Jdi tam - nevím kam, přines to - nevím co

Jdi tam - nevím kam, přines to - nevím co
Žánr lidová pohádka
Původní jazyk ruština , běloruština , ukrajinština
Logo Wikisource Text práce ve Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

"Jdi tam - nevím kam, přines to - nevím co"  ( "Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co" [1] , "Morpheus" [2] Bělorusko Sirotek Ivan, zaklínač a kněz [3] , Ivan Krásný a princ Ladomar [4] ) je rozšířená [5] zápletka ruských , ukrajinských a běloruských lidových pohádek . Odkazuje na tzv. pohádky [6] . Existuje 76 ruských variant (z toho 8 v Afanasievově sbírce ), 8 ukrajinských a 7 běloruských [7] .

Podle Aarne-Thompsonova klasifikačního systému pohádkových zápletek má číslo 465A „Beauty Wife“ („Běž tam, nevím kam“): královský střelec (papežský myslivec, chudý rolník) se ožení s nádhernou kráskou. a milenka; král (mistr) se jí chce zmocnit a posílá jejího manžela plnit těžké úkoly; pomáhá střelcova žena; králův záměr se neuskuteční [8] . Podobné zápletky: 465B - "Kráska-manželka" ("Gusli-samogudy"), 465C - "Kráska-manželka" ("Zadání do dalšího světa"), 465A * - "Nevěrná manželka a generál" [7] .

Poprvé vyšla v roce 1786 v publikaci Lék na myšlení a nespavost aneb skutečné ruské pohádky [9] .

Pohádka s barevnými ilustracemi vyšla ve sbírkách pohádek SSSR a Ruska [10] , vyšla i ve formě audio pohádek [11] .

V roce 1966 vznikl na motivy pohádky sovětský celovečerní animovaný film „ Jdi tam, nevím kam “.

Na základě čtyř lidových příběhů ze sbírky Afanasieva napsal Leonid Filatov hru „ O Fedotovi lukostřelci, odvážném mladém muži “.

Děj

Pohádka vypráví o životě lukostřelce (v různých verzích pohádky nese jména: lukostřelec Fedot , lukostřelec Andrej , střelec (bez jména), vysloužilý voják Tarabanov , kupecký syn Bezdolny [12] ), který věrně sloužil král. Jednou při lovu srazil holubici , která k němu promluvila lidským hlasem. Když ptáka přinesl domů, dokázala se proměnit v dívku - carevnu Maryu, tak krásnou, že si to ani nedokážete představit, nedokážete si to představit, můžete to říct jen v pohádce. Když viděla, jak skromně žije střelec Andrei, rozhodla se zlepšit jeho záležitosti svou prací.

Utkala krásný koberec, který Andrei draze prodal, ale o koberci se dozvěděl sám král, který si přál vidět toho, kdo tento koberec vyrobil. Král se rozhodl oženit se s princeznou Maryou, ale k tomu bylo nutné zbavit se střelce Andrei. Král mu dal pokyn, aby vykonával úkoly, které se zdály zcela nemožné. S pomocí Maryi Tsarevny splnil Andrei všechny pokyny krále: šel tam - nikdo neví kde a získal to - nikdo neví co.

Car ze zloby poslal armádu do Streloku, který byl poražen Andreyho magickými předměty a car sám dostal kyj na hlavu a zemřel. Bitva skončila, lidé začali žádat střelce Andreje, aby vzal celý stát do svých rukou. Andrej se nehádal a uspořádal při této příležitosti hostinu pro celý svět; spolu s Marií princeznou vládl tomuto království až do vysokého věku.

Pohádka učí oddanosti, mluví o rodinných hodnotách, odsuzuje závist, nespravedlnost a chamtivost [13] .

