Jan Palářík | |
---|---|
Datum narození | 27. dubna 1822 [1] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | 7. prosince 1870 [2] (ve věku 48 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Jan Palárik (27. dubna 1822, Rakovja - 7. prosince 1870, Maitsitsgov) - rakousko-uherský slovenský publicista, dramatik, katolický kněz, pedagog, slavjanofil a rusofil .
Narodil se v rodině tesaře, základní všeobecné a hudební vzdělání získal doma od rodičů. Poté pokračoval ve všeobecném vzdělání v Prešově a Kecskemetu , teologii studoval v Ostřihomi, Bratislavě a Trnavě. Po vysvěcení působil jako farář ve Starém Tekově ( angl. Starý Tekov ), Windschacht (Štiavnicke-Ban) a Banska-Štiavnica. V letech 1852-1862 působil jako farář v německé komunitě v Pešti , od roku 1862 až do své smrti v Majcichově . Byl jedním ze zakladatelů slovenské Matice , v roce 1868 se podílel na vzniku nové politické strany - Novej školy slovenské. Věnoval se také organizaci veřejného školství a osvěty.
Palárikovy články v časopisech „Cyrill a Method“, „Katolicke Noviny“ (ve kterých byl jedním z redaktorů) a „Slovenske Noviny“, v nichž vystupoval jako vlastenec a slovenský nacionalista, který se snažil chránit a šířit slovenské jazyka a kultury, byli proti němu vyzbrojeni Němci a Maďaři a do 40 let nedostal faru přímo na Slovensku. Z článků a jednotlivých vydání Palárika jsou známější „Ohlas pravdy“ (1852), „Dôle ž itost' dramatickej národní literatúry“ (1860), „O vz ájemnosti slovanskej“ (1864).
Palárikovy komedie a dramata, které byly hodnoceny jako příliš sentimentální a moralistické, nebyly úspěšné. Nejznámější jsou: „Inkognito“, „Drotár“, „Smierenie albo Dobrodru ž stvo pri ob ž inkoch“ a „Dimitrij Samozvanec“ (Pešť, 1870). Kromě toho napsal učebnice gramatiky, četby a zákona božího pro základní školy ve slovenském jazyce.
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|