Anthony Oppenheim | |
---|---|
Angličtina Antoni Kazimierz Oppenheim | |
Datum narození | 11. srpna 1915 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 12. ledna 2008 (92 let) |
Místo smrti | Kensington , Kalifornie |
Země | |
Místo výkonu práce | |
Ocenění a ceny | |
Autogram |
Anthony Oppenheim (11. srpna 1915, Varšava , Polsko – 12. ledna 2008, Kensington , Kalifornie ) – jeden z předních světových odborníků na spalování a přenos tepla sáláním, emeritní profesor strojního inženýrství na University of California (Berkeley)
Základní vzdělání získal doma (ve francouzštině). Polština začala studovat na střední škole. V dospělosti mluvil plynně rusky.
V roce 1933 po absolvování střední školy nastoupil na Technologický institut ve Varšavě, kde studoval leteckou techniku.
V roce 1939, po napadení Polska nacistickým Německem, byl nucen opustit svou rodnou zemi a přes Rumunsko, Řecko, Francii, Španělsko a Portugalsko se v červnu 1940 dostal do Anglie.
V Anglii vstoupil do služeb polské armády ve Skotsku. Angličtinu jsem studoval sám. V roce 1942 odešel z armády, aby si doplnil vzdělání, a v roce 1943 promoval na Varšavském technologickém institutu s titulem inženýra. Získal také doktorát v oboru strojního inženýrství na University of London a diplom z Imperial College London v roce 1945.
Tři roky přednášel strojírenství v City. Vedl vědeckou práci, spolu se svými postgraduálními studenty vybudoval první nadzvukový kanál.
Během svého pobytu v Anglii pracoval na vylepšení motorů používaných ve Velké Británii (Spitfire a Hurricane).
Po skončení bojů v Evropě byl poslán do Německa jako britský zpravodajský důstojník, aby kontaktoval vývojáře motorů. Oppenheimův zájem o studium detonace a spalování vyrostl z tohoto raného vystavení problémům pulzních proudů.
V roce 1948 se přestěhoval do Spojených států, kde získal docenturu na Stanfordské univerzitě s titulem strojního inženýrství. O dva roky později odešel na stejnou pozici pracovat na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1954 získal místo docenta, řádným profesorem se stal v roce 1958.
V roce 1967 Oppenheim, Nyuma Munson a R. I. Soloukhin spoluzaložili International Committee on Gasdynamics of Explosions and Reactive Systems ( ICDERS ) – vědecká setkání pořádaná každé dva roky pro specialisty na dynamiku výbuchových plynů a nestabilní spalování.
Pracoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, v roce 1986 oficiálně odešel do důchodu, ale až do své smrti pokračoval v aktivním výzkumu. Zemřel po dlouhé nemoci ve svém domě v Kensingtonu.
Motto v díle: "Tvořivost jednoho je rutina pro druhého" ( angl. One man's research is other man's rutina ).
Studoval problematiku přenosu tepla, záření, iniciace a šíření plynné detonace, strukturu detonačních front, vzájemné ovlivňování detonačních front, výbušné vlny, turbulentní spalování, ale i procesy ve spalovacích motorech.
Vyvinul zařízení pro vysokorychlostní fotografování na laserových světelných zdrojích, díky čemuž mohl provádět řadu unikátních experimentů o studiu výbušných vln a detonačních procesů. Oppenheim je také oceněn za vývoj metody pro kvantitativní analýzu přenosu tepla sáláním.
Nedávné studie se zaměřily na zlepšení účinnosti automobilových spalovacích motorů.
Numa Munsonovy medaile | Držitelé|
---|---|
|
Zahraniční člen Polské akademie věd od roku 1997.
V roce 1989 byla založena a udělována Oppenheimova cena za mimořádný přínos k formování teoretických nebo interpretačních aspektů dynamiky výbuchů a reagujících systémů. [2]
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
|
Antoni K. Oppenheim, světový odborník na spalování a přenos tepla, zemřel ve věku 92 let Archivováno 19. října 2013 ve Wayback Machine
MEMORANDUM PROF. AK OPPENHEIM // Journal of KONES Powertrain and Transport, Vol. 17, č. 2 2010 (anglicky)
ANTONI K. OPPENHEIM