Polská azbuka

Polská azbuka ( tsyrylitsa ) je obecný název pro projekty cyrilice pro polský jazyk . Obvykle se k psaní textů v polštině používá pouze latinka , opakovaně se však objevily pokusy o použití azbuky.

Rané projekty

Existuje mnoho variant polské azbuky, moderní i historické. První návrh cyrilice pro polský jazyk byl vyvinut ministerstvem veřejného školství Ruské říše v letech 1844-1845 na pokyn ministra veřejného školství S. S. Uvarova , ale v té době byl projekt považován za předčasný a byl není implementováno. V roce 1852 připravil profesor P. P. Dubrovskij na pokyn ministra veřejného školství P. A. Širinského-Šikhmatova další projekt . Abeceda tohoto projektu byla použita v antologii "Ukázky polského jazyka v próze a verši, pro Rusy". Není známo, zda byla tato kniha využívána v oblasti vzdělávání [1] .

Projekt z roku 1863

Po potlačení polského povstání v roce 1863 císařem Alexandrem II . byl vytvořen Ústavodárný výbor, jehož jedním z úkolů bylo sjednotit správu Polska v souladu s obecnými říšskými zákony. Výbor se mimo jiné zabýval reformou školního školství v polských zemích. Mezi členy výboru, z nichž mnozí byli slavjanofilové , vznikla myšlenka přeložit polské písmo do azbuky [1] .

Díky činnosti výboru již v roce 1865 vyšla první kniha v polské azbuce - Podklad pro venkovské děti. Následovaly další publikace. Avšak již v letech 1871-1874 byl experiment omezen, protože polské školy byly v rámci politiky rusifikace překládány do ruštiny jako vyučovacího jazyka a zmizela potřeba polské azbuky [1]. .

Celkem vyšly v polské azbuce v 60. letech 19. století tyto knihy [1] :

Venkovská čítanka aneb Výňatky z děl různých polských autorů. Varšava, 1866.
Venkovská čítanka aneb Výňatky z děl různých polských autorů. 2. vyd. Varšava, 1867.
Základní nátěr pro venkovské děti. SPb., 1865.
Základní nátěr pro venkovské děti. 2. vyd. SPb., 1866.
Základní nátěr pro venkovské děti. 3. vyd. SPb., 1869.
Gramatika polského jazyka, po vzoru téže mluvnice, vydaná v roce 1860 rozhodnutím Jeho Excelence ministra veřejného školství pro školy varšavského vzdělávacího obvodu. Pro třídu I. SPb., 1866.
Gramatika polského jazyka, po vzoru téže mluvnice, vydaná v roce 1860 rozhodnutím Jeho Excelence ministra veřejného školství pro školy varšavského vzdělávacího obvodu. Pro třídu I. 2. vyd. SPb., 1866.
Stručná historie Starého a Nového zákona. Varšava, 1866.
Stručná historie Starého a Nového zákona. 2. vyd. Varšava, 1867.
Základní výuka aritmetiky pro základní školy, venkovské a městské. Varšava, 1866.
Ukázky polské kaligrafie. Varšava, 1866.

Zde je příklad textu [2] v azbuce té doby:

Řekni Tata

,
napsal A. Mitskevich Tato není tyran; rány a večery Ve Lzah jdou checkam a trvodze; Rozlyaly p̌eki, pelne šelmy bora, A pelno zbôytsôv na droze. Slyšte, že dzyatki běží v píšťalce razem Pro maso, pod slup na vzgôreku, Tam uděláme nádherné klapoty, A spustíme pacyûrek. Tsaluy̨ zemę, potem: „Ve jménu Oytů, Syna a Ducha svatého je Bądz chválen za p̌enaisvętšu Trojice Teraz a hodinu starší“ ...

