| Část architektonického komplexu | |
| Vězení | |
|---|---|
| 59°51′26″ severní šířky sh. 38°22′06″ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| Město | Kirillov |
| Datum založení | 1611 |
| Konstrukce | 1611 - 1612 let |
| webová stránka | kirmuseum.ru |
Ostrog je prakticky nedochovaná část kláštera Kirillo-Belozersky (nachází se na severu Ruska , na břehu jezera Siverskoye , uvnitř hranic moderního města Kirillov , Vologda Oblast ).
Ostrog sousedil s hradbami Starého města z východu a chránil před pevninou spojnici hradeb Velkého kláštera Nanebevzetí a Malého Ivanovského kláštera a kulatou věž na tomto spoji, která se nedochovala. Byl narychlo postaven v letech 1611-1612 ( Čas nesnází ), kdy se klášter připravoval na obléhání a poskytoval nájezdníkům finanční prostředky, což oddalovalo obléhání a případné vyplenění kláštera.
Vězení se skládalo ze dvou věží - Ostrozhskaja a Solodezhennaya (Myasnitskaya) - a zdí pevnosti. Na jeho území se nacházel obytný dvůr a sladovna , jedna z největších staveb tohoto typu své doby v Rusku.
Vězení lze vidět na rytině z roku 1720 od Alexeje Ivanoviče Rostovtseva. Na ikoně 19. století, jejíž ilustrace byla publikována v roce 1993 v knize „Ikona Vologda“ (v současnosti v Čerepoveckém muzejním spolku), Ostrog již není, [1] což umožňuje odborníkům dospět k závěru, že Ostrog opevnění bylo rozebráno na konci XVIII - začátkem XIX století. [2] Je docela možné, že právě z cihel tohoto opevnění byl postaven plot uličky od Kazaňské věže ke Svatým bránám a bránovému kostelu Jana ze Žebříku .
Území Ostrogu je nyní obvykle označováno jako Nové Město . Na zemi není nijak označen, i když místa styku se zdmi klášterů lze docela dobře vysledovat.
| Kirillo-Belozersky klášter | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Staré Město |
| |||||||||||||||||
| Nové Město |
| |||||||||||||||||
| Vězení |
| |||||||||||||||||