Vojenská rozvědka

Vojenské zpravodajství  je soubor opatření prováděných velením, velitelstvími všech stupňů a akcí vojsk (sil) prováděných za účelem získání informací o nepříteli, terénu a počasí. Druh podpory vojenských (bojových) operací .

Cílem plánování, organizování a provádění průzkumu je vyloučit překvapení nepřátelských akcí a získávání různých informací, které jsou nezbytné pro efektivní použití vojsk (síly), zbraní ničení a elektronického ničení.

Inteligence se objevila současně s nástupem vojenských (bojových) operací [1] [2] [3] [4] .

Rozdělení zpravodajských služeb podle rozsahu úkolů k řešení

Podle úrovně úkolů zadávaných Vojenskému zpravodajství se dělí na následující úrovně, které spolu souvisí [2] [4] :

• strategický ;
• provozní ;
• taktický .

V ozbrojených silách některých států existují podle jejich rozdělení vojenského umění na strategii a taktiku pouze dvě úrovně inteligence: strategická a taktická.

Strategické zpravodajství

Strategický průzkum se provádí v zájmu zajištění obrany státu, strategického plánování a použití ozbrojených sil při odrážení agrese, ve strategických operacích všech typů a ve válce jako celku.

Orgánem, který plánuje, organizuje a provádí strategické zpravodajství v ozbrojených silách, je Generální štáb ozbrojených sil.

Hlavní úkoly strategického zpravodajství jsou [2] :

• odhalení plánů a praktických opatření potenciálního protivníka;
• určení jeho názorů na povahu a způsoby vedení války;
• identifikace změn v bojovém složení, rozmístění a charakteru činnosti vojsk (sil) potenciálního nepřítele, především strategických útočných sil;
• odhalení plánů a praktických opatření zkoumaných zemí ke zlepšení operačního vybavení kontinentálních a námořních dějišť vojenských operací a přípravy jejich infrastruktury k zajištění strategického (operačního) nasazení ozbrojených sil.

Operační zpravodajství

Operační průzkum se provádí za účelem získání různých informací nezbytných pro přípravu a úspěšné vedení operací (bojových akcí).

Vojenské velitelské a kontrolní orgány, které plánují, organizují a provádějí operační zpravodajství, jsou [2] [4] :

• velitelství složek ozbrojených sil;
• přední velitelství;
• velitelství vojenských újezdů;
• velitelství flotily;
• velitelství operačních sdružení druhů ozbrojených sil (sborů a armád).

Mezi úkoly operačního zpravodajství patří [2] :

• odhalení záměrů potenciálního nepřítele, zahájení jeho bezprostřední přípravy na agresi a předcházení překvapivým útokům;
• objasnění podrobností o bojovém složení, nasazení, seskupení, stavu a schopnostech ozbrojených sil (vojska, sil) nepřítele, systému velení a řízení vojsk (síl) a zbraní;
• otevírání objektů (cílů) ke zničení a určení jejich souřadnic;
• otevření provozního vybavení operačního sálu, ženijního vybavení areálu a systému překážek;
• objasnění stupně průchodnosti terénu, stavu komunikací, charakteru vodních překážek, hranic a velikostí oblastí ničení, požárů a záplav, kontaminačních zón, možných směrů jejich překonávání a obcházení;
• identifikace nových prostředků a metod vedení bojových operací, nepřátelských opatření k zajištění akcí vojsk (sil), jakož i zjišťování morálního a psychologického stavu nepřátelských jednotek a místního obyvatelstva, ekonomického stavu oblasti operace ( bojové operace);
• a zjišťování dalších informací o nepříteli a terénu, na kterém je plánováno vést nepřátelské akce.

Taktické zpravodajství

Taktický průzkum se provádí za účelem získání informací nezbytných pro přípravu a vedení boje. Je plánována, organizována, prováděna a podporována veliteli a velitelstvími formací, vojenských jednotek a podjednotek, náčelníků zbraní (sil), speciálních jednotek a služeb formací a jednotek všech druhů ozbrojených sil.

Taktický průzkum řeší následující úkoly [2] :

• odhalení záměru nepřítele;
• identifikace bojového složení, postavení, seskupení, stavu a schopností svých jednotek (síl), systému velení a řízení vojsk (síl) a zbraní;
• otevírání objektů (cílů) ke zničení a určení jejich polohy (souřadnic);
• otevření ženijního vybavení oblasti a stupeň bariér;
• stanovení stupně průchodnosti terénu
• a další informace.

Rozdělení zpravodajských služeb podle typu

Vojenské zpravodajství se dělí na typy v následujících kategoriích [2] [4] :

• podle rozsahu:

• pozemní průzkum;
• letecký průzkum ;
• námořní zpravodajství;
• průzkum vesmíru .

• podle povahy úkolů, které mají být řešeny, a účelu

• tajné zpravodajství ;
• speciální inteligence ;
• rádiové zpravodajství a elektronické zpravodajství ;
• vojenské zpravodajství ;
• dělostřelecký průzkum ;
• inženýrská inteligence ;
• radiační průzkum;
• chemický průzkum ;
• biologická inteligence;
• topografický průzkum;
• hydrografický průzkum;
• hydrometeorologický průzkum;
• technická inteligence;
• zadní inteligence ;
• lékařská inteligence .