Hra Leonida Filatova

Na základě ruské lidové pohádky „Jdi tam – nevím kam, přines to – nevím co“ napsal Leonid Filatov hru „ O Fedotovi lukostřelci, odvážném chlapíkovi “. Poprvé publikováno v časopise „ Mládež “, 1987, č. 3. Okamžitě si získalo popularitu a k jeho úspěchu přispělo použití pohádkových postav v kombinaci s bystrým projevem Filatova a drsnými satirickými poznámkami.

Hra je napsána ve stylu ruských lidových pohádek . Pro komický efekt tam však byla zavedena i moderní slova, a to jak v „hovorové“ podobě: „ učit solfeggia “ (král), „kdyby jen v kolektivu “ (To-FAQ-Not-Can-Be) a v obvyklém: „Mám na sobě veškerou politiku v zemi“ (Fedot), „Je to Švéd poblíž Petrohradu ? Ali Turk u Moskvy ? (Baba Yaga), „jednodílná tkalcovna“ (král). Na základě této práce byla uvedena řada představení v různých divadlech v Rusku a SNS a také byly natočeny filmy.

V roce 1988 byla vydána telehra „O Fedot the Archer, odvážném mladém muži“, ve které Leonid Filatov hrál v žánru divadla jednoho herce .

V roce 1995 byl podle hry natočen film „ Příběh Fedota lukostřelce “.

V roce 2008 studio " Melnitsa " vytvořilo celovečerní animovaný film " O Fedotovi Archerovi, odvážném mladém muži " (režie Lyudmila Steblyanko).

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Velké ruské pohádky v zápiscích I. A. Chuďakova / Ed. příprava V. G. Bazanov a O. B. Alekseeva. — M.; L .: Nauka, 1964. - č. 69, S. 175
  2. ↑ Velké ruské pohádky v zápiscích I. A. Chuďakova / Ed. příprava V. G. Bazanov a O. B. Alekseeva. — M.; L.: Nauka, 1964. -95, S. 220
  3. ↑ Shane P. V. Materiály ke studiu života a jazyka ruského obyvatelstva Severozápadního území, díl II - Petrohrad, 1893 (č. 20, s. 42-47)
  4. ↑ Shane P. V. Materiály pro studium života a jazyka ruského obyvatelstva Severozápadního území, vol. II - Petrohrad, 1893 (81, s. 168-170)
  5. ↑ Zvereva Ya. V. Folklórní sbírka A. P. Evgenieva // Ruský folklór: materiály a výzkum, Svazek: 34, 2011 - S. 433
  6. ↑ Pirogova K. A. Vzorce proměn v ruské lidové pohádce // Bulletin Studentské vědecké společnosti Doněcké národní univerzity , sv. 13. Svazek 2: Společenské a humanitní vědy, část 2. - 2021. - S. 190-193
  7. ↑ 1 2 Barag L. G. , Novikov N. V. Notes Archivní kopie ze dne 29. března 2019 u Wayback Machine // Lidové ruské pohádky A. N. Afanasyev: Ve 3 svazcích - M .: Nauka, 1984-1985. - (Lit. památky). - T. 2. - 1985. - S. 407
  8. ↑ Příběh #465A. „Beauty Wife“ („Jdi tam, nevím kam“) // Srovnávací index grafů. Východoslovanský příběh  - Leningrad: Věda, 1979
  9. ↑ Lék na přemýšlivost a nespavost aneb Pravé ruské pohádky. 3. S. I. - Petrohrad: pech. u Wilkovského a Galčenkova, 1786
  10. ↑ "Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co"
  11. ↑ Jdi tam - nevím kam, přines to - nevím co
  12. ↑ Savkina S. B. O použití metody analytické amplifikace při léčbě pacienta s hraniční duševní poruchou. Na motivy pohádky "jdi tam - nevím kam, něco přines - nevím co" // Antologie ruské psychoterapie a psychologie. Vydání 9. – M., 2021 – S. 121
  13. ↑ Jdi tam, nevím kam, přines něco, co nevím

Odkazy