Hřbitov | |
Ryazanovskoye ortodoxní starověrský hřbitov | |
---|---|
Ryazanovskoye hřbitov | |
Starý hřbitov Ryazanovskoe. Fotografie z počátku 20. století. | |
56°49′16″ severní šířky sh. 60°37′44″ východní délky e. | |
Země | Rusko |
Jekatěrinburg | v hranicích ulic Lunacharsky-Bolshakov-Kuznechnaya-Tveritina |
První zmínka | 70. léta XVIII století |
Datum výstavby | ? |
Postavení | Kulturní dědictví Ruské federace |
Stát | zničeno. |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ryazanovskoye hřbitov je ortodoxní starověrský hřbitov v Jekatěrinburgu. Zmiňován od počátku 18. stol. Nachází se v jihovýchodní části města v hranicích ulic Lunacharsky (před revoluční ulicí Vasentsovskaja) - Bolshakov (před revoluční ulicí Bolotnaja) - Kuznechnaya (před ulicí revoluční Kuznichnaja) - Tveritina (před revoluční ulicí Archiereisky) .
Hřbitov dostal své jméno podle jména slavných jekatěrinburských kupců Rjazanovů - starověrců, někteří z nich byli dlouho starosty.
Na hřbitově odpočívali známí a vážení představitelé dynastií Rjazanovců, ale i Zotovů, Charitonovů, Petrovů a dalších Generace průmyslníků, obchodníků, intelektuálů, kteří se v 18. - 19. století ohromně zasloužili o výstavbu a rozvoj Jekatěrinburgu a Uralu. Řada představitelů starověrců, včetně Rjazanovů, byla dlouhou dobu starostou, to znamená, že byli občany voleni do správy města.
"Rjazanovská nemocnice"Na hřbitově byla také lidová nemocnice, kterou založili Rjazanové.
Dva roky před svou smrtí začal A. T. Rjazanov žádat o výstavbu ženské chudobince v Jekatěrinburgu na pozemku, který mu patřil na severní straně starověkého hřbitova starověrců. Tento útulek zamýšlel „pro dobročinnost chudým, zmrzačeným a starým lidem, kteří nemají jídlo, vdovám a sirotkům, kteří jsou v Jekatěrinburgu“ a zavázal se postavit na vlastní náklady místnost pro chudobinec pro 20 osob, opatřit ji nábytkem, nádobím a dalším potřebným vybavením. Kromě toho plánoval uložit 5 tisíc rublů do banky na "věčné časy". stříbro, z něhož půjdou úroky na údržbu útulku. Po otevření měla instituci převzít vláda.
Aniky Terentyevich nestihl otevřít chudobinec. Již po jeho smrti, 16. června 1864, byla na stejném místě otevřena Rjazanovská nemocnice, jejíž výstavba stála Rjazanovy 6 tisíc rublů. Byla držena na náklady obchodní poradkyně Anny Semjonovny Ryazanové.
Zpočátku měla nemocnice 15 lůžek, která byla určena pro chudé občany. Ve městě se těšila dobré pověsti díky čistotě a péči personálu o nemocné. Zajímavý detail: v nemocnici byla otevřena zeleninová zahrada a ve stodole byla chována kráva - čerstvá zelenina a mléko byly dodávány na stůl pro nemocné. Po smrti Anny Semjonovny se správcem nemocnice stal Viktor Anikijevič Rjazanov. Pravidelnou finanční pomoc dostávala od K. A. Balandiny, který byl aktivní v ruské organizaci Červeného kříže a neustále daroval peníze sirotčinci; byl řádným členem charitativní společnosti v Jekatěrinburgu a svého času jejím předsedou (1882-1887).
Dříve byly na hřbitově dvě kaple, jedna kamenná a druhá dřevěná, byly zbořeny v sovětských dobách. Poté se na místě hřbitova začaly stavět obytné budovy - ničily nejen kostely, ale i pohřebiště. V 80. letech byla dokončena výstavba vícepodlažního domu - Bolshakova, 22. Tím se mučení hřbitova zastavilo, jeho západní část zůstala nezastavěná blíže k ulici Lunacharsky .
V 90. letech 20. století hrozilo i toto místo, ale obyvatelům domu č. 22 se podařilo stavbu zrušit kvůli zástavbě výplní. Po 10 letech neuspěli – „vertikála moci“ dala své výsledky.
Obyvatelé psali dozorovým úřadům, setkali se s Krickým, Chernetským - ale vše bez úspěchu.
Za ochranu hřbitova se postavili pracovníci Vědecko-praktického centra ochrany a využití historických a kulturních památek Sverdlovské oblasti. Přiměli Ministerstvo kultury SO, aby nařídilo developerovi zastavit výstavbu na území tzv. identifikovaný předmět kulturního (archeologického) dědictví. Pak byla celá řada rozhodčích soudů - developer vystupoval jako žalobce, ale nakonec prohrál, rozhodnutí NSS potvrdilo oprávněnost postupu SO Ministerstva kultury. Ministerstvo ale s dotažením věci do konce – převzetím objektu do státní ochrany v souladu s platnou legislativou, nijak nespěchalo. Stavitelé zase nevyhověli požadavku zakázky a pokračovali ve své práci.
PSK „Ural-Alliance“ tak podle SPC pro ochranu a využití historických a kulturních památek Sverdlovské oblasti porušil nejen požadavky na koordinaci v historickém městě, ale řadu zákonů o ochraně historických a kulturní památky, včetně federálního zákona č. 73 „O předmětech kulturního dědictví (historické a kulturní památky) národů Ruské federace“, jakož i federálního zákona „O pohřebnictví“ Ruska, a rovněž se dopustil vandalský čin ničící pravoslavná pohřebiště.
Existují doložené důkazy o nálezu pozůstatků kostí na staveništi. Podle jekatěrinburského místního historika V. G. Nekrasova bylo na tomto místě pohřbeno 14 bývalých hlav města Jekatěrinburgu. Vývojář kosti vyvezl na náklaďáky (ani je znovu nezakopal, nemluvě o tom, že je nikde nehlásil) a kamkoli je vysypal.
Nyní na bývalém západním území nemocnice a hřbitova Rjazanovskaja stojí nová obytná budova, hřiště a parkoviště s podzemní garáží. Bohužel toto památné místo není v městském prostředí nijak označeno, není zde ani jednoduchá pamětní deska. Podle některých informací v přístavu stále zůstávají v podzemí starobylá pohřebiště.
Hřbitovy v Jekatěrinburgu | |
---|---|
Verkh-Isetskiy |
|
Železnice |
|
Kirovský |
|
říjen |
|
Ordžonikidzevskij | |
Čkalovský |
|