Roubaud, Jacques

Jacques Roubaud
fr.  Jacques Roubaud
Datum narození	5. prosince 1932( 1932-12-05 ) [1] (ve věku 89 let)
Místo narození	Caluire-et-Cuire [d]
občanství (občanství)	Francie
obsazení	matematik , básník , překladatel , dramatik , hudební pedagog , spisovatel
Ocenění	Velká národní cena za poezii [d] Americká cena za literaturu [d] Cena Feneon Velká literární cena Společnosti francouzských spisovatelů [d] Francouzská kulturní cena [d] ( 1986 )
Mediální soubory na Wikimedia Commons
Citace na Wikicitátu

Jacques Roubaud ( francouzsky  Jacques Roubaud , 5. prosince 1932 , Caluire-et-Cuir ( Rhone ) - francouzský spisovatel a matematik . Autor četných básní, románů, esejů, divadelních her, profesor matematiky. Člen literární organizace ULIPO [2] .

Roubaudova díla byla oceněna mimo jiné Velkou národní cenou za poezii (1990) a Velkou cenou za literaturu pojmenovanou po Paulu Moranovi z Francouzské akademie (2008).

Literatura a matematika: ULIPO

Role matematiky

Jacques Roubaud měl od dětství rád čísla a matematiku. Čísla pro něj byla obdařena symbolickým významem, Roubaud je spojuje s událostmi svého osobního života [3] . Obecně platí, že porozumění Roubaudovým literárním dílům je možné pouze s přihlédnutím k matematické složce jeho textů [4] .

Jacques Roubaud zůstává matematikem nejen v žánru románu , ale také v poezii, protože zde je rytmus, rým, poetická forma spojena s určitými čísly a sekvencemi čísel, speciální kombinací zvuků, písmen, slov, velikostí. Roubaud považuje za zakladatele matematického přístupu v poezii zejména trubadury , kteří zavedli mnoho nových poetických metrů. Roubaudovou oblíbenou básnickou formou je sonet .

ULIPO

Roubaudova fascinace čísly je patrná v mnoha jeho dílech. Poté, co se objevila Roubaudova básnická sbírka „ε, poésie“ ( ε je matematické znaménko pro „jakékoli malé kladné číslo“), na něj členové Oulipo upozornili [5] . ULIPO je literární skupina, která sdružuje spisovatele a vědce (především matematiky), kteří se zajímají o herní kombinatoriku jako metodu tvorby literárních textů (viz Kombinatorická literatura ). Tato kreativní kombinatorika by měla být založena na matematických vzorcích [6] . Členové ULIPO přišli s tzv. „contraintes“ (formálními omezeními), které mohly nejen omezit literární kreativitu, ale otevřít jí nové možnosti.

Roubaud je autorem mnoha „contraintes“, jako je „Baobab“ (baobab) nebo „Haiku oulipien géneralisé“ (obecné ulipo haiku). Pomocí takových formálních omezení se autoři ULIPO snažili z procesu literární tvorby eliminovat nahodilost a nepředvídatelnost. Jedním z příkladů Roubaudova formálního omezení je román Poslední ztracený míč, jehož struktura je založena na číslech, která se v textu neustále opakují [7] .

Roubaud byl jedním ze zakladatelů časopisu „Change“. V roce 1971 se spolu s Octaviem Pazem a dalšími básníky podílel na napsání prvního evropského mnohojazyčného básnického textu v žánru renga . Roubaud působil také jako literární překladatel, překládal americkou a japonskou poezii a také prózu Lewise Carrolla [8] .

