Passacaglia ( angl. Passacaglia ) je skladba Leopolda Godowského pro klavírní sólo. Byla dokončena v New Yorku 21. října 1927. Dílo je věnováno stému výročí úmrtí Franze Schuberta .
Klíčem díla je h moll . Délka práce je cca 25 minut.
V předmluvě k dílu Godowsky píše [1] :
„Tato skladba, napsaná v předvečer stého výročí úmrtí Franze Schuberta, je mou upřímnou poctou tomuto vzácnému a plodnému géniovi, který navzdory svému krátkému a nevýraznému životu dokázal tak obdivuhodně převést naše nejintimnější emoce do hudby. <...> Neznám jiného skladatele, jehož texty se dotkly srdcí tolika lidí; jehož melodie se staly tak neocenitelným přínosem pro všechny civilizované národy; jehož tónové obrazy tak zostřily a zjemnily naši básnickou citlivost.
Skladba je passacaglia založená na prvních osmi taktech Schubertovy Nedokončené symfonie . V tématu symfonie je jedna malá změna: na začátku má tón F-ostrý, což usnadňuje přechod mezi variacemi. Dílo se skládá ze čtyřiceti čtyř variací, po nichž následuje epilog, kadence a objemná čtyřhlasá fuga [2] . Variace obsahují odkazy na díla jiných skladatelů, včetně Brahmse (variace 31-35, 38 a 39), Chopina (variace 9 a 27), Rachmaninova (variace 19, 20 a 24), Schuberta (variace 39 a 42) a dalších [3]
Passacaglia se proslavila poté, co klavírista Vladimir Horowitz odmítl provést skladbu s tím, že bude vyžadovat šest rukou [4] [5] . Skladatel Abram Chasins, který slyšel Godowského předvést tuto skladbu na jednom ze svých minikoncertů, řekl: „Bylo to opravdové kouzlo, jak dílo samotné, tak výkon“ [6] .
Dílo je v současné době chráněno autorským právem společnosti Carl Fischer, Inc. [7] "Passacaglia" byla publikována v souborných dílech "Godowsky Collection, Part 1: Original Works for Piano Solo".