Ogněv, Jaroslav Vladimirovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. dubna 2020; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Jaroslav Ogněv
Jméno při narození Ogněv, Jaroslav Vladimirovič
Datum narození 18. září 1969 (53 let)( 1969-09-18 )
Místo narození Moskva , SSSR
Státní občanství  SSSR → Rusko 
obsazení internetový producent,
šéfredaktor
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Yaroslav Vladimirovich Ognev (narozen 18. září 1969 , Moskva , SSSR) - ruský internetový producent, šéfredaktor internetového vysílání rozhlasové stanice Hlas Ruska , v letech 2000-2009 - šéfredaktor InoSMI. ru portál , který překládá zahraniční tisk do ruštiny .

Životopis

V roce 1986 absolvoval speciální školu č. 38 s výukou řady předmětů v angličtině , v letech 1987-1989 sloužil v Sovětské armádě . V roce 1998 promoval na Filosofické fakultě Moskevské státní univerzity ( Katedra dějin ruské filozofie ).

V roce 2000 vedl web InoSMI, vytvořený v rámci projektu Strana.ru (v červenci 2002 převeden na Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společnost ). 20. února 2004 vstoupil web do struktury RIA Novosti a Ognev si udržel post jeho šéfredaktora. V této funkci se stal vítězem následujících cen Runet podle ROTOR:

InoSMI, stránka pod jeho vedením, získala v roce 2007 cenu Runet v nominaci „Kultura a masová komunikace“ a také cenu ROTOR 2007 v nominaci „Informační stránka roku“.

Od února 2009 vede redakci internetového vysílání a multimediálních pořadů rozhlasové stanice Hlas Ruska.

Incidenty

Během let své profesionální činnosti, téměř výhradně spojené s vývojem webových stránek InoSMI, byl Ognev účastníkem řady incidentů, které se někdy dočkaly široké publicity v ruských a mezinárodních médiích.

InoVesti

V roce 2004, kdy byly webové stránky InoSMI převedeny do struktury RIA Novosti, bylo oznámeno, že pod záštitou All-Russian State Television and Radio Broadcasting Company vznikl nový web pro překlady zahraničního tisku InoVesti. Jeho vzhled byl motivován skutečností, že „v InoSMI byly často publikovány kritické a jednostranné materiály“ a nový web měl „poskytnout několik různých pohledů na události odehrávající se v Rusku“. [1] Tento projekt však trval pouhé tři dny, poté byl bez vysvětlení uzavřen. [2] All-Russian State Television and Radio Broadcasting Company ani RIA Novosti situaci nekomentovaly a jedinou zmínku o okolnostech přechodu a uzavření InoVesti obsahuje Ognevův vlastní blog. [3]

Fórum InoSMI a překlady čtenářů

Koncem roku 2003 bylo otevřeno fórum na InoSMI, které se stalo první platformou v Runetu pro volnou diskusi o překladech zahraničního tisku. Soudě podle některých Ognevových prohlášení vysoce ocenil roli fóra [4] :

Fórum je duší webu, která o něm vypovídá skoro víc než jeho tvář (obsah).

Po převodu InoSMI do struktury RIA Novosti, v říjnu 2004, však bylo fórum za nejasných okolností uzavřeno a fungovalo až v dubnu 2005. Po znovuotevření se stala nejznámější a nejoblíbenější částí portálu. Poté, co Ognev opustil post šéfredaktora, aktivní účastníci fóra vytvořili na protest proti nové redakční politice web Inoforum.ru, ačkoli funkce fóra na webu InoSMI byly zachovány. Je zvláštní, že po rebrandingu InoSMI v říjnu 2009 se objevila otázka o definitivním uzavření fóra, což naznačuje existenci vnitřního konfliktu v RIA Novosti, během kterého převažovala ta či ona síla. V apelu nového vydání InoSMI na čtenáře byl formulován hlavní důvod odmítnutí fóra v podobě, v jaké existovalo za Ogneva: agresivita a xenofobie účastníků fóra. [5]

Také bych rád upozornil, že přechod na platformu pro komentáře znamená přísnější politiku moderování na webu. Žádáme vás, abyste respektovali sebe i čtenáře vašich komentářů a zdrželi se používání obscénních a kvazi obscénních, urážlivých a urážlivých slov, zejména ve vztahu k zástupcům jiných národností nebo lidem, kteří nesdílejí váš názor <...> Použití slov „Pindos“ (a všechny odvozeniny), „pshek“, „prasečí nos“, „**********s“ a podobně povede ke smazání komentářů a dočasnému zablokování uživatele.

