Rozlišení 1029 | |
---|---|
Orgán | Rada bezpečnosti OSN |
datum | 12. prosince 1995 |
Setkání | č. 3605 |
Kód | S/RES/1029 |
Hlasování |
|
Téma | Rwanda |
Výsledek | přijato |
Složení Rady bezpečnosti pro rok 1995 | |
stálí členové |
|
nestálí členové |
|
Dokument |
Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1029 (kód S/RES/1029), přijatá dne 12. prosince 1995, odkazující na předchozí rezoluce o Rwandě, včetně rezoluce 872 (1993), rezoluce 912 (1994), rezoluce 918 (1994), rezoluce 925 ( 1994), rezoluci 955 (1994), rezoluci 965 (1994), rezoluci 978 (1995) a rezoluci 997 (1995), Rada nakonec prodloužila mandát Asistenční mise Organizace spojených národů ve Rwandě (UNAMIR) do 8. března 1996 a upravila svůj mandát [1] .
Bylo konstatováno, že složky starého režimu stále provádějí vojenské přípravy a invaze do Rwandy a že sousední země by měly podniknout kroky, aby tomu zabránily, a přijetí rezoluce 1013 (1995) bylo v této souvislosti vítáno. Rwanda musí poskytnout atmosféru důvěry a jistoty pro bezpečný návrat uprchlíků. Vláda Rwandy byla oceněna za své úsilí o prosazování míru, bezpečnosti, rekonstrukce a rekonstrukce v zemi.
Po konečném prodloužení mandátu UNAMIR do 8. března 1996 současné podmínky vyžadují, aby byl jeho mandát upraven takto:
a) usnadnit bezpečný návrat uprchlíků;
b) pomoc rwandské vládě při vytváření atmosféry důvěry pro návrat uprchlíků;
c) pomáhat Vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a poskytovat logistickou podporu;
d) přispívat k bezpečnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
Generální tajemník Butrus Butrus-Ghali byl poté požádán, aby:
a) snížit velikost sil UNAMIR na 1 200 vojáků;
b) snížit počet vojenských pozorovatelů, personálu a dalšího podpůrného personálu na 200;
c) zahájit plánování úplného stažení UNAMIR;
d) stáhnout složku civilní policie UNAMIR;
e) prozkoumat možnost převodu nesmrtícího vybavení UNAMIR pro použití ve Rwandě.
Humanitární pomoc Rwandě byla vítána a důrazně podporována a generální tajemník byl požádán, aby do 1. února 1996 podal Radě zprávu o stažení UNAMIR. Rezoluce přišla uprostřed výzev z Rwandy k opuštění mise a tvrdí, že „neudělala nic, aby zabránila masakru, a [UNAMIR] ani nepomohli lidem v nebezpečí“.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijaté v roce 1995 | |
---|---|
|