Práce

• "Poésies juveniles" (janvier 1942-listopad 1944), Montpellier, Éd. CGC, 1944
• "Voyage du soir", Poésie 52, Collection Pierre Seghers numéro 161, Paříž, 1952, 38 stran.
• "Morphismes rationnels et algébriques dans les types d'A-algèbres discrètes à une dimenze", thèse, Université de Rennes, 1967, Publications de l'Institut de Statistique de l'université de Paris, sv. XVII, číslo 4, 1968, s.1-77
• "∈", Gallimard, Paříž, 1967.
• "Petit traité invitant à la découverte de l'art subtil du go" (avec Pierre Lusson et Georges Perec), Bourgois, Paříž, 1969.
• „Mono no vědom (le sentiment des choices)“, Gallimard, Paříž, 1970.
• "Trente et un au cube", Gallimard, Paříž, 1973.
• "Autobiografie, chapitre dix, poèmes avec des moments de repos en prose", Gallimard, Paříž, 1977.
• "Graal theatre: Gauvain et le chevalier vert, Lancelot du Lac, Perceval le Gallois, L'enlèvement de Guenièvre", avec Florence Delay, Gallimard, Paříž, 1977. De ce futur cycle de dix pièces, ils publient les III qui seron , IV, V et VI de la decalogie.
• Graal fikce, Gallimard, Paříž, 1978.
• "La Vieillesse d'Alexandre, essai sur quelques états récents du vers français", F. Maspero, Paříž, 1978 (rééd. éditions Ivrea, 2000)
• "Io et le loup, dix-sept plus un plus plus un haïku en ouliporime", Oulipo, Paříž, 1981.
• Dors, Gallimard, Paříž, 1981.
• "Les animaux de tout le monde", Ramsay, Paříž, 1983
• "Graal theatre: Joseph d'Arimathie, Merlin l'enchanteur", s Florence Delay, Gallimard, Paříž, 1981. Ce sont les pièces I et II de la décalogie.it, vers l'alexandrin de longueur variable", Oulipo, Paříž , 1984.
• "La Belle Gracia", Ramsay, Paříž, 1985 (rééd. Seuil, coll. "Points") (Tome 1 de la série des "Gracia" (3 díly publikovány před 6. vydáním))
• "Jacques Roubaud", par Robert Davreu, Seghers, Paříž, 1985.
• "La Fleur inverse, essai sur l'art formel des troubadours", Ramsay, Paříž, 1986.
• „Quelque si vybral noir“, recueil de poèmes, Gallimard, Paříž, 1986.
• "L'Enlèvement d'Hortense", Ramsay, Paříž, 1987 (rééd. Seuil, coll. "Points") (Tome 2 de la série des "Gracia" (3 svazky zveřejněné před 6. vydáním))
• "Le Grand Incendie de Londres, récit avec incises et bifurcations", Seuil, Paříž, 1989 (Pobočka 1 du "'Projet"')
• "L'Hexaméron" (avec Michel Chaillou, Michel Deguy, Florence Delay, Natacha Michel et Denis Roche), Le seuil, "Fiction & Cie", 1990.
• „La Forme du sonnet français de Marot à Malherbe. Recherche de seconde rhétorique“, thèse de doctorat d'État, Université de Paris IV-Sorbonne, 1990.
• "La Princesse Hoppy ou le conte du Labrador", Hatier (coll. "Fées et gestes"), Paříž, 1990 (rééd. Absalon, Nancy, 2008)
• "L'Exil d'Hortense", Seghers (coll. "Mots"), Paříž, 1990 (rééd. Seuil, coll. "Points") (Tome 3 de la série des "Gracia" (3 díly publikovány před 6. vydáním) )
• "La pluralité des mondes de Lewis" [9] , Gallimard, Paříž, 1991.
• Les animaux de personne, Seghers, Paříž, 1991; Seghers Jeunesse, 2004.
• "Invention du fils de Leoprepes, poésie et mémoire o problémech", Ed. Circe, Saulxures, 1993.
• "N-ines, autrement dit quenines, přídavek", Oulipo (coll. "La bibliothèque oulipienne"), Paříž, 1993.
• "La boucle", Seuil, Paříž, 1993. (Pobočka 2 du "'Projet"')
