Parlamentní volby ve Francii (1973)

Parlamentní volby v roce 1973 se ve Francii konaly ve dnech 4. a 11. března. Zvolili páté Národní shromáždění páté republiky .

Kontext voleb a jejich důsledky

Poté , co Charles de Gaulle odstoupil z funkce prezidenta, byl Georges Pompidou v roce 1969 zvolen prezidentem Francie . Nový premiér Jacques Chaban-Delmas zahájil reformní program v reakci na květnové události roku 1968 . To nebylo po chuti konzervativnímu křídlu prezidentské většiny v parlamentu a samotnému Georgesi Pompidouovi. Jako výsledek, Chaban-Delmas byl nahrazen v roce 1972 novým konzervativním gaullistickým premiérem, Pierre Messmer .

Na levém křídle se po katastrofálních výsledcích parlamentních (1968) a poté prezidentských (1969) voleb zhroutila Federace demokratické a socialistické levice . Vznikla Socialistická strana Francie , která se po 2 letech připojila k levicovým republikánským skupinám vedeným Francoisem Mitterrandem . Prosazoval spojenectví s komunisty. Pro parlamentní volby podepsali socialisté a komunisté „Společný program“.

Radikální strana se zhroutila. Levá menšina se spojila se Svazem levice a vytvořila Hnutí radikálně socialistické levice . Většina radikálů, s některými středopravými, vytvořila Reformní hnutí . Přestože chtěli být třetí silou mezi pravicovou prezidentskou většinou a levicí, museli se přiklonit na stranu pravice, aby získali křesla v parlamentu.

V důsledku voleb si levicové síly oproti minulým volbám polepšily. Zvítězila však prezidentská většina a Pierre Messmer byl znovu jmenován premiérem.

Výsledky

Tabulka voleb do Národního shromáždění Francie 4. a 11. března 1973 : výsledky
Strany a koalice Zkr. Hlasy (prohlídka 1) % (prohlídka 1) Místa (prohlídka 2)
Svaz demokratů na podporu republiky ( Union des démocrates pour la République ) UDR 5 788 796 23.9 184
reformní hnutí ( Mouvement réformateur ) PAN 3 015 372 12.4 31
Nezávislí republikáni ( Nezávislí Républicains ) R.I. 1 674 772 6.9 54
Jiné právo DVD 972 623 4,0 19
Střed, demokracie a pokrok ( Centre, démocratie et progrès ) CDP 906 136 3.9 23
Úplné právo ("prezidentská většina" a MR) 12 357 699 50.9 311
Francouzská komunistická strana ( Parti Communiste français ) PCF 5 156 619 21.3 73
Socialistická strana ( Parti socialiste ) PS 4 579 888 18.9 89
Levicové hnutí radikálních socialistů ( Mouvement de la gauche radikalne-socialiste ) MGRS 674 319 2.8 12
Sjednocená socialistická strana ( Parti socialiste unify ) PSU 489 353 2,0 3
Totální "Unie levice" 10 900 179 44.9 177
jiný 562 850 2.3 -
Zcela vlevo 321 292 1.3 -
Národní fronta _ _ FN 122 000 0,5 -
Celkový 24 264 020 100 488
Nezúčastnilo se: 18,8 % (1. kolo); 18,1 % (turné 2)