Rukar, Mark

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. června 2017; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Mark Rukar
Marc Rucart
1928  - 1958
Předchůdce Cesar Campinchi
Nástupce Paul Reynaud
Narození 24. července 1893 Coulomme( 1893-07-24 )
Smrt 23. února 1964 (70 let) Paříž( 1964-02-23 )
Zásilka
Autogram
Ocenění
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Marc Rucart ( fr. Marc Rucart ) (1893-1964) – francouzský politik, svobodný zednář.

Životopis

Marc Roucard se narodil 24. července 1893 v Coulomme, v departementu Seine-et-Marne , jednom z departementů regionu Île-de-France ve Francii .

Rukar byl vystudovaný právník, byl členem Radikální strany a byl horlivým odpůrcem věznic. Několikrát bude působit jako ministr spravedlnosti Třetí republiky a jako ministr spravedlnosti bude zařazen do vlády Lidové fronty [1] a stane se členem Národní rady odporu [2] .

Byl zástupcem za Vogézy od roku 1928 do roku 1940 . Byl senátorem od roku 1947 do roku 1958 .

Vedl noviny Le Progress en Loire [2] .

Rucar zemřel 23. února 1964 v Paříži .

Ve svobodném zednářství

Byl také aktivním zednářem . Rukar byl zahájen 6. února 1916 v Orleansu v Lóži nezávislosti ( L'Indépendance ) č. 398, která byla pod jurisdikcí Velké lóže Francie , a v roce 1925 se připojil k Velkému Orientu Francie a vstoupil do Vogézských lóží. Velká část Rukarovy práce byla věnována Mezinárodnímu smíšenému zednářskému řádu za práva člověka , ke kterému vstoupil v roce 1929 [3] .

Viz také

Poznámky

  1. Musée des Beaux-Arts d'Orléans, Le Front populaire et l'art monderne. Hommage a Jean Zay, 1995
  2. 1 2 Pascal-Éric Lalmy, Le Parti radikálně socialističtí et le Front populaire: 1934-1938 : essai, Mare et Martin, 2007, 183 s. ( ISBN 9782849340400 ) [lire en ligne [archiv] (stránka consultée le 8. března 2011)], s. 170
  3. André Combes, Encyklopédie de la franc-maçonnerie, Le Livre de Poche, 2008 ( ISBN 978-2-253-13032-1 )