Parlamentní volby v Německu (1920)

← 1919 1924 →
Parlamentní volby v Německu (1920)
6. června 1920
Účast 28 463 581 (79,2 %) ▼
Vůdce strany Friedrich Ebert a Philipp Scheidemann Arthur Crispin Oscar Gergt
Zásilka SPD USPD NNNP
Přijatá místa 103 ▼ 83 ▲ 71 ▲
hlasů 6 179 991
(21,9 %)		 4 971 220
(17,6 %)		 4 249 100
(15,1 %)
NDP
Vůdce strany Gustav Stresemann Carl Trimborn Carl Wilhelm Petersen
Zásilka NNP Středová párty NDP
Přijatá místa 65 ▲ 64 ▼ 39 ▼
hlasů 3 919 446
(13,9 %)		 3 845 001
(13,6 %)		 2 333 741
(8,3 %)
Jiné strany BNP (21, 1,238,604, 4,4 %), CNG (4, 589,454, 2,1 %), NGP (5, 319,108, 1,13 % ▲ ), BCS (4, 218,596, 0,78 % ▬ ).
Výsledek voleb Výmarská koalice ztratila většinu. Vznikla koalice občanského bloku .

První parlamentní volby ve Výmarské republice se konaly 6. června 1920 . Vzniklá výmarská koalice v důsledku voleb ztratila většinu, způsobenou radikalizací obyvatelstva a preferencí voličů ve prospěch USPD [1] .

Volební kampaň

Původně se volby měly konat mnohem později kvůli nepokojům a zmatkům s volebními obvody, kvůli změně hranic Německa po první světové válce , protože otázka mírové smlouvy stále nebyla definitivně vyřešena. Vláda pod vedením kancléře Hermanna Müllera však byla nucena ustoupit požadavkům Kappových pučistů a vypsat okamžité volby. V důsledku toho se volby skutečně konaly mezi 20. únorem 1921 ( Východní Prusko a Šlesvicko-Holštýnsko ) a 19. listopadem 1922 ( Oppeln ) [1] .

Největší vliv na volby mělo najednou několik událostí: Kappův puč , Porúří povstání , Versailleská smlouva , daňová reforma . Všechny tyto události, které se odehrály v krátké době, navíc tvrdě zasáhly pozice vládnoucí koalice, a zejména Německé demokratické strany, jejíž počet hlasů oproti loňským volbám klesl přesně na polovinu. Došlo k výrazné radikalizaci voličstva a levice získala širokou podporu kritiky současného systému (a republiky jako takové), což umožnilo získat oblibu nejen levice, ale i reakčních sil obecně – UNPP a UNPP. Jestliže dělníci přešli k levici NSPD a CPG, pak inteligence a buržoazie nasadily správné strany a autoritářské síly. Základem pravicových sil byla pozice zásahu do národní cti a majetkového blahobytu země [1] .

Výsledek voleb

V důsledku voleb ztratila výmarská koalice většinu a síly, které nepodpořily třídní kompromis a centrismus z roku 1919, dosáhly výrazného vítězství. Největší volební ztráty utrpěly SPD a NDP. Sociální demokraté ztratili více než 15 % hlasů, a přestože stále představovali největší stranu, vzhledem ke ztrátám spojeneckých stran, jako je NDP (z 18,5 % na 8,3 %), konzervativní síly, jako je UNPP, představoval vážnou hrozbu pro republiku a v zásadě demokracii [2] .

Naopak levicové a pravicové síly dokázaly výrazně posílit své pozice a zaznamenaly výrazný nárůst: NNP získala 13,9 % hlasů namísto 4,4 % před rokem a NPP 15,1 % hlasů, což je o dva body vyšší než předchozí výsledky. Neméně velké vítězství slavila také USPD, která získala 17,6 % hlasů namísto 7,6 % a stala se tak druhou největší stranou v zemi. Ještě alarmující bylo vítězství KKE, které získalo 2,1 % hlasů. Celkově protirepublikánské strany získaly 49 % hlasů a křesel v parlamentu [1] [2] .

Složení 1. říšského sněmu Výmarské republiky
Zásilka hlasů % Místa Změna
Sociálně demokratická strana Německa 6 179 991 21,9 % 103 ▼ -60, -16 %
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa 4 971 220 17,6 % 83 ▲ +61, +10 %
Německá národní lidová strana 4 279 100 15,1 % 71 ▲ +27, +5 %
Německá lidová strana 3 919 446 13,9 % 65 ▲ +46, +9 %
Katolická středová párty 3 845 001 13,6 % 64 ▼ -27, -6 %
Německá demokratická strana 2 333 741 8,3 % 39 ▼ -36, -10 %
Bavorská lidová strana 1 238 604 4,4 % 21 ▬ nová várka
Komunistická strana Německa 589 454 2,1 % čtyři ▬ nová várka
Německo-hannoverská strana 319 108 1,1 % 5 ▲ +4, +1 %
Bavorský rolnický svaz 218 596 0,8 % čtyři ▬ žádná změna
Jiné strany 332 071 1,2 % 0 ▬ žádná změna
Celkový výsledek 28 196 332 99,5 % 459 ▲ 38 nových míst

Sestavení vlády

Po skončení voleb bylo 24. června 1920 zahájeno první svolání Reichstagu . Kvůli přidělení mandátů si i levicová aliance SPD, USPD, KPD a NDP z 229. mandátu vyžádala alespoň jeden hlas navíc pro parlamentní většinu, nicméně i s touto nuancí se SPD a KPD odmítla spolupracovat. Kvůli absenci jakékoli většiny začala dlouhá a vleklá jednání o sestavení nové vlády. Po dlouhých sporech a debatách vznikla vláda buržoazní menšiny skládající se z PDP, JE a Centra. Jako součást koalice se NNP zavázala pracovat v rámci výmarské ústavy. Nová vláda se zásadně lišila tím, že SPD principiálně odmítla účast ve vládě kvůli neochotě převzít odpovědnost za nepopulární opatření konzervativní vlády. Dalším faktorem byla NNP, která měla jasné protirepublikánské a protisocialistické názory, zastupující zájmy velkých průmyslníků. Říšský prezident Friedrich Ebert jmenoval říšským kancléřem Konstantina Fehrenbacha ze Strany středu, ale vláda byla přímo závislá na trpělivosti SPD.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Dieter Nohlen, Philip Stöver. Volby v Evropě: Příručka dat . - Nomos, 2010. - 2070 s. — ISBN 978-3-8329-5609-7 . Archivováno 29. dubna 2021 na Wayback Machine
  2. ↑ 1 2 Deutschland: Wahl zum 1. Reichstag 1920/22 . www.gonschior.de _ Získáno 25. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 5. července 2020.