Podle použitých technických prostředků se průzkum dělí na takové typy jako [2] [4] :

• elektronická inteligence:

• rádiové zpravodajství;
• radiotechnika;
• radar.

• opticko-elektronický průzkum:

• televize;
• termální zobrazování;
• laser.

• optická inteligence:

• vizuální;
• fotoprůzkum;

• zvuková inteligence :

• zvuková metrika;
• hydroakustické;
• seismoakustické.

• a další.

Požadavky na průzkum

Hlavní požadavky na průzkum [2] [1] :

• Účelnost průzkumu spočívá v přísném podřízení průzkumných opatření plánu operace (bojové operace), soustředění jeho úsilí na hlavní směry (regiony, objekty) a zajištění plnění hlavních operačních (bojových) úkolů řešených vojsky. (síly).
• kontinuita průzkumu - podstata se redukuje na jeho neustálé provádění jak v době míru, tak v době války, při přípravě a během operací (bojové operace), ve všech druzích bojové činnosti vojsk (sil), ve dne i v noci, za jakýchkoliv podmínek situaci, terénu a počasí.
• průzkumná činnost spočívá v trvalé touze velení a štábů, které ji organizují, jakož i personálu vojsk a sil provádějících průzkum za jakýchkoli podmínek a všemi možnými prostředky získat potřebné zpravodajské informace.
• Efektivita průzkumu je kombinací následujících akcí: včasné získání spolehlivých zpravodajských informací, jejich rychlé zpracování, včasné hlášení velení a jejich přivedení na velitelství, jednotky (síly) a úderné prostředky k okamžitému použití.
• utajení průzkumu - je utajovat všechna opatření, která velení a velitelství přijalo k uvedení nepřítele v omyl (dezinformace) o místě a povaze akcí průzkumných útvarů a orgánů.
• spolehlivost zpravodajství je soulad získaných zpravodajských informací se skutečným stavem, identifikace a správné posouzení pravých, demonstrativních a nepravdivých předmětů a akcí nepřítele.
• přesnost určení polohy (souřadnic) průzkumných objektů (cílů) - spočívá ve zjištění jejich polohy s chybami nepřekračujícími požadavky, které zajišťují efektivní použití vojsk (síly) a ničivých zbraní.

Organizace zpravodajských služeb

Systém velení a řízení slouží jako organizační a technická základna pro velení a řízení průzkumných sil a prostředků. Zahrnuje orgány a body zpravodajské kontroly, prostředky kontroly - komunikace, automatizované zpravodajské systémy.

Plánování průzkumu se uskutečňuje na základě rozhodnutí velitele (velitele), jemu uložených úkolů, pokynů náčelníka štábu a rozkazu průzkumu z vyššího velitelství, s přihlédnutím k dostupným údajům o nepříteli, na základě příkazu k průzkumu. pás (region, zóna) nadcházejících akcí formace nebo formace, stav sil a prostředků průzkumu a jejich schopnosti. Plánování průzkumu se uskutečňuje v souladu s koncepcí operace, úkoly přidělenými jednotkám (sílám), s přihlédnutím k důležitosti směrů a oblastí působení vojsk (síl), pořadí, v jakém provádějí boj. mise, skutečné schopnosti průzkumných sil a prostředků a očekávaný odpor nepřítele aj. faktory [4] .

Hlavním dokumentem pro plánování průzkumu je plán průzkumu.

Průzkum je prováděn silami a prostředky průzkumu. Patří sem průzkumné formace a jednotky (pododdíly) vojsk (síly) na plný úvazek, jakož i průzkumné orgány oddělené od jejich složení s průzkumným a vojenským materiálem, zbraněmi a ovládacími prvky ve svém arzenálu. Do průzkumu se mohou zapojit i další jednotky (lodě), podjednotky bojových zbraní (síly) a speciální síly.

Průzkum se provádí v celé zóně (operační zóně) bojových operací vojsk (sil), na bocích a v celé hloubce jejich bojových úkolů.

Hloubka průzkumu závisí na následujících faktorech [2] :

• rozsah nepřátelských akcí;
• náplň bojového úkolu formace (formace, jednotky);
• hloubka umístění nepřátelských sil a prostředků;
• charakter oblasti;
• a další podmínky.

V průběhu druhé světové války byly zpravodajské informace (hlavně údaje o poloze nejdůležitějších nepřátelských cílů) v zájmu vojsk prvního sledu, dělostřelectva a letectví získávány především do taktické hloubky. Vstup do výzbroje armád nových typů zbraní, které umožňovaly zasáhnout nepřítele na velkou vzdálenost (včetně vysoce přesných zbraní ) a neustálé zvyšování mobility jednotek (sil) vyžadovalo průzkum do mnohem větší hloubky. .