• "Mathématique: ", Seuil, Paříž, 1997. (Pobočka 3, hotelová premiéra party, du "'Projet"')
• "Poésie, etcetera, menage", Stock, Paříž, 1995.
• "La fenêtre veuve, prose orale", Théâtre Typographique , Courbevoie, 1996.
• "Trois ruminations", Oulipo, Paříž, 1996.
• "Quel avenir pour la mémoire on problems?", Gallimard (coll. " Découvertes Gallimard " (n° 349), série Littératures), Paříž, 1997.
• "Ohavný tisonnier de John McTaggart Ellis McTaggart, et autres vies plus ou moins brèves", Seuil, Paříž, 1997.
• "Poésie:", Seuil, Paříž, 2000. (Pobočka 4 du "'Projet"')
• "Le Chevalier ticho, une aventure des temps aventureux", Gallimard, Paříž, 1997.
• "La Dernière balle perdue", Fayard, Paříž, 1997.
• "La ballade et le chant royal" (1997), ed. Les Belles Letters, kol. Architecture du Verbe, ISBN 2-251-49007-8
• „La forme d'une ville změna plus vite, hélas, que le cœur des humans. Cent cinquante poèmes. 1991-1998", Gallimard, Paříž, 1999.
• "Menu, menu", Gallimard Jeunesse, Paříž, 2000.
• Obchod, časopis, Edice NOUS, 2000 ISBN 2-913549-03-9
• "Le crocodile", Rue du Monde, Paříž, 2001.
• „La Bibliothèque de Warburg. Version mixte", Seuil (kol. "Fiction & Cie"), Paříž, 2002. (Pobočka 5 du "'Projet"')
• Grande Kyrielle du Sentiment des Chooses, Ed. Nous, Paříž, 2003.
• "Churchill et 40 autres sonnets de voyage", Gallimard, Paříž, 2004.
• "Tokyo infra-ordinaire, Inventaire-Invention, Paříž, 2005.
• Graal théâtre: Joseph d'Arimathie - Merlin l'enchanteur - Gauvain et le Chevalier Vert - Perceval le Gallois - Lancelot du Lac - L'enlèvement de la reine - Morgane contre Guenièvre - Fin des Temps Aventureux - Galaad ou la trééag du roi Arthur", s Florence Delay, Gallimard, Paříž, 2005.
• Coeurs, La Bibliothèque Oulipienne číslo 155, 2006.
• "Nous, les moins-que-rien, fils ainés de personne, multiroman", Fayard, Paříž, 2006.
• "128 poèmes ... composés en langue française, de Apollinaire Guillaume à 1968", La Bibliothèque Gallimard, Paříž, v roce 2006.
• "Parc Sauvage", récit, Seuil (coll. "Fiction & Cie"), Paříž, 2008
• "Impératif catégorique", récit, Seuil (coll. "Fiction & Cie"), Paříž, 2008. (Pobočka 3, seconde party, du "'Projet"')
• "La dissolution", récit, Nous Eds, 2008. (Pobočka 6 (dernier), du "'Projet"')
• "Eros mélancolique" (coécrit avec Anne F. Garréta), Grasset, Paříž, 2009
• "Le Grand Incendie de Londres", réédition des 5 premiérových poboček du "'Projet"' en un seul svazek, Seuil (coll. "Fiction & Cie"), Paříž, 2009. (La sixième branche ("La Dissolution") n 'est pas incluse car publiée chez un une autre éditeur)
• "Les Fastes" (avec Jean-Paul Marcheschi), éditions Lienart, Montreuil-sous-Bois, 2009 ISBN 978-2-35906-009-6
• "Ciel et terre et ciel et terre et ciel", Éditions Argol, Paříž, 2009 ISBN 978-2-915978-56-8
• "Ode à la ligne 29 des autobus parisiens", Éditions Attila, 2012 ISBN 978-2-917084-58-8
• „Kvazi-Cristaux. Un choix de sonnets en langue française de Lazare Carnot (1820) à Emmanuel Hocquard (1998)", Éditions Martine Aboucaya et Yvon Lambert, Paříž, 2013 ISBN 978-2-9540208-5-3
• Octogon. Livre de poésie, quelquefois prose", Gallimard, Paříž, 2014 ISBN 978-2-07-014399-3

Překlady z angličtiny

• Lewis Carroll: "La Chasse au Snark"
• Charles Reznikoff: Svědectví

Poznámky

1. ↑ Jacques Roubaud // Munzinger Personen  (německy)
2. ↑ Jacques sur Roubaud oulipo.net . Získáno 21. února 2017. Archivováno z originálu 14. května 2011. (neurčitý)
3. ↑ Elvira Laskowski-Caujolle: Die Macht der Vier: Von der pythagoreischen Zahl zum modernen mathematischen Strukturbegriff in Jacques Roubauds oulipotischer Erzählung La princesse Hoppy ou le conte du Labrador, Peter Lang / Artefakt; S. 55
4. ↑ Elvira Laskowski-Caujolle: Die Macht der Vier: Von der pythagoreischen Zahl zum modernen mathematischen Strukturbegriff in Jacques Roubauds oulipotischer Erzählung La princesse Hoppy ou le conte du Labrador, Peter Lang / Artefakt; S. 17
5. ↑ Elvira Laskowski-Caujolle: Die Macht der Vier: Von der pythagoreischen Zahl zum modernen mathematischen Strukturbegriff in Jacques Roubauds oulipotischer Erzählung La princesse Hoppy ou le conte du Labrador, Peter Lang / Artefakt; S. 115
6. ↑ Zeitschrift für französische Literatur, Band 117-118, Verlag der Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz, in Kommission bei F. Steiner, 2007
7. ↑ Der lange Arm des Todes (Archiv) . Získáno 21. února 2017. Archivováno z originálu 7. září 2005. (neurčitý)
8. ↑ Druckhaus galrev: Jacques Roubaud . Získáno 21. 2. 2017. Archivováno z originálu 24. 9. 2015. (neurčitý)
9. ↑ Se réfère à l'ouvrage du philosophe David Kellogg Lewis, „De la pluralité des mondes“.

Literatura

• Veronique Montémont, "Jacques Roubaud: l'amour du nombre", Presses Universitaires du Septentrion, kol. "Perspektivy", 2004.
• Jean-Jacques Poucel, "Jacques Roubaud a vynález paměti", NCSRLL, University of North Carolina Press, 2006.
• Christophe Reig, "Mimer, Miner, Rimer: le cycle Romanesque de Jacques Roubaud" - preface de Bernard Magné, New-York/Amsterdam, hotel rodopi, kol. "Faux-Titre" č. 275, 2006.
• Jacques Roubaud, "Roubaud - Rencontre avec Jean-François Puff", Argol éditions, 2008.
• Agnès Disson a Véronique Montémont (r.), "Jacques Roubaud, kompozitní matematika a poésie", Éditions Absalon, 2011.

Odkazy

• Jacques Roubaud - Biographie (European Graduate School)
• Roubaudova stránka na webu Oulipo (fr.)
• Dokumentační kritika J. Roubauda

Tematické stránky	zbMATH Otevřeno MusicBrainz
Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Skvělý norský chorvatský Britannica (online) Universalis
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90083656 BNC : a1014982x BNE : XX1099099 BNF : 11922742 m CiNii : DA03379769 CONOR : 65855843 GND : 11918494X ISNI : 0000 0001 2147 625X J9U : 987007267482405171 LCCN : n50049958 LNB : 000013730 NDL : 01151555 NKC : xx0008488 NTA : 068410727 NUKAT : n99042040 PTBNP : 104513 LIBRIS : 20dhldll297zlc1 SUDOC : 027110583 VIAF : 110394278 WorldCat VIAF : 110394278