Po čtvrtečním dešti...

Po čtvrtečním dešti…
Žánr příběh
Výrobce Michail Juzovskij
scénárista
_
Julius Kim
Skladatel Gennadij Gladkov
Filmová společnost Filmové studio pojmenované po M. Gorkém
(pobočka v Jaltě)
Třetí tvůrčí sdružení
Doba trvání 78 min.
Země  SSSR
Jazyk ruština
Rok 1985
IMDb ID 0089831

„Po dešti, ve čtvrtek...“  je sovětská filmová pohádka z roku 1985 v režii M. Juzovského podle libreta A. N. Ostrovského pro nenapsanou operu v revizi Y. Kima.

Děj

Jednou, po čtvrtečním dešti, se caru Avdeji narodil prvorozený. Téhož dne se u hospodyně Varvary narodil chlapec a v zelí byl nalezen novorozený nalezenec. Všichni tři se jmenovali Ivanové – car Avdey nařizuje společně vychovávat děti. Hospodyně však uložila svého Ivana do královské kolébky a další dva dala na těžkou práci.

Uplynulo dvacet let a nyní všichni tři Ivanové stáli před úkolem porazit Koshchei Nesmrtelného a osvobodit krásnou princeznu Miloliku.

Obsazení

Herec Role
Vladislav Toldykov Ivan carevič Ivan carevič

Marina Zudina Milolika princezna Milolika

Alexej Vojťuk Ivan Nalezenec Ivan Nalezenec

Gennadij Frolov Ivan - Varvarův syn Ivan - Varvarův syn

Oleg Tabakov Koschei nesmrtelný Koschei nesmrtelný

Valentina Talyzina barbar hospodyně Varvara

Oleg Anofrjev Avdey král Avděj

Marina Jakovleva Fénix Fénix

Taťána Peltzerová (dobrá Baba Yaga ) hlídač (druh Baba Yaga )

Jurij Medveděv Egory dvořan Egorij

Semjon Farada Babadur Šáh Babadur

Vladimír Fedorov Chlupatý Chlupatý

Vasilij Kortukov královský šašek

Marii Barabanovou první chůva

Natalya Krachkovskaya druhá chůva

Vladimír Episkoposjan dvořan Babadur

Georgy Millyar dvořan Babadur

Sergej Nikolajev Střelec

Jurij Černov ohlašovat

Viktor Mamajev zjizvený padouch

Julius Kim fanoušek

Michislav Juzovský vězeňský dozorce

Filmový štáb

Natáčení

Zápletku vymyslel v roce 1860 Alexander Ostrovskij pro svou operu s pracovními názvy „Ivan Carevič“ a „Princ Ivan“ v 16 částech, z nichž bylo dokončeno pouze sedm. Divadlo si konec objednalo u jiného autora a zápletka, jak ji viděl Ostrovskij, zůstala nedokončena. Ve 20. století našel materiály příběhu sovětský dramatik a bard Julius Kim . Odstranil několik scén a postav, které se mu stylově nelíbily, dotáhl děj do logického závěru a přidal tam vlastní písně. Hra byla poprvé uvedena v Majakovského divadle na počátku 80. let. Inscenace měla úspěch a o pět let později se ji režisér Michail Juzovskij rozhodl zfilmovat [1] .

Mezi tvůrčí úspěchy pohádkového filmu patří speciální efekty, hudební doprovod, obsazení, vtipné dialogy a světlé kostýmy (zejména Koshcheiho „módní“ brilantní oděv) [1] .

Technickou stránku triků nastudoval V.P. Pavlotos . K práci přilákal krymské horolezce. Létající koberec se natáčel v lomu Inkerman, v Angarském průsmyku , na náhorní plošině Ai-Petri a ve filmovém studiu filmového studia Jalta. Lety byly prováděny ve výšce 100-150 metrů od země, na pozadí lesa. V jedné ze scén spadli hrdinové z koberce do jezera [1] [2] .

Festivaly a ceny

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Alexandr Petrukhina. Aféra s Koshchei a tajemství létajícího koberce. Jak se natáčel film "Po dešti ve čtvrtek"  // magazín Domashny Ochag. - 2020. - 12. května. Archivováno z originálu 12. ledna 2021.
  2. Pavlotos V.P. Born to dělat pohádku ... // Půl století v kině. - Simferopol: IT "Arial", 2010. - 312 s. - 500 výtisků. — ISBN 978-966-2372-55-7 .
  3. KINO: Encyklopedický slovník, šéfredaktor S.I. Yutkevich, M. Sovětská encyklopedie, 1987, s.539