← 1990 1996 → | |||
Parlamentní volby v Litvě | |||
---|---|---|---|
Volby do Seimas Litevské republiky | |||
25. října a 15. listopadu 1992 | |||
Účast | 75,29 % (první kolo); 64,76 % (druhé kolo) | ||
Vůdce strany | Algirdas Brazauskas | Vytautas Landsbergis | |
Zásilka | Demokratická strana práce Litvy | Sąjūdis | |
Přijatá místa | 73 ( ▲ 27) | 30 ( ▼ 61) | |
hlasů | 817 332 (43,98 %) |
393 502 (21,17 %) |
|
Minulé volby | 46 [~1] | 91 [~2] | |
Výsledek voleb | 4% bariéru překonaly 4 strany. Litevská demokratická labouristická strana získala parlamentní většinu a sestavila novou vládu.
|
Litevské parlamentní volby v roce 1992 , první v postsovětské historii republiky, se konaly ve dvou kolech 25. října a 15. listopadu . [1] Současně s prvním kolem se konalo referendum o přijetí ústavy Litvy . Volby se konaly v souladu s ustanoveními nového volebního zákona přijatého 19. července 1992, který zavedl smíšený volební systém . [2] V Litvě, na rozdíl např. od Estonska , bylo volební právo přiznáno ruské menšině .
Podle zákona o volbách z 19. července 1992 bylo 141 poslanců Seimas zvoleno smíšeným systémem: 71 v obvodech s jedním mandátem a 70 ze stran, hnutí a koalic ve vícemandátovém obvodu. Pro uznání voleb ve vícečlenném okrsku za platné se jich muselo zúčastnit alespoň 25 % zapsaných voličů, v obvodech s jedním mandátem pak alespoň 40 %. V obvodech s jedním mandátem byl za zvoleného považován kandidát, pro kterého hlasovala alespoň polovina voličů, kteří se zúčastnili hlasování. Pokud žádný kandidát nezískal potřebný počet hlasů, bylo jmenováno druhé kolo, do kterého postoupili kandidáti, kteří se umístili na prvních dvou místech. Strany, hnutí a koalice, které předložily svůj seznam ve vícemandátovém obvodu, musely překonat čtyřprocentní hranici. Výjimku měly organizace národnostních menšin.
Voleb se zúčastnilo celkem 24 stran, koalic a politických hnutí. Organizace Litevské poradní shromáždění a Hnutí střídmosti biskupa M. Valančiuse nevytvářely vlastní seznamy a omezovaly se na nominaci kandidátů v obvodech s jedním mandátem. Hlavními uchazeči o vítězství byli Sąjūdis , vedený Vytautasem Landsbergisem , který v té době procházel transformací ze širokého masového hnutí za nezávislost na nacionalistickou konzervativní stranu, a Litevská Demokratická labouristická strana vedená Algirdasem Brazauskasem , vytvořená v důsledku transformace Komunistické strany Litvy (nezávislé) na sociálně demokratickou organizaci. Sąjūdis, který se dostal k moci ve volbách v únoru 1990 , byl silně kritizován za úpadek litevské ekonomiky a pokles životní úrovně v důsledku tržních reforem. Bývalí komunisté, kteří se mu postavili, volali po zpomalení tempa reforem a zlepšení vztahů s Ruskem . [2]
strany | původní název | Hlasování | % | Místa | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Podle seznamů | Podle kraje | Celkový | ||||
Demokratická strana práce Litvy | lit. Lietuvos demokratinė darbo partija | 817 332 | 43,98 | 36 | 37 | 73 |
Sąjūdis koalice [~ 1] : Litevské hnutí Sąjūdis Charta litevských občanů Litevský svaz politických vězňů Litevská strana zelených |
