| Gabdelrauf Khakimovič Nijazbajev | |
|---|---|
| Ғәbdelrәүef Khakim uly Niyazbaev | |
| Datum narození | 1884 |
| Místo narození | S. Tatar Kargala , Orenburg Uyezd , Orenburg Governorate , Ruská říše |
| Datum úmrtí | 18. dubna 1920 |
| Místo smrti | v. Yamansarovo , kanton Sterlitamak [1] |
| obsazení | dramatik |
Gabdelrauf Khakimovich Niyazbaev ( Bashk. Ғәbdelrәүef Khakim uly Niyazbaev , 1884 - 1920 ) - baškirský pedagog, dramatik.
Narozen v roce 1884 ve vesnici Tatarskaya Kargala , okres Orenburg, provincie Orenburg (nyní okres Sakmarsky , region Orenburg ).
Studoval na madrase své rodné vesnice, na učitelské škole ve městě Kazaň [2] .
Věnuje se pedagogické činnosti. Do roku 1917 žil ve městě Orenburg [3] .
V letech 1905-1907. aktivně podporoval myšlenky revoluce .
Byl zvolen delegátem I. kongresu pedagogických pracovníků v Bashkirii. Jako instruktor na školním oddělení veřejného školství v kantonu Kypsak-Džitarovskij Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky vykonal mnoho práce na odstranění negramotnosti, organizování škol a školení učitelů [4] .
G. Niyazbaev je známý v žánru dramaturgie. Podle L. Khamidullina se aktivně podílí na první divadelní inscenaci v tatarštině, která se konala v Kazani 22. prosince 1906 (tento den se slaví jako datum vzniku tatarského divadla). Řada jeho děl byla uvedena na scéně souboru Sayyar Tatar . [5] Podle současníků vznikaly jeho hry pod vlivem dramat A. Ostrovského , A. Čechova , M. Gorkého , G. Kulachmetova .
Je autorem her „Hrozné dny“ („Ҡarangy kөndәr“), „Země květin“ („Gөlstan“), „Boj o červenou budoucnost“ („Ҡyҙyl istiҡbal өson kөrәsh“), „První úsvit “ („Berense taң“).
Zachoval se rukopis hry „Silní a slabí“ („Kөslөlәr hәm koshоҙҙәr“), známé také pod jiným názvem „Bratři Galimovové“ („Braderen Galimovtar“).