Oh kapitáne! Můj kapitáne!

Loď má přečkat každý stojan, cena, kterou jsme hledali, je vyhrána,

Přístav je blízko, slyším zvony, všichni jásají,

Zatímco sledujte, stálý kýl, loď ponurá a odvážná;

Ale Oh srdce! srdce! srdce!

Ó krvácející kapky červené,

Kde na palubě leží můj kapitán,

Padlý studený a mrtvý.

Oh, kapitáne! můj kapitáne! vstaň a slyš zvony;

Povstaň-pro tebe je vlajka hozena-pro tebe trylky polnice,

Pro vás kytice a stužkové věnce - pro vás jsou břehy plné,

Volají po vás, kymácející se masa, jejich dychtivé tváře se otáčejí;

Tady kapitáne! drahý otče!

Ta paže pod tvou hlavou!

Je to nějaký sen, že na palubě,

Byl jsi studený a mrtvý.

Můj kapitán neodpovídá, jeho rty jsou bledé a nehybné,

Můj otec necítí mou paži, nemá puls ani vůli,

Loď je ukotvena v bezpečí a zdravá, její plavba uzavřena a hotovo,

Z děsivého výletu přichází vítězná loď s vyhraným předmětem;

Jásejte, ó pobřeží, a zvonte na zvony!

Ale já se smutnou nití,

Projděte se po palubě, můj kapitán lže,

Padlý studený a mrtvý.

Loď odolala všem bouřím, je ověnčena slávou.

Přístav je už blízko, slyším zvonění, lidé se dívají, radují se,

Jak stabilně naše loď přerušuje proud kýlem.

Ale srdce! Srdce! Srdce!

Jak teče krev

Na palubě, kde je kapitán

Upadl do mého posledního spánku!

Oh kapitáne! Můj kapitáne! Vstaňte a vezměte si průvod

Salutujete vlajce a trubači chrastí;

Kytice a věnce pro vás, lidé se k vám tlačí,

Všude se k vám obracejí nadšené tváře.

Probuď se, otče! Má ruka

Leží na tvém čele

A usnul jsi na palubě

Jako mrtvý sen.

Kapitán neodpovídá, zbledl a ztuhl.

Necítí mou ruku, zápal v jeho srdci vyprchal.

Už spouštějí kotvy a náš let je dokončen,

V bezpečném přístavu loď plula s vítězstvím.

Radujte se, lidé, na břehu!

zůstanu sám

Na palubě, kde je kapitán

Usnul posledním spánkem.

Každý hurikán byl prozkoumán a my jsme našli poklad,

A přístav čeká, lidé vře, zvony zvoní,

A všichni se dívají na vaši fregatu, zoufalou a hrozivou!

Ale srdce! srdce! srdce!

krevního oběhu

Ta paluba je postříkaná

Kam jsi padl jako neživý.

Oh, kapitáne! můj kapitáne! břehy se radují,

Vstávej! všechny vlajky jsou pro tebe - rohy znějí pro tebe,

Květiny pro tebe, věnce pro tebe - lidé se k tobě tlačí,

Nadšené tváře se obracejí k vám, k vám.

Otec! jsi v mé ruce

Sklonil hlavu!

Ne, je to sen, že lžeš

Chladný, bez života!

Můj kapitán ani slovo, jeho rty zmrzly,

Necítí mou ruku, tichou a bezmocnou,

Přivezl svou bojovou fregatu do přístavu,

Přenesl svůj drahocenný poklad přes bouři.

Zavolej, směj se, pobřeží,

Ale se smutnou nohou

Jdu přes palubu

Kde padl jako neživý.