Notting (biskup z Constanty)

Noting of Konstanz ( německy :  Noting von Konstanz , † 934) byl kostnický biskup, který držel stolec od roku 919/920 až do své smrti v srpnu 934.

Poprvé písemně zmíněno 7. listopadu 921 [1] , Notting s vysokou mírou pravděpodobnosti pocházel z neznámého jména šlechtického alemansko - franského rodu, jehož dalšími představiteli byli v 9.-10. století biskupové z Notingu. z Verchell , Noting z Verony a Brescie , Notting z Novary a neznámý opat Notting [2] ; zároveň je Notting z Verchell spolu s Erlafridem (možná jeho otcem) považován za zakladatele opatství Hirsau (820-830) v severním Schwarzwaldu a podle klášterní tradice odkazuje na předky hrabata z Calw . [3]

Podle Weingarten Annals , v roce smrti Solomona III (920 [4] ) byl Notting zvolen biskupem (elect) v Kostnici a v následujícím roce 921 byl vysvěcen. [5] Vlastně okamžitě zaujal důležité místo ve správní struktuře franského státu a již v listopadu 921 ujistil přátelskou smlouvu uzavřenou v Bonnu mezi Jindřichem I. Ptačím a Karlem III. Prostým . [6] 6. ledna 924 se spolu s biskupem Waldem z Churu zúčastnil Goftagu, který svolal švábský vévoda Burchard II . do Curychu . [7]

V roce 926 je zaznamenána jeho účast na říšském sněmu ve Wormsu a v roce 932 na církevním synodu v Erfurtu . [osm]

Jako biskup byl Notting schopen v roce 926 zorganizovat úspěšnou obranu Constanța proti maďarskému nájezdu . Neméně důležitou událostí bylo oznámení o odkrytí ostatků apoštola Marka v opatství Reichenau [9] v roce 930 a předpis slavit každoročně v diecézi den sv. Mark 25. dubna. [deset]

Po smrti 12. srpna 934 ve svém kostnickém sídle byl Notting za přítomnosti Ulricha z Augsburgu pohřben v katedrále Panny Marie .

Poznámky

1. ↑ Monumenta Germaniae Historica: Constitutiones et acta publica imperatorum et regum inde ab a. DCCCCXI usque ad a. MCXCVII (911-1197). 1893. Nachdruck 2003. ISBN 978-3-88612-353-7 Nr. 1. S. 2.
2. ↑ Maurer H.: Die Konstanzer Bischöfe vom Ende des 6. Jahrhunderts bis 1206. Berlin/New York, Walther de Gruyter, 2003. ISBN 3-11-017664-5 S. 120.
3. ↑ Borgolte M.: Die Grafen Alemanniens in merowingischer und karolingischer Zeit. Eine Prosopografie. (= Archaeologie und Geschichte. Freiburger Forschungen zum ersten Jahrtausend in Südwestdeutschland 2). Sigmaringen 1986. S. 114f.
4. ↑ Přesné datum smrti Solomona III však není známo a rok 920 uvádí pouze Weingarten Annals.
5. ↑ Monumenta Germaniae Historica Scriptores 1: Annales et chronica aevi Carolini. 1826. Nachdruck 1976. ISBN 3-7772-6305-2 S. 67.
6. ↑ Viz poznámka. jeden.
7. ↑ Maurer HS 121.
8. ↑ Tamtéž.
9. ↑ Relikvie přenesl do Reichenau veronský biskup Ratolt již v roce 830, jejich pravost však byla z neznámého důvodu pečlivě utajena a zpočátku byly uctívány jako ostatky sv. Valens. — Viz např.: Berschin W., Klüppel Th.: Der Evangelist Markus auf der Reichenau (= Reichenauer Texte und Bilder 4). Sigmaringen, Thorbecke, 1994. ISBN 3-7995-0404-4 S. 46f.
10. ↑ Maurer HS 122.

Literatura

• Maurer, Helmut: Die Konstanzer Bischöfe vom Ende des 6. Jahrhunderts bis 1206 ( Germania sacra ; NF 42,1; Die Bistümer der Kirchenprovinz Mainz. Das Bistum Konstanz; 5). Berlin/New York, Walther de Gruyter, 2003. ISBN 3-11-017664-5 . S. 120-124.

Odkazy

• Článek v Historickém slovníku Švýcarska (v němčině) Archivováno 23. prosince 2019 na Wayback Machine

Slovníky a encyklopedie	švýcarské historické
V bibliografických katalozích	GND : 1022360906 VIAF : 316739138 WorldCat VIAF : 316739138