Prenestin fibula . OK. 600 před naším letopočtem | |
zlato | |
Muzeum Pigorini , Řím, Itálie | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Prenestinská fibula ( Praeneste fibula ) - zlatá spona ( fibula ), datovaná asi do roku 600 před naším letopočtem. E. Hlavním rysem fibuly je nápis v archaické latině , jeden z nejstarších příkladů textu v tomto jazyce. Pravost fibuly nalezené na konci 19. století byla opakovaně zpochybňována [1] , nicméně rozbor provedený v roce 2011 pravost produktu „bez jakýchkoli pochybností“ potvrdil. [2]
V současné době je uložen v Pigorini muzeu v Římě ( Itálie ).
Zlatou fibulu představil veřejnosti německý archeolog a specialista na antiku Wolfgang Gelbig v roce 1887, zpočátku bez jakéhokoli označení původu nálezu. [3] Později tvrdil, že fibulu koupil od přítele a také že byla ukradena z Bernadiniho hrobky ( italsky Tomba Bernardini ) v Palestrině (Prenesto), východně od Říma. Hrobka, bohatá na archeologické nálezy, byla objevena v roce 1851 a vykopávky začaly v roce 1871. Právě této verzi vděčí fibula za své jméno. Až do roku 1919 nebyla fibula zařazena do soupisu nálezů v hrobce Bernadiniho kvůli pochybnostem o původu artefaktu.
Fibulae tohoto typu, pocházející ze 7. století před naším letopočtem. E. a později byly objeveny archeology v oblastech Chiusi , Lazio a Kampánie .
Fibula, dlouhá 10,7 cm, je vyryta s tímto nápisem v archaické latině, psaným zprava doleva:
Přepis římskými písmeny:
MANIOS MED FHEFHAKED NVMASIOIAnalog v klasické latině, s přihlédnutím ke změnám ve fonetice a gramatice:
MANIVS ME FECIT NVMERIOPřeklad:
Manius mě udělal pro NumeriusSlovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |