Pružinová ocel

Pružinová ocel  je nízkolegovaná , středně nebo vysoce uhlíková ocel s velmi vysokou mezí kluzu . To umožňuje výrobkům z pružinové oceli vrátit se do původního tvaru i přes výrazné ohýbání a kroucení.

Většina pružinových ocelí (jako ty používané v automobilech) je kalena a popuštěna na 45 na stupnici Rockwell C.

Třídy

Křemík je klíčovou součástí většiny slitin pružinové oceli. V USA je nejběžněji používaná pružinová ocel ASTM A228 (0,80-0,95 % uhlíku), která je také známá jako „hudební drát“ nebo „piano wire“. [jeden]

V Rusku jsou hlavní třídy pružinové oceli třídy 60G, 65G a další, s obsahem uhlíku 0,5-0,9%.

Třídy pružinové oceli
třída SAE (třída ASTM ) Sloučenina Mez kluzu Maximální tvrdost ( HRC ) Komentáře
1074/1075 [2] padesáti Modrá ocel bez šupin
5160 (A689) [3] 669 MPa 63 Chrom silikonová pružinová ocel ; odolný proti únavě
9255 1,50-1,80 % Si , 0,70-1,00 % Mn a 0,52-0,60 % C
301 Nerezová ocel tvrzená pružinou (A666) [4] 1014 MPa 42

Aplikace

Používá se k výrobě pružin a podobných výrobků, například torzních tyčí a pružin . Vzhledem ke své odolnosti vůči rozbití a prasknutí je pružinová ocel také široce používána při výrobě kovových mečů pro boj na jevišti. Pružinová ocel je jedním z nejoblíbenějších materiálů pro výrobu trsátek . kvůli elasticitě a pružnosti. Používá se také pro klavírní struny a pružinové obojky .

Viz také

Poznámky

  1. Oberg, Jones, Horton, Ryffel, 2000 , str. 286.
  2. Katalog McMaster-Carr (116. vydání), McMaster-Carr, str. 3630 , < http://www.mcmaster.com/#catalog/116/3630 > . Získáno 3. září 2010. Archivováno 14. prosince 2019 na Wayback Machine 
  3. Katalog McMaster-Carr (116. vydání), McMaster-Carr, str. 3632 , < http://www.mcmaster.com/#catalog/116/3632 > . Získáno 3. září 2010. Archivováno 14. prosince 2019 na Wayback Machine 
  4. Katalog McMaster-Carr (116. vydání), McMaster-Carr, str. 3662 , < http://www.mcmaster.com/#catalog/116/3662 > . Získáno 3. září 2010. Archivováno 14. prosince 2019 na Wayback Machine 

Literatura