Zůstal na snídani | |
---|---|
Zůstal na snídani | |
Žánr | romantická komedie |
Výrobce | Alexander Hall |
scénárista _ |
Sidney Howard , P. J. Wolfson , podle hry Michela Duranda |
Operátor | Joseph Walker |
Skladatel | Werner Heimann |
Země | |
Jazyk | Angličtina |
Rok | 1940 |
IMDb | ID 0032576 |
Zůstal na snídani je americký film z roku 1940 režírovaný Alexanderem Hallem , založený na hře Óda na svobodu z roku 1934 od Michela Duranda.
Romantická komedie o tom, jak se francouzský komunista Paul, který pracuje jako číšník v Paříži, po "atentátu" na bankéře omylem ukryje ve vlastním domě, kde Paula ukrývá o pozornost bankéřova manželka Marianne Duvalová. jejího obchodního manžela.
Hrají Loretta Young a Melvin Douglas - před rokem se proslavil hlavní rolí ve filmu " Ninochka ", ale nyní hraje "obrácenou roli" - nyní nesvádí přesvědčeného komunistu, ale naopak - samotného svedeného komunistu . Film je typickou antikomunistickou satirou té doby.
Marianne Duval: Nedržíš slovo?
Paul Boliet: Záleží na Moskvě.
Paul Boliet: Kde je vana?
Marianne Duval: Myslela jsem, že se komunisté nikdy nekoupali.
Paul Bolieu: Fašistická propaganda! Kde je vana?
Marianne Duval: Tady.
Pokojská Doreta: Paní, v bytě je nahý muž!
Marianne Duval: No, neboj se. Je to jen nájemný vrah.
Paní Doreta: Paní, jsem velmi tolerantní k tomu, jak se mí páni baví. Ale když začnou plnit své byty nahými zabijáky - varuji vás.
Marianne Duval: Mysli hlavou, Doreto. Je to včerejší falešný policajt.
Paul Boliet [vstoupí zabalený v dece a podívá se z okna]: Policie je stále kolem bloku, budu muset zůstat.
Marianne Duval: Vidíš, Doreto. Musí zůstat.
Doreta: No, já nevím...
Paul Boliet: Zasloužíš si vděčnost strany...
Marianne Duval: Řekni mi jednu věc – kolik lidí jsi zabil?
Paul Boliet: Kdo jsem - účetní? Včetně žen, devatenáct.
Marianne Duval: Žádné děti?
Paul Boliet: Děti nepočítáme.
Marianne Duval: Jste lhář a falešný. Nikdy jsi nikoho nezastřelil.
Paul Boliet: Byla starší než já.
Marianne Duval: Ach, ten mateřský komplex, chápu.
Paul Boliet: Mně bylo pět a jí šest.
Marianne Duvall: Ach, stará ježibaba.
Paul Belio, zarytý komunista, straník, pracuje jako číšník v Paříži, kde ho otravuje jeden klient - bankéř, který tu každý den snídá, hlavně Paula štve jeho zvyk manýrně tahat za malíček.
Paul má touhu zabít tohoto kapitalistu a po další potyčce vyhrožuje bankéři vraždou a s nataženým malíčkem mu vyrazí šálek kávy z ruky. Paul utíká před policií a skrývá se v nedalekém domě, ale shodou okolností je to dům bankéře... kde žije jeho žena - krásná, ale osamělá od manželova zanedbávání, Marianne Duval.
Marianne, zaujatá uprchlíkem, ho ukryje a Paul padne do pasti – v domě je neustále ve službě policie, která dům před ním hlídá – bankéř v pokusu, hledaný vrah.
To způsobí problémy, když Duval navštíví svou manželku, vydavatele novin André Dorle, který za ní kráčí, přichází s jeho námluvami a Marannin krejčí jí je nakloněn. Dveře se otevírají a zavírají, lidé utíkají a schovávají se před sebou ve skříních, narážejí do sebe a Paul se v jednu chvíli ocitne dost hloupě oblečený v dámském županu.
Zatímco Marianne žongluje se třemi muži, Paul jako správný komunista vede propagandu – snaží se obrátit její služku Doretu, odsuzuje kapitalismus a hlásá revoluci... bezvýsledně.
Zároveň se Dorette i Marianne k Paulovi tak upnou, že přijdou na důvody, proč si ho nechat, a Paul stále více zjišťuje, že si užívá společnost okouzlující Marianne a také luxus pohodlí: steak, koupel a hedvábné pyžamo. Postupně si Paul začíná uvědomovat, že se do Marianne zamiloval, což je vzájemné.
Jejich románek je však ohrožen, když je Paul předvolán do ústředí komunistické strany a má příkaz udat se úřadům, aby stranu neohrozil. Paul je samozřejmě zapálený komunistický bojovník a nebojí se o sebe, ale poprvé v životě odmítá uposlechnout rozkaz strany – ostatně i v tomto případě bude Marianne postavena před soud pro přechovávání. Vrací se do domu Marianne, kde už na něj čekají Dorle a Duval, kteří ho udají policii.
Aby přinutila Duvala stáhnout obvinění proti Paulovi, Marianne souhlasí s návratem ke svému manželovi a Paul je propuštěn.
Druhý den ráno, když Marianne a její manžel sedí u stolu se snídaní, Duval si s šálkem kávy obvykle vytáhne malíček a naštvaná Marianne mu vyrazí šálek z ruky. Jede za Paulem a společně nasednou na parník, aby odpluli do Ameriky.
Další role (bez připsání):
Film měl být satirou na komunismus, typickou pro tehdejší americkou kinematografii, ale nepůsobil takovým dojmem, měl dokonce opačný efekt:
Od té doby, co byla vyhlášena otevřená sezóna pro komunisty s " Ninochkou ", hoši v Hollywoodu stříleli do červených. A nyní "Zůstal na snídani" umožňuje soudruhům získat satirickou pop gun z obou hlavně. Ale s rizikem podezření, že se jedná o nástroj moskevského zlata, jsme nuceni oznámit, že škoda je velmi malá.
— filmový kritik Bosley Crowser , The New York Times , 1940 ![]() |
---|