Nyní fórum nadále existuje, ale přímý odkaz na diskuzi ke konkrétnímu článku na fóru, jak tomu bylo dříve, byl odstraněn. Nyní ti, kteří chtějí diskutovat o článku ve formátu fóra, a ne ve formátu komentářů, musí přejít na fórum pomocí obecného odkazu na webu InoSMI a ručně vyhledat diskusi k článku, který je zajímá.

7. října 2004 webová stránka InoSMI poprvé zveřejnila materiál v rámci projektu „Překlady našich čtenářů“. [6] Následně hrály „národní překlady“ stále důležitější roli při utváření obsahu webu. V rámci tohoto projektu byly publikovány nejpolemičtější materiály, včetně překladů komentářů čtenářů zahraničních médií (první takový překlad vyšel 19. září 2005. [7] Překlady polských fór provedené čtenářem InoSMI pod přezdívka Ursa byla obzvláště populární.S příchodem nové edice byl projekt zrušen.

Možná se rozdíly v názorech na místo konání fóra a vydávání „lidových překladů“ staly jedním z důvodů odchodu Ogneva z postu šéfredaktora InoSMI.

Skandál v novinách Tygodnik Powszechny

17. března 2005 vyšel na InoSMI překlad článku M. Kaluského „Pojďme mluvit o Ukrajině upřímně“. [8] Jako zdroj byly uvedeny polské noviny Tygodnik Powszechny , ačkoli ve skutečnosti článek publikovala Wirtualna Polonia. Autor článku kritizoval polské úřady za politiku sbližování s Ukrajinou, způsobenou podle něj diktátem Spojených států. Odkaz na noviny Tygodnik Powszechny, známý svou aktivní podporou oranžové revoluce , způsobil příliv návštěvníků na jejich stránky, což bylo redakcí interpretováno jako hackerský útok [9] :

Šíření tohoto textu jako článek Tygodnika Poshekhnyho můžeme vnímat pouze jako manipulaci, či dokonce provokaci. Jeho obětí se bohužel stala i část ukrajinských médií, která tento text odvysílala s informací, že jeho zdrojem je naše redakce.

Již několik desítek hodin se snažíme tuto informaci vyvrátit. Volali jsme a posílali zprávy s oficiálním odmítnutím našim přátelům na Ukrajině a ukrajinským médiím. Náš server je bohužel již několik hodin napaden hackery, v důsledku čehož nefunguje. Kvůli tomu jsme připraveni o možnost se bránit, protože jsme odříznuti od světa.

Tento incident získal široké pokrytí v Polsku a na Ukrajině. Podle polských analytiků šlo o test ruských speciálních služeb metod vedení války na síti. [deset]

V rozhovoru pro polský list Gazeta Wyborcza se Ognev k incidentu vyjádřil následovně [11] :

To je nepříjemná chyba. Je mi to skutečně líto. Nemáme odborníky na Polsko, málokdy publikujeme překlady z vašich novin. Nejčastěji se jedná o materiály, o které má zájem naše ministerstvo zahraničních věcí. Tento článek nám navrhl jeden z našich zaměstnanců. Je jedno kdo to je...

Odlet z InoSMI

Ognevův odchod z postu šéfredaktora InoSMI v únoru 2009 vyvolal v Runetu silnou reakci. [12] Objevily se názory, že to bylo vynucené, vyprovokované redakční politikou, která je pro určité kruhy nežádoucí, a nadměrnou svobodou projevu na fóru. Internetové publikace nacionalistického přesvědčení vysvětlovaly změnu šéfredaktora konfrontací mezi „vlastenci“ a „liberály“ v mocenských kruzích [13] [14] , což spojovalo s americkou politikou ideologického vlivu na rusky mluvící segmentu internetu [15] . Kultovní postava Runet Anatoly Wasserman oznámila na svém blogu Ognevův odchod jako „vraždu InoSMI“ [16] .

