Princip nejmenšího privilegia , také známý jako princip nejmenšího privilegia nebo jednoduše minimálních privilegií , v informační bezpečnosti , informatice a dalších oblastech - princip organizování přístupu ke zdrojům, když na té či oné úrovni abstrakce z výpočetního prostředí, každý modul (jako je proces , uživatel nebo program , o kterém uvažujeme) by měl mít přístup k takovým informacím a zdrojům, které jsou minimálně nutné k úspěšnému dokončení jeho pracovního účelu [1] [2] .
To znamená dát uživateli pouze ta oprávnění, která jsou nezbytně nutná k tomu, aby mohl vykonávat svou práci. Například uživatel zálohování nemusí instalovat žádný jiný software, než jaký potřebuje k práci. Jakákoli další oprávnění, jako je instalace softwaru atd., by měla být zakázána. Zásada platí i pro uživatele osobních počítačů doma, kde by měli pracovat ve standardním uživatelském účtu a svůj administrátorský účet ( chráněný heslem ) otevřít pouze tehdy, když to situace vyžaduje.
Princip nejmenší tolerance ve vztahu k uživatelům znamená poskytovat uživatelům pouze minimální nezbytné schopnosti při práci s operačním systémem a aplikacemi.