vyrobena většina mikrolitů nalezených v Nabtě, se tak nacházela 75 km od jezera.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |