← 1964 1989 → | |||
Chilské prezidentské volby (1970) | |||
---|---|---|---|
1970 | |||
4. září | |||
Účast | 83,5 % | ||
Kandidát | Salvador Allende | Jorge Alessandri Rodriguez | |
Zásilka | Socialistická strana | Národní strana | |
hlasů | 1 070 334 ( 36,61 %) |
1 031 159 ( 35,27 %) |
|
Výsledek voleb | Salvador Allende je zvolen prezidentem Chile poté, co byl potvrzen Národním kongresem . |
Prezidentské volby v Chile se konaly 4. září 1970 . Kandidát na blok lidové jednoty Salvador Allende získal relativní většinu 36,6 % lidového hlasování . Poté, co ho křesťanští demokraté podpořili v Národním kongresu , byly výsledky voleb potvrzeny a stal se prezidentem Chile.
Později se však Eduardo Frei Montalva a jeho Křesťanskodemokratická strana spojili v parlamentu s Allendeho oponenty a vytvořili parlamentní většinu s cílem prohlásit jeho prezidentství za nezákonné v srpnu 1973, což vedlo v roce 1973 k vojenskému převratu o několik týdnů později .
V těchto volbách byly jasně definovány tři politické síly v Chile: pravice, centristé a levice. Pravici zastupovala Národní strana za účasti populárního exprezidenta Jorgeho Alessandriho . Středověkou Křesťanskodemokratickou stranu zastupoval jeden ze zakladatelů strany Radomir Tomić. K nim se přidali někteří radikálové a levicoví křesťanští demokraté. Levice vytvořila blok Lidové jednoty, který zahrnoval socialistické , komunistické a radikální strany, MAPU a Independent People's Action. Jejich kandidátem byl Salvador Allende, který již třikrát kandidoval na prezidenta. Volba Allendeho měla velký historický význam a proběhla v době rostoucí polarizace v chilské společnosti. Přestože Allendeův náskok před Jorgem Alessandrim byl malý, podpora křesťanských demokratů mu pomohla získat potvrzení v Kongresu. Allende se tak stal novým prezidentem Chile.
CIA a KGB vynaložily velké částky na ovlivnění výsledku těchto voleb. [jeden]
Na rozdíl od předchozích voleb v roce 1964 neposkytla CIA žádnému z kandidátů přímou finanční podporu, ale zabývala se především propagandou proti Allende. CIA utratila 425 000 dolarů za plakáty a brožury, které spojovaly Allendeho vítězství s násilím a represemi spojenými se Sovětským svazem. [1] Pod vedením CIA byly psány články, zejména v novinách El Mercurio , a distribuovány do médií s cílem způsobit politickou polarizaci a finanční paniku. Kromě toho byly činěny pokusy o odštěpení Radikální strany od bloku Lidové jednoty. [2] [3] Kampaň CIA se však ukázala jako zcela neúčinná. Ředitel CIA Richard Helms si stěžoval, že mu Bílý dům nařídil, aby „někoho zbil prázdnou rukou“. [jeden]
KGB naopak směřovala své prostředky určitým směrem. Allende osobně požádal o sovětské peníze prostřednictvím svého osobního kontaktu v KGB, důstojníka Svyatoslava Kuzněcova, který mu přijel speciálně z Mexico City, aby mu pomohl. Zpočátku bylo do voleb posláno 400 000 USD a poté bylo přidáno 50 000 USD osobně Allende. [1] Předpokládá se, že pomoc KGB byla rozhodujícím faktorem v Allendeho vítězství. , který získal výhodu pouhých 39 tisíc ze 3 milionů hlasů. Po volbách dostal Jurij Andropov od Ústředního výboru KSSS povolení k penězům a dalším zdrojům, aby zajistil Allendeho vítězství v Národním kongresu. [jeden]
Kandidát | Zásilka | Lidové hlasování | parlamentní hlasování | ||
---|---|---|---|---|---|
Hlasování | % | Hlasování | % | ||
Salvador Allende | Socialistická strana | 1 070 334 | 36,61 | 153 | 78,46 |
Jorge Alessandri Rodriguez | Národní strana | 1 031 159 | 35,27 | 35 | 17,95 |
Radomír Tomic | Křesťanskodemokratická strana | 821 801 | 28.11 | ||
Platné hlasovací lístky | 2 923 294 | 100 | 188 | 100 | |
Prázdné hlasovací lístky | 7045 | 0,23 | 7 | 3,59 | |
Neplatné hlasovací lístky | 24 460 | 0,82 | - | - | |
Celkový | 2 954 799 | 100 | 195 | 100 | |
Registrovaní voliči/volební účast | 3 539 747 | 83,47 | 200 | 97,4 | |
Zdroj: Nohlen, Chilean Electoral Database Archivováno 4. února 2012 na Wayback Machine |
Chile | Volby a referenda v|
---|---|
prezidentské volby | |
Parlamentní volby |
|
referenda |
Salvador Allende | ||
---|---|---|
| ||
Politická činnost |
| |
předsednictví |
| |
rodina |
| |
Politické prostředí |
| |
knihy |
| |
Paměť |
|