Původní text (polština)[ zobrazitskrýt]

Powrót Taty, przez A. Mickiewicza

"Pójdźcie, o dziatki, pójdźcie
wszystkie razem Tato nie wraca; ranki i wieczory We łzach go czekam i trwodze; Rozlały rzeki, pełne zwierza bory, I pełno zbójców na drodze. Słysząc to dziatki biegą wszystkie razem, Za miasto, pod słup na wzgórek, Tam przed cudownym klękają obrazem I zaczynają paciórek. Całują ziemię, potem: „W imię Ojca, Syna i Ducha świętego, Bądź pochwalona, przenajświętsza Trójca, Teraz i czasu wszelkiego“…

Vlastnosti tohoto pravopisu:

Místo polského rz se používá písmeno ř;
Tradiční předreformní tvrdé znamení (ъ) na konci většiny slov;
Polské ó se překládá jako o s circumflexem („víčkem“), diakritickým znaménkem, které není typické ani pro moderní azbuku;
Polský "ogonek" ('ocásek' - ogonek ) je zachován a přidán k azbuce;
Pro polské ś, ć a dź se používají s, ts a dz, přítomné v moderním běloruském hláskování;
Po syčivých se nepíše ы a е , ale u a e , což je zřejmý vliv pravopisu ruského jazyka.

Největším problémem při překladu polštiny do azbuky jsou hlásky chybějící v jiných slovanských jazycích, nosové hlásky ą a ę. V 19. století reformátoři jednoduše přenesli tzv. „ ogonek “ do azbuky a vytvořili 4 nová písmena: ą, ę, į a ę.

Polská cyrilice z 60. let 19. století a korespondence jejích písmen s latinkou [3] :

A a A a	B b B b	W W w	G g G g	D d D d	E e Tj	Jo jo jo jo	F f z z	Z z Z z	Já a já i	já i já i
K k K k	L l L l	M m M m	N n N n	Oh oh oh oh	Ô ô Ó ó	P p P p	R r R r	Р̌ р̌ Rz rz	C c S s	T t T t
U u u	F f F f	X x Ch ch	Х̾ x̾ H h	C c C c	H h Cz cz	W w Sz sz	Szcz szcz	b b -	Y y Y y	b b -
uh uh uh	Yu Yu Yu Yu	Yû yû Ió io	Jsem mj	J j j	Ą ± Ą ±	Į į Ią ią	Ę ę Ę ę	Е̨ ę Ię ę

V moderním Bělorusku

Od počátku 90. let 20. století vycházejí náboženské knihy v polštině pro katolíky v západním Bělorusku (v diecézi Grodno ) v nově vyvinuté polské cyrilici, která z velké části vychází z ruské podoby této abecedy [4] .

Příklad: Modlitba Páně .

V polské azbuce	Oyche náš, který jíš na nebi, požehnej své jméno, pshyidz své uctívání, svazuj svou vůli, jako v nebi i na zemi. Dej nám jishai náš každodenní chléb. A dej nám naši vinu, protože jsme stejní jako náš viník. A newudz nás na ten pokushen, ale když nás zba zba ode zla. Amen. [5]
V polské latinské abecedě	Ojcze nasz, któryś jest w niebie, święć się Imię Twoje, przyjdź Królestwo Twoje, bądź wola Twoja, jako w niebie tak i na ziemi. Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj. I odpuść nam nasze winy, jako i my odpuszczamy naszym winowajcom. I nie wódź nas na pokuszenie, ale nas zbaw ode złego. Amen.

Obrázky

Srovnávací tabulka polské cyrilice a latinky z knihy z roku 1865 "Elementařъ pro Wei zetsi".

Viz také

Litevský latinský zákaz

Poznámky

↑ 1 2 3 4 Čl. Siess-Krzyszkowski . Civilní písmo pro polský jazyk. Epizoda z dějin školství v Polském království.
↑ Źródło: Historia 2. Czasy nowożytne. Zakres podstawowy , Bogumiła Burda i inni, OPERON, 2003, zdjęcie na str. 337.
↑ Základní pro jezi wei. SPb., 1865 . Získáno 22. února 2016. Archivováno z originálu 10. listopadu 2021. (neurčitý)
↑ [[Kamusella, Tomasz|Tomasz Kamusella]]. 2019. Nová polská cyrilice v nezávislém Bělorusku (str. 79-112). Colloquia Humanistica . Vol 8 . Získáno 7. února 2021. Archivováno z originálu dne 14. února 2021. (neurčitý)
↑ strana 3 v: Kryshtopik, Tadevush / Kryshtopik, Tadevush [=Krysztopik, Tadeusz]. 2015. Pacierz. Katechismus“ [Modlitby. Katechismus] (4. vydání). Grodno Hrodno [=Hrodna]: Hrodzienskaja dyjacezija Rymska-katalickaha Kascioła ŭ Respublicy Bielaruś . ISBN 9789856940760 .