Ognev kategoricky odmítl návrhy o nedobrovolnosti svého odchodu. [17]

O "Hlasu Ruska"

Od 1. června 2009 je Ognev šéfredaktorem internetového vysílání a multimediálních pořadů vysílací společnosti Hlas Ruska. Podle analytika Jevgenije Morozova [18] plní pokyny ruských úřadů k oživení rozhlasové stanice, která zamrzla ve svém vývoji a buduje svou internetovou přítomnost od nuly. Je zřejmé, že v této oblasti bylo dosaženo určitého pokroku. Pokud tedy v době, kdy se Ognev připojil k Hlasu Ruska, byl počet unikátních návštěvníků stránek asi 20 000 měsíčně, pak o dva roky později vzrostl na téměř 2 miliony (jen v únoru 2009, kdy InoSMI opustil, došlo k dvojnásobný nárůst počtu návštěvníků ) [19] . Zároveň je zřejmé, že většina návštěvníků pochází z Ruska [20] , což radikálně mění koncept „zahraničního vysílání“ a naznačuje, že hlavním publikem webu Hlas Ruska je Runet.

V letech 2011-12 řídil internetový projekt „Hlas Ruska“ „ Okno do Ruska “, věnovaný krajanům, kteří z různých důvodů trvale pobývají v zahraničí. Od roku 2012 je vedoucím interaktivního projektu Globální diskuse The Voice of Russia .

Poznámky

  1. ↑ InoSMI bylo předáno RIA Novosti | Webplanet
  2. ↑ Fazety. Ru // Internet / "InoVesti" zemřel v zárodku
  3. ↑ 0gnev: Prohlášení Jaroslava Ogneva
  4. ↑ Skládáme zkoušku dospělosti ze „svobodných a demokratických“ zahraničních médií: rozhovor s Yaroslavem Ognevem . Regnum (25. února 2009). Získáno 14. srpna 2010. Archivováno z originálu 18. prosince 2011.
  5. ↑ InoSMI . Staženo 27. dubna 2020. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  6. ↑ Milý Miku, Irák je peklo (The Guardian, UK) . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 12. března 2016.
  7. ↑ Opožděný výkřik pro trubku („Laikas“, Litva) . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 14. ledna 2022.
  8. ↑ „Promluvme si upřímně o Ukrajině“ . InoSMI.ru (17. března 2005). Získáno 14. srpna 2010. Archivováno z originálu 11. března 2012.
  9. ↑ Černé PR z Ruska . Datum přístupu: 26. října 2009. Archivováno z originálu 15. ledna 2006.
  10. ↑ Hackerský útok /DEN/
  11. ↑ Wyborcza.pl
  12. ↑ Nová občanská společnost . Nezavisimaya Gazeta (9. června 2009). Získáno 14. srpna 2010. Archivováno z originálu dne 26. února 2010.
  13. ↑ Ruská komunita Ukrajiny. InoSMI jako jablko sváru mezi liberály a patrioty . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 27. července 2017.
  14. ↑ Ruská linka / Zprávy / Liberální pomsta . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 27. května 2020.
  15. ↑ Russian Line / News / Spojené státy vyhlašují Rusku „válku idejí“ . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 13. června 2013.
  16. ↑ Atentát na InoSMI . Získáno 27. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 9. srpna 2019.
  17. ↑ Prohlášení Yaroslava Ogneva Archivováno 9. března 2021 na Wayback Machine , 12. března 2009
  18. ↑ Pátrání Kremlu za Pravdou 2.0 Archivováno 8. listopadu 2011 na Wayback Machine , 12. března 2009
  19. ↑ Rambler TOP100 / Statistiky - Voice of Russia Radio (vysílání ve 33 jazycích, 160 zemích)
  20. ↑ statistiky webu "Hlas Ruska"

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V sociálních sítích