Kostřava třtinová

Kostřava třtinová

Kostřava třtinová
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:Jednoděložní [1]Objednat:CereálieRodina:CereáliePodrodina:bluegrassKmen:bluegrassPodkmen:loliinaeRod:Kostřava kostřavaPohled:Kostřava třtinová
Mezinárodní vědecký název
Festuca arundinacea Schreb. , 1771
Synonyma

Kostřava rákosová , neboli kostřava rákosová [2] ( lat.  Festuca arundinacea ) je druh vytrvalých bylin z rodu kostřava ( Festuca ) z čeledi trávovité ( Poaceae ) .

Dobrá pastvina a sena, kvalitami krmiva blízká kostřavě luční ( Festuca pratensis ).

Distribuce a ekologie

Roste divoce po celé Evropě , v mírném klimatu Asie a v severní Africe ( Azory , Alžírsko , Libye , Maroko , Tunisko ). Distribuován a naturalizovaný v Austrálii , Novém Zélandu , Severní Americe [3] .

Roste dobře ve slaných půdách .

Botanický popis

Lodyhy 50-150 cm vysoké , oddenky jsou krátké.

Listy jsou ploché, drsné, 5-11 mm široké.

Latka 20-30 cm dlouhá, převislá; v dolním uzlu laty je dlouhá větev s četnými klásky a krátká větev se 4-8 klásky. Klásky 8-12 mm dlouhé, se 4-6 květy . Spodní lemma je kopinaté, 6–9 mm dlouhé, na vrcholu celokrajné nebo dvouzubé, bez natě nebo s natě do 0,5 mm.

Kvete v červnu-červenci.

Počet chromozomů 2n=42.

Význam a použití

Dobře se jí v seně a na pastvě až do poloviny hlavičky [2] .

Klasifikace

Taxonomie

Kostřava třtinová patří do rodu kostřava ( Festuca ) z čeledi obilnin ( Poaceae ) z řádu obilnin ( Poales ).

  17 dalších rodin (podle systému APG II )   asi 300 dalších druhů
       
  objednat obiloviny     rod kostřava    
             
  oddělení Kvetoucí, neboli Angiospermy     Cereální rodina     druh Kostřava třtinová
           
  44 dalších objednávek kvetoucích rostlin
(podle systému APG II ) 		  dalších asi 600 porodů  
     

Poddruh

V rámci druhu se rozlišuje řada poddruhů [4] :

Poznámky

  1. ↑ Podmínky uvedení třídy jednoděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části "Systémy APG" článku "Jednoděložné rostliny" .
  2. ↑ 1 2 Aghababyan, 1950 , str. 382.
  3. ↑ Podle webu GRIN (viz karta závodu).
  4. ↑ Podle webových stránek GRIN a NCBI (viz karta závodu).

Literatura

Odkazy