Záminka (tóga)

Záminka (někdy tóga-záminka ) - ve starém Římě bílá tóga s fialovým okrajem po straně, kterou nosili kurulí smírčí soudci (všichni kromě kvestorů , cenzorů , plebejských aedilů a lidových tribunů  - fakt jejího nošení nebyl prokázán v vztah k nim), obecní a koloniální rychtáři, jakož i někteří z kněží (většinou augurové ), a byl, s výjimkou prvního případu, vyznamenáním uděleným známému postavení. Smírčí soudci, kteří zastávali kurulské pozice a diktátoři , konzulové , prétoři , senátoři měli právo nosit záminku na veřejných festivalech a ceremoniích; byli v ní pohřbíváni a pohřbívání bylo povoleno v tóze zvané pretexta pulla (s černými a fialovými pruhy; nošení v jiných případech nebylo povoleno). Během císařství se záminka stěžovala jako odznak (ornamentum), podle uvážení senátu.

Tuto tógu nosili i chlapci do 16-17 let. Po dosažení tohoto věku nahradili záminku dospělou tógou ( viril ; zcela bílá); stalo se to během svátku Libertalia. Záminka byla vyrobena z vlny doma. Tato tóga byla poprvé nasazena ve věku 14 let a nahradila býčí tógu , protože podle legendy to bylo ve věku 14 let, kdy pátý římský král, Lucius Tarquinius Priscus , zabil svého prvního nepřítele v bitvě. , v důsledku čehož měl oblečení potřísněné krví. Některé zdroje zmiňují i ​​nošení podobné tógy dívkami před svatbou.

Tógu se záminkou nosili také Etruskové [1] a byla nejprve oděvem králů a poté nejvyšších soudců. Mezi Římany jeho nošení údajně zavedl Tullus Hostilius , třetí římský král.

Poznámky

  1. ↑ Encyklopedie upozornění . Datum přístupu: 19. března 2015. Archivováno z originálu 23. září 2015.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie