Pinos | |
---|---|
řecký Πηνειός | |
Charakteristický | |
Délka | 70 km |
vodní tok | |
Zdroj | |
• Umístění | Erymantos |
• Výška | 1000 m |
• Souřadnice | 37°47′09″ s. sh. 21°38′40″ palců. e. |
ústa | Helonitida |
• Výška | 0 m |
• Souřadnice | 37°48′20″ s. sh. 21°14′13″ palců. e. |
Umístění | |
Země | |
Kraj | Západní Řecko |
Okresy | Achaea , Elis |
zdroj, ust |
Pinhos [1] ( Řek : Πηνειός ) je řeka v západní části Peloponésu , Řecko . Délka řeky je 70 kilometrů [2] .
Pochází z jihozápadních svahů pohoří Erymanthos , poblíž vesnice Kriovrisi. Výška zdroje je 1000 metrů nad mořem [2] . Vytéká do zálivu Helonitis v Jónském moři , jihozápadně od Gastouni. V dávných dobách se vléval do zálivu Kylinios .
Horní tok řeky tvoří hranici mezi periferními jednotkami Elis a Achaea . Hlavní tok řeky prochází rovinou Elis. Na řece se nacházejí tyto osady: Kriovrisi, Ayia Trias [1] , Kalfas, Kendron , Kalyvia , Ayia Mavra , Kabasilas, Vartholomyon[1] .
V roce 1960 byla zahájena výstavba přehrady Pinhos, která měla zajistit stabilní zásobování vodou severního Peloponésu a Elis . Jedná se o nejvýše položenou přehradu na Peloponésu, výsledná nádrž Pinhos je největší nádrží na poloostrově.
Podle řecké mytologie byli Pinhos spolu s Alfiem přesměrováni Herculesem , aby vyčistili Augejské stáje .