Nyane, Djibril Tamsir

Djibril Tamsir Niane ( Nian , Nian , Nayan , Nyan , fr. Djibril Tamsir Niane ; 9. ledna 1932, Conakry , Guinea – 8. března 2021) je guinejský historik, veřejná osobnost, spisovatel a dramatik.  

Životopis

Podle etnického původu, toucouleur . Středoškolské vzdělání získal v Dakaru ( Senegal ) a vědecký titul - na univerzitě v Bordeaux . Učil na Polytechnickém institutu v Conakry [9] . Stal se čestným profesorem na Howard University (Washington) a University of Tokyo . Dostal se do konfliktu s prvním prezidentem Guineje Ahmedem Sekou Tourem , kvůli kterému odešel v roce 1970 do exilu do Senegalu.

Nyaneova vědecká práce se zaměřuje na předkoloniální historii západní Afriky, především na její středověké říše. Shromáždil materiál pro svou disertační práci o říši Mali z ústní tradice griotů , zejména z příběhů Mamadou Kouyate. Na jejich základě v roce 1960 představil západnímu světu epos Sundiata – „Sundyata, neboli epos Mandingo“ – o Sundiatovi Keitovi (asi 1217-1255), který se stal jeho nejslavnějším počinem.

Od roku 1965 se podílel na vykopávkách polsko-guinejské archeologické expedice v hlavním městě říše Mali Niani. Jako člen mezinárodního výboru UNESCO pro přípravu „Všeobecných dějin Afriky“ působil jako redaktor jejího 4. dílu (od 12. do 16. století) a spolu s Josephem Ki-Zerbo dohlížel na její vydání. . Spolu s francouzským marxistickým badatelem Jeanem Suret-Canalem sestavil učebnici dějin národů západní Afriky.

Je také autorem her jako „Sikasso, aneb poslední citadela“, „Chaka“ a „Tragické zasnoubení“. Otec zesnulého modelu Katushi Nian (1960-2008).

Bibliografie

• Recherches sur l'Empire du Mali au Moyen Age (DES), suivi de Mise a místo populace de la Haute-Guinée Archivováno 4. září 2010 na Wayback Machine . Recherches Africaines, Conakry, 1959, 1960, 1961; Editions Presence Africaine, Paříž, 1975.
• Návrh Koli Tenguella. Recherches africaines (Etudes guineennes), nov. seř., čís. 1 et 4 (říjen-prosinec), 1959, 1960, str. 35-46; 32-36.
• Djibril Tamsir Niane, Koly Tenguella a le Tekrour. Recherches africaines (Etudes guineennes), nov. s., č. 1 (janv.-mars), 1969, pp. 58-68.
• Koly Tenghella et le Tekrour : Congrès des Africanistes, Présence Africaine, Paříž, 1967
• Niani, l'ancienne capitale du Mali. Recherches Africaines, Conakry, 1968.
• Le cinéaste africain et l'histoire. Revue Presence Africaine, Paříž 1974.
• Histoire et tradition historique du Manding. Revue Présence Africaine, Paříž, 1974, no. 89 sv. jeden
• Les Traditions Orales Mandingues. Revue Presence Africaine, Paříž 1975
• Le Soudan occidental au temps des Grands Empires. Presence Africaine, Paříž 1975
• Spolupředseda s Amadou Hampaté Bâ de la série des colloques de la Fondation SCOA
• Colloque sur les Traditions Orales du Manding, 1975, Bamako I
• Colloque sur les Traditions Orales du Manding, 1976, Bamako II
• Colloque sur les Traditions Orales du Ghana, 1977, Niamey
• Les Traditions orales du Gabu. Revue Ethiopiques, Dakar 1980.
• L'Histoire generale de l'Afrique. Directeur de publishing du volume IV : *L'Afrique du XIIème au XVIème siècles. Edice Jeune Africa. UNESCO, Paříž 1985
• Realizace d'un Coffret Radiophonique "L'Epopée du Gabu"

