Nastavení hlasu

Nastavení hlasu  je přizpůsobení a rozvoj hlasového aparátu pro profesionální použití (zpěváci, řečníci, herci, lektoři, učitelé) [1] [2] . Vokální aparát díky tomu získává schopnost odolávat velké zátěži a hlas získává zvláštní znělost, široký rozsah a barevnou bohatost [2] [3] .

Způsob nastavení hlasu je založen na údajích anatomie , fyziologie a akustiky [4] . Při výuce různých druhů zpěvu nebo jevištní řeči se využívají speciální techniky, ale existují i ​​obecné zásady, které umožňují efektivně regulovat dýchání, využívat přirozené rezonátory a správně artikulovat [2] [1] .

Hlasový trénink je povinnou počáteční fází učení se zpěvu [4] . Většina hlasů je od přírody nedokonalá, i když někdy může být u zpěváka, který neprošel speciálním výcvikem, přítomna řada kvalit předneseného hlasu. Inscenovaný pěvecký hlas se vyznačuje volností, přirozeností, stabilitou; zpěvák je schopen dosáhnout maximálního akustického účinku při minimálním výdeji svalové energie [2] . Charakter hlasového nastavení může být ovlivněn národním způsobem zpěvu, dobovými estetickými preferencemi, rysy typu zpěvu, který se zpěvák učí atd. [4]

Při výuce jevištní řeči začínají inscenovat hlas po práci na dikci a dýchání [5] . V procesu inscenování jsou posílena všechna data lidského hlasu – hlasitost, síla a znělost hlasu [6] . Inscenace pedagogického hlasu má také svá specifika: v tomto případě učitel potřebuje dosáhnout takových kvalit, jako je eufonie, vytrvalost a schopnost inspirovat vliv [3] .

Poznámky

  1. 1 2 Nastavení hlasu . Velká ruská encyklopedie . Získáno 13. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020.
  2. 1 2 3 4 Hudební encyklopedie, 1978 , stb. 411.
  3. 1 2 Knyazkov, 1998 , s. 164.
  4. 1 2 3 Divadelní encyklopedie, 1965 , stb. 450.
  5. Saricheva, 1948 , str. 6.
  6. Saricheva, 1948 , str. 112.

Literatura