Ke srážce Jupitera s nebeským tělesem došlo v červenci 2009 . To vedlo k vytvoření černé skvrny v atmosféře planety , velikosti srovnatelné s Tichým oceánem [1] . Je to podruhé, co bylo možné pozorovat důsledky srážky nebeského tělesa s Jupiterem: tím prvním byl pád komety Shoemaker-Levy v roce 1994 .
Experti NASA odhadli průměr padlého těla na 200–500 metrů a energii uvolněnou při dopadu na 5 miliard tun ekvivalentu TNT . Podle NASA ke srážce Země s tělesy této velikosti dochází přibližně 1x za 100 000 let [2] .
Australský amatérský astronom Anthony Wesleyobjevil stopy pádu 19. července 2009 přibližně ve 13:30 UTC . Ve své domácí observatoři prováděl pozorování Jupiteru pomocí 14,5palcového (368 mm) odrazného dalekohledu připojeného k počítači. Poté, co objevil černou skvrnu na planetě, spletl si ji s obyčejnou polární bouří, ale později, když se podmínky pozorování zlepšily, si uvědomil, že tento jev připomíná spíše stopy kolize [3] . Když si to Wesley uvědomil, upozornil další astronomy, včetně těch z Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně [4] .
Observatoř Keck a infračervený teleskop NASA IRTF přítomnost skvrny potvrdily. V infračerveném světle byla skvrna jasná, což naznačuje, že srážka zahřála oblast o rozloze 190 milionů čtverečních kilometrů v atmosféře Jupiteru poblíž jeho jižního pólu . Přesné souřadnice jsou 305 W, 57 S [5] . Vědci také zaznamenali známky zvýšené hladiny amoniaku v místě dopadu, což naznačuje, že zasažené těleso byla kometa [6] . Plánuje se, že ve studiu místa dopadu budou pokračovat různé astronomické přístroje, zejména observatoř Keck [7] a nová kamera WFC3 Hubbleova teleskopu [5] .
| Události s velkým dopadem naší doby | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Země |
| ||||
| Jupiter |
| ||||
| viz také |
| ||||