lit. Sąjūdžio koalicija : lit. Lietuvos Sąjūdis lit. Lietuvos Respublikos piliečių chartija lit. Lietuvos politinių kalinių sąjunga lit. Lietuvos žalioji partija |
393 502 | 21.17 | 17 | 13 | třicet |
Litevská křesťanskodemokratická strana [~ 2] Litevský svaz politických vězňů a exulantů [~ 3] Litevská demokratická strana [~ 4] |
lit. Lietuvos krikščionių demokratų partija lit. Lietuvos politinių kalinių ir tremtinių sąjunga lit. Lietuvos demokratų partija |
234 368 | 12,61 | deset | osm | osmnáct |
Litevská sociálně demokratická strana | lit. Lietuvos social demokratų Partija | 112 410 | 6.05 | 5 | 3 | osm |
Křesťanskodemokratická unie [~ 5] "Mladá Litva" [~ 6] |
lit. Krikščionių demokratų sąjunga lit. Jaunoji Lietuva |
66 027 | 3,55 | — | jeden | jeden |
Litevský centristický svaz | lit. Lietuvos centro sąjunga | 46 910 | 2.52 | — | 2 | 2 |
Svaz Poláků v Litvě | lit. Lietuvos lenkų sąjunga | 39 773 | 2.14 | 2 | 2 | čtyři |
Svaz litevských nacionalistů [~ 7] Strana nezávislosti [~ 8] |
lit. Lietuvių tautininkų sąjunga lit. Nepriklausomybes partija |
36 916 | 1,99 | — | čtyři | čtyři |
Litevská liberální unie | lit. Lietuvos liberalų sąjunga | 28 091 | 1.51 | — | — | — |
Litevská liga za svobodu | lit. Lietuvos laisves lyga | 22 034 | 1.19 | — | — | — |
Národní hnutí pokroku | lit. Tautos pažangos judėjimas | 19,835 | 1.07 | — | — | — |
Mírný pohyb | lit. Nuosaikiųjų judėjimas | 13 002 | 0,7 | — | — | — |
Hnutí za sociální spravedlnost | lit. Judėjimas už socialinį teisingumą | 9 734 | 0,52 | — | — | — |
Litevská unie svobody | lit. Lietuvos laisvės sąjunga | 7 760 | 0,42 | — | — | — |
Litevské hnutí "Černobyl" | lit. Lietuvos judėjimas "Černobylis" | 4 827 | 0,26 | — | — | — |
Litevské společenství | lit. Lietuvos sandrauga | 4 161 | 0,22 | — | — | — |
Litevská vlastenecká unie | lit. Lietuvos patriotų sąjunga | 1904 | 0,1 | — | — | — |
Litevské poradní shromáždění | lit. Lietuvos konsultacinė asamblėja | — | — | — | — | |
Hnutí střízlivosti biskupa M. Valanchuse | lit. Vyskupo M. Valanciaus blaivybės sąjūdis | — | — | — | — | — |
Nezávislý | — | — | — | jeden | jeden | |
Neplatné hlasy | 59 453 | - | - | - | - | |
Celkový | 1 918 027 | 100 | 70 | 71 | 141 | |
Registrovaní voliči/volební účast | 2 549 952 | 75,29 | (1. kolo) | 64,76 | (2. kolo) |
Hlavním výsledkem a zároveň hlavním překvapením voleb bylo přesvědčivé vítězství Litevské demokratické strany práce, která získala více než polovinu křesel v Seimas. Analytici toto vítězství připisovali mimo jiné podpoře strany ze strany ruské a polské menšiny, rolníků a také nespokojenosti mnoha Litevců s ekonomickými potížemi, zejména nedostatkem paliva, protože Rusko, hlavní dodavatel, snížit zásoby. [2] 25. listopadu byl A. Brazauskas zvolen předsedou Seimas a úřadujícím prezidentem Litvy. Tyto funkce zastával až do 14. února 1993 , kdy byl po výsledcích prvních prezidentských voleb v Litvě zvolen prezidentem . Dne 2. prosince 1992 se novým předsedou vlády Litvy stal kandidát DPTL Bronislovas Lubis .
Volby v Litvě | |
---|---|
Litevské parlamentní volby | |
Volby do Evropského parlamentu | |
Volby prezidenta Litvy | |
Litevské samosprávné volby a přímé volby samosprávných starostů |
|
Referenda v Litvě |