Plnění průzkumných úkolů je dosahováno především otevíráním a sledováním určitých průzkumných objektů. Patří sem všechny nepřátelské cíle (síly a prostředky ozbrojeného boje, inženýrské struktury, místní objekty), jakož i fyzické a geografické podmínky dějiště vojenských operací (oblast operací, vojenské operace, bitvy), které vyžadují zpravodajství. informace potřebné k rozhodování o akcích vojsk (sil), použití prostředků ničení a předpovídání situace.

Podle důležitosti a role v ozbrojeném boji se dělí na objekty strategického, operačního a taktického zpravodajství. Podle míry vlivu na průběh a výsledek nepřátelských akcí (operací, bitev) se průzkumné objekty dělí na důležité a běžné.

Mezi ty důležité patří objekty, jejichž poražením či zajetím lze výrazně oslabit nepřátelské seskupení protivníka, a dále objekty, jejichž sledování činnosti umožní zabránit překvapivým akcím ze strany nepřítele. V závislosti na situaci se význam průzkumných objektů může lišit. Například taktické průzkumné objekty mohou získat operační význam. Podle velikosti a charakteru lokality se objekty Exploration dělí na bodové, plošné a lineární a podle stupně pohyblivosti - na mobilní, neaktivní (polostacionární) a stacionární.

Informace o nepříteli, fyzických a geografických podmínkách, získané v důsledku činnosti sil, průzkumných prostředků a jeho kontrolních orgánů, jakož i v důsledku akcí vojsk (sil), se nazývají průzkum.

Zpravodajské informace jsou informace získané od zpravodajských agentur (zpravodajských zdrojů) a dosud nebyly zpracovány. Průzkumné úkoly jsou stanoveny průzkumnými rozkazy a bojovými rozkazy, které jsou vypracovány pro každého účinkujícího samostatně ve formě textového nebo grafického dokumentu.

Hlavní metody získávání zpravodajských informací jsou [2] :

• pozorování (sledování);
• odposlouchávání;
• fotografování (země, vzduch, povrch, pod vodou, vesmír);
• zachycování a technická analýza radioelektronických emisí;
• umístění objektů;
• hledat ;
• nálet;
• přepadení ;
• průzkum v platnosti ;
• průzkum mezi místními obyvateli;
• výslechy vězňů a přeběhlíků;
• studium dokumentů, vybavení a zbraní ukořistěných od nepřítele.

Kromě výše uvedeného lze zpravodajské informace získávat v důsledku bojových operací vojsk (sil) i jinými způsoby.

Průzkumné informace jsou získávány, zpracovávány a hlášeny s takovou mírou podrobnosti, která je nezbytná k tomu, aby velitelé (velitelé) rozhodovali o akcích vojsk (síl), efektivně využívali schopnosti bojových prostředků a správně předpovídali situace. Shromažďování a zpracování zpravodajských informací a hlášení (přinášení) zpravodajských dat provádějí informační zpravodajské agentury, které jsou součástí zpravodajských útvarů a jednotek, zpravodajská kontrolní stanoviště, zpravodajské kontrolní agentury a všechna velitelství (služby), které je organizují.

Zpravodajské informace jsou doručovány vyšším velitelstvím, velitelstvím podřízených, interagujícím útvarům (formacím) a jednotkám prostřednictvím technických komunikačních prostředků (systémy automatizovaného řízení) ústně a předkládáním informačních dokumentů. Takovými dokumenty jsou zprávy o průzkumu, zprávy o průzkumu, schémata (mapy) průzkumných cílů, zobecněná osvědčení, zprávy a další dokumenty. Zpravodajské informační dokumenty lze zpracovávat textově, graficky na mapách a schématech, zaznamenávat na různá média, využívat ve formě fotografických schémat a fotografií [2] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 Kolektiv autorů. článek "Vojenské zpravodajství" // Sovětská vojenská encyklopedie / Ed. Ogarkov N. V. . - M .: Vojenské nakladatelství , 1979. - T. 7. - S. 32-33. — 693 s. - 105 000 výtisků.
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Kolektiv autorů. článek "Vojenské zpravodajství" // Vojenská encyklopedie / ed. Ivanova S.B. - M . : Vojenské nakladatelství , 2003. - T. 7. - S. 140-141. — 735 str. — 10 000 výtisků.  — ISBN 5-203-01874-X .
3. ↑ "Vojenské zpravodajství" // Vojenský encyklopedický slovník / Ed. A.P. Gorkina . - M .: Velká ruská encyklopedie , 2001. - T. 2. - S. 437-438. — 816 s. - 5000 výtisků.  — ISBN 5-85270-219-6 .
4. ↑ 1 2 3 4 5 6 Kolektiv autorů. článek "Vojenské zpravodajství" // "Námořní slovník" / Chernavin V. N. . - M . : Vojenské nakladatelství , 1990. - S. 357-358. — 511 s. — 100 000 výtisků.  — ISBN 5-203-00174-X .

Slovníky a encyklopedie	Velký Rus Brockhaus a Efron okolo světa Malý Brockhaus a Efron
V bibliografických katalozích	NKC : ph493980