Pasynkevič, Stanislav

Stanislav Pasynkevič
polština Stanislav Pasynkiewicz
Datum narození 28. března 1930( 1930-03-28 )
Místo narození Vladimíre
Datum úmrtí 15. listopadu 2021 (91 let)( 2021-11-15 )
Země
Vědecká sféra chemie
Místo výkonu práce Varšavská technická univerzita
Alma mater Varšavská technická univerzita
Akademický titul Doktor chemických věd
Akademický titul odpovídající člen PAN
Ocenění a ceny

Stanisław Pasynkiewicz ( polsky Stanisław Pasynkiewicz , narozen 28. března 1930 , Vladimir , zemřel 15. listopadu 2021 [1] ) je polský chemik, profesor chemických věd, učitel a rektor (1973-1981) Varšavské technické univerzity , člen korespondent Polské akademie věd .

Životopis

Narozen v roce 1930 ve Vladimiru ve Volyni. Jeho rodiče byli Wojciech Pasynkiewicz a Olga Liszyn. V roce 1948 vstoupil do Polské sjednocené dělnické strany (PUWP) [2] .

V roce 1950 získal imatrikulační list, absolvování lycea. Tadeusze Kosciuszky v Toruni , poté nastoupil na chemickou fakultu Varšavského polytechnického institutu. V roce 1956 získal magisterský titul v oboru inženýrství, jeho práce se jmenovala: "Oxidace akroleinu na kyselinu akrylovou na vanadiovém katalyzátoru."

V roce 1955 se stal asistentem na katedře organické technologie univerzity. V roce 1960 získal titul doktora chemie, jeho doktorská práce se jmenovala: „Reakcemi kovového hliníku s alkylchloridy za získání organických sloučenin hliníku pro polymeraci s ethylem beztlakovou metodou“. Habilitoval se na Slezské technické univerzitě v Gliwicích v roce 1965. V roce 1970 byl nominován na docenta a o 5 let později na řádného profesora .

V roce 1970 se stal ředitelem Ústavu chemie a organické technologie, v této funkci setrval do roku 1973 a poté řadu let vedoucím oddělení homogenní katalýzy a organokovové chemie. V letech 1969-1971 byl děkanem Fakulty chemické Varšavské technické univerzity.

V letech 1973-1981 byl rektorem Varšavské technické univerzity [3] . On odstoupil z této pozice v lednu 1981 v brázdě protestů studenta “ Solidarita[4] . Za jeho vlády došlo na univerzitě k prudkému rozvoji vědeckých a pedagogických pracovníků, vznikly tři ústavy - Ústav chemického inženýrství, Ústav materiálových věd a Ústav dopravní a bylo realizováno několik velkých projektů, např. byly vybudovány fakulty strojní a stavební a zdravotně technické.

Spolupracoval s velkým počtem vědeckých institucí v Polsku - s Polskou akademií věd, Polskou chemickou společností a za jejími hranicemi - Central Institut für Organische Chemie v Berlíně, Ústavem organoelementových sloučenin v SSSR / Rusku a univerzitami : University of Amherst a Georgia Technology University v USA.

Rozsah výzkumu S. Pasynkeviche se týkal především organokovových sloučenin, homogenních katalyzátorů a reakčních mechanismů. V letech 1959-1995 patentoval S. Pasynkevich více než 40 vynálezů. Pod jeho vedením bylo obhájeno 34 doktorských disertačních prací, habilitovalo se 10 osob a 4 studenti získali titul profesor [5] [6] [7] .

Několikrát byl v letech 1951-1967 zvolen tajemníkem univerzitního výboru Polské sjednocené dělnické strany [8] . V letech 1975-1981 byl postupně zástupcem a členem varšavského výboru Polské sjednocené dělnické strany a v letech 1979 až 1981 členem výkonného výboru tohoto výboru [2] .

Současně pracoval v Ústavu průmyslové chemie. Profesor Ignacy Mościcki [6] .

V roce 1976 se stal členem korespondentem PAN (Polská akademie věd) [6] . Byl také členem Polské chemické společnosti a od roku 2001 čestným prezidentem Federace evropských chemických společností [6] .

Pozice

Členství

Ceny a ceny

Mnohokrát byl oceněn cenami a diplomy vědeckého tajemníka PAN a ministra veřejného školství [5] .

Důležité publikace

Autor:

Spoluautor:

Autor více než 220 vědeckých článků [5] .

Poznámky

  1. 1 2 Zmarł prof. Stanisław Pasynkiewicz, Rektor PW w latach 1973–1981  (polský) . biuletyn.pw.edu.pl . Získáno 18. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 18. listopadu 2021.
  2. 1 2 3 Katalog kierowniczych stanowisk partyjnych i państwowych PRL  (polsky) . bip.ipn.gov.pl _ Získáno 23. března 2018. Archivováno z originálu dne 23. března 2018.
  3. 1 2 Byli Rektorzy PW. Stanisław Pasynkiewicz (1930)  (polský) . pw.edu.pl. _ Datum přístupu: 24. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. února 2014.
  4. 1 2 Dorota Galaszewska-Chilczuk. Niezależne Zrzeszenie Studentów Politechniki Warszawskiej 1980 – 1989  (polsky) . klubnzspw.org . Datum přístupu: 24. ledna 2014. Archivováno z originálu 19. února 2014.
  5. 1 2 3 4 5 6 J. Piłatowicz, „Poczet Rektorów, tradycja i współczesność Politechniki Warszawskiej 1826–2001“, wyd.I, Oficyna Wydawnicza Politechniki Warszawskiej, s 2001. 121–123
  6. 1 2 3 4 5 Pasynkiewicz, Stanisław  (Polsko) . pan.pl. _ Członkowie Polskiej Akademii Nauk. Wydział III Nauk Ścisłych i Nauk o Ziemi. Członkowie krajowi korespondenci. Získáno 3. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 21. ledna 2022.
  7. 1 2 Nagrody i wyróżnienia na wystawach międzynarodowych. 2009  (Polština) . Instytut Chemii Przemysłowej. Datum přístupu: 24. ledna 2014. Archivováno z originálu 6. února 2014.
  8. Piotr Oško, Za fasadą. Komitet uczelniany w strukturze PZPR i jeho wpływ na zarządzanie kadrami w latach 1948-1968. Zarys problemu na przykładzie Politechniki Warszawskiej, w: Pamięć i Sprawiedliwość 27, 2016, s. 76.

Odkazy