Stěny kláštera Nanebevzetí Panny Marie (Kirillo-Belozersky klášter)

Stěny
Stěny Dormition kláštera
59°51′26″ severní šířky sh. 38°22′06″ východní délky e.
Země  Rusko
Město Kirillov , Kirillo-Belozersky klášter
Datum založení XVI - XVII století
Konstrukce druhá polovina 16. století - druhá polovina 17. století
Postavení  OKN č. 3500002092
Stát v havarijním stavu
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Zdi kláštera Nanebevzetí Panny Marie  jsou součástí komplexu Kirillo-Belozerského kláštera , postaveného v 16. století, avšak jižní a severní část byly přestavěny v 17. století. [1] .

Popis

Zpočátku klášter neměl plot, hranice kláštera určovaly cely a další hospodářské budovy. Rozvoj kláštera, růst jeho vlivu a bohatství, přeměna kláštera na pevnost mladého moskevského státu však diktovaly potřebu vybudovat spolehlivý plot. První plot byl dřevěný, zbyly z něj jen nepatrné zbytky. Kamenný plot byl postaven přes dřevěný.

Western Spinner

Délka tohoto vřetena od Scroll Tower do Merezhennaya je 286 metrů. Má mnoho stop přestaveb a úprav v různých dobách. V roce 1836 byla vnější strana zdi zpevněna opěrami . [jeden]

Stěna v této části byla dvouúrovňová. Ze spodního patra se po celé délce zdi dochoval řetěz krabicových oblouků se střílnami pro jediný boj (někde obnovený novou cihlou) (ne všude zachován). Druhým stupněm je strop nad oblouky, který sloužil jako průchod podél zdi pro větší pohodlí v boji. [jeden]

Druhá řada je vybavena dvěma řadami štěrbinovitých střílen, rovných i šikmých. Venku pod střílnami je ozdobný pás trojúhelníkových prohlubní a půlkruhové jizvy, charakteristické pro hradby Nového Města . Ne všude se však výzdoba díky přestavbám dochovala, a už vůbec ne v původní podobě. [jeden]

Pryaslo je rozděleno na části vodními branami s branovým kostelem Proměnění Páně a dvěma malými věžemi: ​​Khlebnaya a Cooking . Pokud bylo ještě možné projít mezi zdí a kostelem na druhé úrovni (nyní je průchod blokován mřížemi), pak byly věže již rozdrceny na druhé úrovni. Kostel byl postaven v roce 1595. Věže byly postaveny později, protože nejsou uvedeny v soupisech z roku 1601 a 1621, ale v roce 1653 již existují. Jejich stavba byla způsobena hospodářskými potřebami: jedna věž byla u pekárny, druhá u kuchyně . [jeden]

V roce 1934 byla nejhrozivější podmínkou pro zachování památníku ze všech hradeb Starého města zeď přiléhající k věži Merezhennaya, protože byla v dezolátním stavu, stejně jako věž samotná. [1] Nyní se situace příliš nezměnila.

Fotografie architektonických prvků od jihu k severu

Fotografie ostatních předmětů zapuštěných (součástí) ve zdi, viz příslušné články.

Severní vřeteno

Severní rozpětí vede od pozůstatků Malaya Merezhennaya Tower k pozůstatkům Faceted Tower . Celková délka je 95,8 metrů. Nachází se zcela uvnitř území kláštera, odděluje Vězeňský dvůr (v roce 1934 - dobytčí dvůr) od Nanebevzetí Panny Marie .

Ve 22 metrech se nachází brána zvaná Konyushenny, která byla položena na začátku 20. století (a v tomto stavu zůstala až do 50. let 20. století). Zeď od Fazetové věže k bráně byla narušena pozdější přestavbou v 18. století (při inventarizaci v roce 1773). Zbyla jen řada stříln, charakteristických pro starověké zdi, chybí zde dekorace.

Zeď od brány ke zbytkům Malaya Merezhennaya Tower je charakteristická spíše pro hradby Starého města: jak oblouky, tak střílny opakují západní zeď. V souvislosti s prolomením větší části věže v 19. století byla poté dostavěna zeď pro spojení s východní částí.

Fotografie architektonických prvků od západu k východu

Fotografie ostatních předmětů zapuštěných (součástí) ve zdi, viz příslušné články.

Stěna z jihu

Zeď ze severu

Východní vřeteno

Východní plot odděluje území Nového Města od území Kláštera Nanebevzetí Panny Marie . Uloženo ve dvou částech. První je od Faceted Tower po budovu Treasury . Je dlouhý 11,5 metru a vypadá jako západní stěna. Průchod v něm však není uspořádán obloukovitě. Dále následují Svaté brány , Bratrský sbor a druhá zbývající část zdi. Má délku 6,5 metru. Oblouky spodního patra jsou dobře zachovány. Zbytky oblouků jsou také viditelné v bratrském sboru. Dále zeď protínala Sviyaga a končila kulatou (Mlýnskou) věží , ze které zbyly jen základy, které byly již v roce 1934 špatně viditelné.

Fotografie architektonických prvků od severu k jihu

Fotografie ostatních předmětů zapuštěných (součástí) ve zdi, viz příslušné články.

Jihovýchodní vřeteno

Jihovýchodní rozpětí se zachovalo jen v malém kousku u Rybářského stanu , dříve vycházelo z Kulaté věže. Ze zbytku zdi není vidět ani základ, ale podle soupisů (1601) byla podobná západní zdi: dvoupatrová, s průjezdem a střílnami.

Fotografie architektonických prvků od východu na západ

Fotografie ostatních předmětů zapuštěných (součástí) ve zdi, viz příslušné články.

Jihozápadní rozpětí

Tato zeď vede od rybářského stanu k svitkové věži. Od ostatních se liší svou strukturou, pro tento a řadu dalších faktorů je připisován době výstavby Nového Města. Stěna má 2 patra a horní má široký ochoz a dva typy střílen (přímá a šikmá) a střílny pro plantární boj. Nyní je zeď v havarijním stavu.

Fotografie architektonických prvků od východu na západ

Fotografie ostatních předmětů zapuštěných (součástí) ve zdi, viz příslušné články.

Stěna mezi Archimandritovou budovou a Pokladnicí

Součástí zdí Velkého Nanebevzetí kláštera by měl být i oblouk spojující Archimandritovu budovu a Pokladnici.

Restaurování

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 G. G. Antipin, "Pevnost kláštera Kirillo-Belozersky", nakladatelství "Lenin Banner", Kirillov, 1934