Písně námořníků. Část 2

„Písně námořníků. Part 2”  je sólové album ruského rockového hudebníka Alexandra F. Sklyara , vydané v roce 2010 koncernem Sojuz . Disk navazuje na mořskou tematiku prvního dílu , který vyšel o dva roky dříve, nicméně z hlediska obecného stylu se vzdaluje rockově znějícímu více k šansonu.

Tvorba a početí

Po vydání prvního takového alba se Sklyar nadále zajímal o portovou romantiku a obrátil se k odkazu minulosti, aby vytvořil nový materiál: že chci pokračovat a vnitřně v něm dokončit. Samozřejmě jsem v prvním díle řekl vše, co jsem chtěl při této příležitosti říci osobně. Ale říkal jsem si, že by pro mě bylo důležité a zajímavé ukázat okruh dalších myšlenek o tomto tématu, s ním spojených motivů, které v mé práci zpočátku nebyly vyjádřeny, ale jsou mi velmi blízké“ [2] . Hudebník poslouchal mnoho starých melodií a podle jeho názoru vybral ty nejjasnější z nich. „Při práci na albu jsme mohli cítit kolektivní pulzaci, pro mě to bylo velmi důležité. A tato deska svým obsahem plně odráží můj vnitřní stav. Je v souladu s některými díly, které jsem vytvořil sólově během existence skupiny Va-bank , ale na rozdíl od nich je mnohem smysluplnější. Nemá jediné číslo pasáže “ [3] .

"Odessa Port", "Mishka-Odessit", "Teplokhod" jsou coververze slavných písní Leonida Utyosova , "White Steamboat" je předělávka písně od Jurije Vizbora . Mnohé ze skladeb již dříve vyšly na muzikantových předchozích sólových albech a jsou zde uvedeny v jiných aranžích. Například píseň „Tavern Paradise“ byla přítomna na disku „ City X “, „Tango of Journalists“ z repertoáru Arkady Severnyho a „Oh City of Hamburg“ od Evgeny Golovina  – poprvé se objevila na albu „ Towards Tango “ . Mezi skladbami je bardské číslo „Nebuď žárlivý“ od Alexandra Gorodnitského , poměrně vzácná píseň „Na Archangelském molu“ od Vadima Kozina . Píseň "There are seas!", Jediná skladba s vlastním textem Sklyar, vznikla v rámci skupiny Va-Bank a vyšla v roce 2005 na disku Players and Spies . Folklórní městská romance " In the Cape Town Port " byla nahrána společně s Garikem Sukačevem . „Mishka-Odessa“ a „ Poznám miláčka podle jeho chůze “ byly svého času také provedeny společně se Sukačevem, ale pro nové vydání je Sklyar zcela předělal a představil je ve své vlastní interpretaci. Sklyar zvolil lidovou píseň „A rozbouřené moře ...“ na návrh slavného televizního a rozhlasového novináře Alexandra Gordona [4] .

Recenze

Prezentace se konala 28. dubna 2010 v moskevském klubu " B2 " [2] . Recenzent časopisu Fuzz Vladimir Smirnov označil výsledný disk za „roztomilý“ a ocenil jeho žánrovou složku: „Kdyby vysílání odporné rozhlasové stanice sestávalo alespoň z poloviny z takového materiálu, nebylo by trapné ho poslouchat.“ [5] . Pozitivní recenzi na album napsal i kritik Vadim Ponomarev : „Obecně, právě v tomto druhém albu si Alexander F. Sklyar dovolil stát se sám sebou, aniž by se ohlížel na své starší kamarády, jak to dělal v dny Va-Bank“ [4 ] . Igor Lesnik v recenzi pro web Zvuki.ru album označil za „jednu z nejzajímavějších nahrávek roku, povinnou ve sbírce každého chytrého člověka v publiku 25+, pro něž jsou jména Utyosov, Vertinsky , Aleshkovsky a Yul Briner nejsou prázdnou frází“ [6] . Ilya Zinin v recenzi pro Rolling Stone Russia považoval postup hudebníka za přirozený a divil se, proč to umělec neudělal již dříve [1] . Boris Barabanov z časopisu " Kommersant Weekend " vyjádřil nejednoznačný názor na "Druhý díl": "Album nezáří zvukovými nálezy a neotevírá nové stránky interpretova talentu, ale reprodukuje pro posluchače klasiku národní mořskou píseň. Někdy hrané až obscénně, někdy doslova ztracené“ [7] .

Členové nahrávky

• Alexander F. Sklyar  - kytara, zpěv;
• Garik Sukachev  - zpěv "In the Cape Town Port";
• Anton Khabibulin - kytara
• Alexey Ryslavsky - basová kytara, kontrabas
• Rushan Ayupov  - knoflíková harmonika;
• Alexander Belonosov - klávesy, klavír
• Sergej Batrakov - bicí, perkuse

Seznam skladeb

Poznámky

1. ↑ 1 2 Ilja Zinin. Alexander F. Sklyar „Písně námořníků. Část druhá“ - Klasika šansonu jako pokračování úspěšného námořního tématu  // Rolling Stone Russia . - č. 69 .
2. ↑ 1 2 Alexander F. Sklyar. Prezentace alba „Songs of sailors. Část druhá" . B2 (28. dubna 2010). Získáno 30. června 2010. Archivováno z originálu dne 24. dubna 2012. (neurčitý)
3. ↑ Natalja Malakhová. Alexander F. Sklyar: “Písně, které padají na mou rokenrolovou duši” - Hudebník vydává druhou část “Songs of the Sailors”  // Novaya Gazeta . - 25. dubna 2010. - č. 44 . (Ruština)
4. ↑ 1 2 Vadim Ponomarev . Alexander F. Sklyar - „Písně námořníků. Část 2" . guruken.ru (14. května 2010). Získáno 30. června 2010. Archivováno z originálu 13. srpna 2012. (neurčitý)
5. ↑ Vladimír Smirnov. Alexander F. Sklyar. Písně námořníků. Část 2 - Naučte se plavat v našem přístavu  // Fuzz . - 28. května 2010.  (nepřístupný odkaz)
6. ↑ Igor Lesník. Interpret Alexander F. Sklyar - Album “Songs of sailors. Část 2" . Zvuki.ru (14. června 2010). Získáno 30. června 2010. Archivováno z originálu 9. května 2010. (neurčitý)
7. ↑ Boris Barabanov . Alexander F. Sklyar „Písně námořníků. Část 2 "  // Kommersant Weekend . - 14. května 2010. - č. 18 (164) .

Odkazy

• Oficiální stránky Alexandra F. Sklyara Archivováno 28. listopadu 2012.
• „ Písně námořníků. Část 2 Archivní kopie ze dne 26. října 2014 na Wayback Machine " - na oficiálních stránkách koncernu Sojuz

Tematické stránky	MusicBrainz