Obecná místa zadržování v letech 1918-1922 byly hlavními typy míst zbavení svobody podřízených Lidovému komisariátu spravedlnosti RSFSR. Mezi běžná místa zadržování patřily věznice, ústavy nápravných prací , ústavy pro zadržování , domy veřejných nucených prací (dopra) a další.
Činnost společných vazebních věznic byla prováděna na základě zásad progresivního systému výkonu trestu, zakotvených v Předpisech o obecných místech výkonu trestu z roku 1920. V místech vazby probíhaly školní vyučování, byly zde knihovny, vězňům byly povoleny návštěvy a byla poskytována lékařská pomoc.
Se zavedením trestního zákoníku RSFSR z roku 1922 a převedením všech míst zadržení do jurisdikce NKVD se termín „obecná místa zadržení“ přestal používat.
… Soukromý obchodník je laskavý,
soukromý obchodník rád
skončí
v dopra
naše zařízení.
Přidám vlákno, aniž bych to vzdal
,
kde je život
a kde je ta hádka
procházky
domácí úplatek,
srdce,
špinavá duše...