Básník

Básník [1] (z jiného řeckého ποιητής  „básník spisovatel“ ) je spisovatel tvořící díla ve verších [1] [2] , autor poetických, poetických děl [3] .

Postava básníka v historii

Po mnoho staletí se lidem, kteří se aktivně věnovali versifikaci, dostávalo finanční podpory od bohatých mecenášů – zpočátku od významných představitelů aristokracie. Takže ve starém Římě byl Gaius Tsilny Maecenas , blízký císaři Octavianu Augustovi , významným patronem velkých básníků, včetně Horacea a Vergilia . V určitých obdobích historie přitom poezie mohla patřit k významným formám trávení volného času samotných aristokratů – v Evropě, zejména v době vrcholného středověku , bylo mezi trubadúry mnoho představitelů šlechty. , včetně významného feudála a nejvýznamnějšího básníka Karla Orleánského .

Básníkům se postupem času otevřely možnosti literárních výdělků – zpočátku z divadla, které se stalo hlavním zdrojem příjmů např. pro Williama Shakespeara (klasická dramaturgie často používala básnickou formu). století se v evropských zemích vytvořila efektivní poptávka poměrně široké čtenářské obce po knižních publikacích, včetně poezie, což umožnilo nejpopulárnějším básníkům, jako byli William Wordsworth a Robert Burns  , vydělávat na prodeji knih. z hlavních zdrojů jejich obživy.

Představy o povaze a úkolech básnické tvořivosti

Nejstarší je myšlenka, že básnický talent, stejně jako schopnost pro jiné druhy umění, je vrozený: dokonce Marcus Tullius Cicero řekl v roce 61 př.nl. e., že

Sledování jiných předmětů je založeno na studiu, výuce a vědě; básník má naopak svou sílu od přírody, je vzrušen silami své mysli a je jakoby naplněn božským duchem [4] .

Tato myšlenka přetrvala až do 19. století: konkrétně Vladimír Dal ve Vysvětlujícím slovníku živého velkého ruského jazyka definuje básníka jako člověka nadaného přírodou se schopností cítit, rozpoznávat poezii a předávat ji slovy, tvořit půvabné [ 5] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 "Slovník cizích slov". Editovali I. V. Lekhin, S. M. Lokshina, F. N. Petrov (hlavní redaktor) a L. S. Shaumyan. Asi 23 000 slov cizího původu. 6. vydání, upravené a rozšířené. - M .: Sovětská encyklopedie , 1964. - 784 stran.
  2. ↑ "Básník" // "Moderní slovník cizích slov". - M. : Nakladatelství " Ruský jazyk ", 1999. - S. 485.
  3. ↑ Ožegov Sergej Ivanovič . " Slovník ruského jazyka ". Asi 53 000 slov. 8. vydání, stereotypní. - Moskva : Nakladatelství " Sovětská encyklopedie ", 1970. - 900 stran. Náklad 150 000 výtisků.
  4. ↑ Překlad V. O. Gorensteina. // Cicero. Projevy. - M.: Nauka, 1993. - T. 2. - S. 38.
  5. ↑ Dal V.I. "Poezie". // " Výkladový slovník živého velkého ruského jazyka ". - M . : " Státní nakladatelství zahraničních a národních slovníků ", 1955. - T. 3. - S. 376.
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie