Adolfo Ruiz Cortinez | ||
---|---|---|
Adolfo Ruiz Cortines | ||
prezident Mexika | ||
1. prosince 1952 - 30. listopadu 1958 | ||
Předchůdce | Aleman Valdes, Miguel | |
Nástupce | Lopez Mateos, Adolfo | |
Narození |
30. prosince 1890 Veracruz ( Mexiko ) |
|
Smrt |
3. prosince 1973 (82 let) Mexico City (Mexiko) |
|
Zásilka | Institucionální revoluční strana | |
Ocenění |
|
|
Druh armády | Ústavní armáda | |
Hodnost | hlavní, důležitý | |
bitvy | ||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Adolfo Tomás Ruiz Cortines ( španělsky Adolfo Tomás Ruiz Cortines ; 30. prosince 1890 , Veracruz , - 3. prosince 1973 , Mexico City ) – mexický státník, prezident Mexika (1952-58).
Narodil se v rodině guvernéra státu Veracruz Adolfa Ruize Tejada. Vzhledem k rodinným poměrům nemohl získat vyšší vzdělání, v 16 letech byl hlavou rodiny a byl nucen pracovat jako pomocný účetní v oděvním krejčovství.
V roce 1912 se ve věku 23 let přestěhoval do Mexico City a připojil se k revolučním silám pod velením Alfreda Roblese. V roce 1935 se stal výkonným ředitelem v Mexico City.
V ekonomické sféře zavedl přísnou kontrolu nad veřejnými výdaji a inicioval mnoho infrastrukturních projektů. Jeden z nejambicióznějších se nazývá „Pochod k moři“ pro přesídlení části obyvatelstva z vysočiny na pobřeží, efektivnější využívání a rozvoj mořských zdrojů, pobřežních zón. Byl vyvinut speciální program na odstranění malárie. Zaměřil se na modernizaci přístavů a námořní dopravy. Rovněž byly realizovány programy na rozvoj zemědělského sektoru, zlepšení života venkovského obyvatelstva a byla přijata řada opatření na ochranu zemědělců před přírodními katastrofami. Za něj se obnovilo rozdělování půdy rolníkům a rozšířila se sociální pomoc dělníkům. Za účelem stimulace bytové výstavby vytvořil Národní ústav bydlení, jehož činnost přispěla k rozvoji průmyslu, malého a středního podnikání. Položil také základ pro rozvoj petrochemického průmyslu a přispěl k vytvoření nových pracovních míst. Organizoval Národní komisi pro jadernou energetiku, provedl materiální a technologické dovybavení předních univerzit a inicioval jejich dotaci. V oblasti veřejných financí se mu díky protiinflační politice podařilo zajistit výrazný růst mexické ekonomiky, poprvé po mnoha letech se rozpočet země dostal do přebytku. V roce 1953 však došlo k poklesu soukromých investic, což vedlo ke ztrátě popularity hlavy státu a donutilo jej přeorientovat svou politiku na úkol zvýšit produkci.
V politické sféře na začátku svého funkčního období upravil článek 34 ústavy tak, aby dal ženám stejná politická práva jako mužům, včetně práva volit. Prosazoval také protikorupční politiku a ukládal uchazečům o veřejnou službu povinnost přiznat své příjmy. V oblasti mezinárodních vztahů došlo k ochlazení vztahů se Spojenými státy. V roce 1956 proběhla tripartitní jednání mezi hlavami USA, Kanady a Mexika o imigraci, hospodářské spolupráci, civilním letectví a problému nelegálního rybolovu v pobřežních oblastech.
Po skončení prezidentského období z politiky odešel.
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
|