Historie Kaaby

• Les Griots et la Musique historique, avec le concours de Radio France Internationale (Archives sonores de l'oralité, Paříž 1987)
• Diverses communications scientifiques aux colloques et conférences sur l'histoire africaine, la Traite Négrière atd.
• Histoire des Mandingues de l'Ouest. Paříž. Karthala a sdružení Arsan. 1989.
• Organisateur, sous l'égide de l'UNESCO, d'un Colloque sur les Traditions Orales et la Traite Négrière (Programme Route de l'Esclave)
• La Traite Negrière au Rio Pongo, 1999
• Resistance à la penetration coloniale, 1972

Literatura a dramaturgie

• Soundjata ou l'Epopée du Manding. Présence africaine, Paříž, 1960. Ouvrage traduit en anglais, allemand, portugais, japonais, etc.
• Les Fiançailles tragiques nebo légende du Wagadou Bida, interpretováno v Conakry v roce 1961, v Dakaru v národním divadle Théâtre Daniel Sorano, 1967
• L'Avare de Molière, traduction en langue malinké, inteprété par les élèves du Lycée de Donka, à Conakry et à Kankan
• Sikasso ou la Dernière Citadelle, suivi de Chaka Oswald, Honfleur (Francie), 1971, inteprété par les étudiants de l'IPC en 1965, par la Troupe du Théâtre national Daniel Sorano, Dakar, 1976.
• Baletní balet "La Gazelle Noire", interpretovaný národním souborem Troupe du Théâtre Daniel Sorano
• Marie (novinka). NEA Dakar 1975
• Contes d'hier et d'aujourd'hui. Paříž, Presence Africaine, 1985
• Contes de Guinee. SAEC, Conakry 1993
• Histoire de la République de Guinee, SAEC, Conakry 1998
• Etat et société civile en Afrique noire, SAEC, Conakry 2000

Tutoriály

• Histoire de l'Afrique Occidentale ve spolupráci s Jean Suret-Canale. Conakry 1960
• Histoire de l'Afrique (classe de 5è) ve spolupráci s Amadou Mahtar M'Bow, Jean Devisse a Joseph Ki Zerbo, Hatier, Paříž 1971
• Histoire de la Guinée (3è et 4è années), NEA, Dakar 1987
• Geografie Guinee. (3è et 4è années), Nathan, Paříž 1987
• Zeměpis. (5è et 6è années), Nathan, Paříž 1987
• Histoire de l'Afrique. (5è et 6è années), Nathan, Paříž 1987
• výchova občanská. SAEC, Conakry 1994
• Mon beau pays la Guinee. SAEC, Conakry 1994

Ruský překlad

• Nian J. T. Sundyata: Manding epos / přel. od fr. V. Kaprálová a A. Olderogge. M.; L., 1963.

Poznámky

1. ↑ Djibril Tamsir Niane // Encyclopædia Britannica 
2. ↑ Djibril Tamsir Niane // Internet Speculative Fiction Database  (anglicky) - 1995.
3. ↑ Djibril Tamsir Niane // Babelio  (fr.) - 2007.
4. ↑ http://generations224.com/?p=19340
5. ↑ https://www.omegamedias.info/blog/2021/03/08/litterature-lecrivain-djibril-tamsir-niane-a-range-sa-plume-a-jamais/
6. ↑ 1 2 http://www.presenceafricaine.com/146_tamsir-niane-djibril
7. ↑ 1 2 Encyclopædia Universalis  (francouzsky) - Encyclopædia Britannica .
8. ↑ https://www.oxfordreference.com/view/10.1093/oi/authority.20110803100233185
9. ↑ Djibril Tamsir Niane Archivováno 21. ledna 2021 na Wayback Machine ( článek Britannica )

Odkazy

• Djibril Tamsir Nyane na webMande
• Článek pro UNESCO (1984) Archivováno 14. května 2009 na Wayback Machine