Svanský jazyk | |
---|---|
vlastní jméno | ლუშნუ ნინ |
země | Gruzie |
Regiony | Svaneti |
Celkový počet reproduktorů | 15 000 (2000) [1] |
Postavení | hrozí vyhynutí [2] |
Klasifikace | |
Kategorie | Jazyky Eurasie |
Kartveliánská rodina | |
Psaní | nepsaný |
Jazykové kódy | |
GOST 7.75–97 | svs 585 |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | — |
ISO 639-3 | sva |
WALS | sva |
Atlas světových jazyků v ohrožení | 1058 |
Etnolog | sva |
ELCat | 3042 |
IETF | sva |
Glottolog | svan1243 |
Svanský jazyk (vlastní jméno Lushnu nin , ლუშნუ ნინ) je jazykem Svanů , jedním z kartvelských jazyků.
Distribuováno na severozápadě Gruzie , v regionech Mestia a Lentekhi, sjednoceno v historické oblasti Svaneti ; od počátku 20. století do roku 2008 - také v Kodorské soutěsce v abcházském okrese Gulripshsky . Celkový počet mluvčích je asi 15 tisíc lidí (v současnosti jsou téměř všichni ve Svanetii, do roku 2008 žily v Horní Abcházii asi 2 tisíce lidí ).
Je rozdělena do čtyř dialektů: Upper Bal a Lower Bal (v oblasti Mestia a Kodori Gorge), Lashkh a Lentekhi (v oblasti Lentekhi).
Svanský jazyk má mnoho výpůjček z gruzínských a megrelianských jazyků [3] .
Svanština je považována za nespisovnou. Pro lingvistické účely se k jeho psaní používá gruzínské písmo a latinské písmo . Pokusy o vytvoření písma byly učiněny v 19. a 21. století. Takže v roce 1864 byla vydána svanská abeceda v azbuce [4] , ale abeceda v ní použitá nezakořenila:
A | b | v | G | ҕ | d | E | a | ђ | h | A | h |
i | ӄ | l | m | n | o | P | ҧ | q | R | S | t |
ꚋ | v | X | X | C | წ | h | ჭ | w | ѵ |
Svanská abeceda na gruzínském grafickém základě obsahuje následující znaky [5] :
ა | ა̈ | ა̄ | ა̄̈ | ბ | გ | დ | ე | ე̄ | ზ | თ | ი |
ი̄ | კ | ლ | მ | ნ | ჲ | ო | ო̈ | ო̄ | ო̄̈ | პ | ჟ |
რ | ს | ტ | უ | უ̈ | უ̄ | უ̄̈ | უ̂ | ფ | ქ | ღ | ყ |
შ | ჩ | ც | ძ | წ | ჭ | ხ | ჴ | ჯ | ჷ | ჷ̄ |
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
Kartvelské jazyky | |
---|---|
protokartvelština † ( prajazyk ) | |
Severní Kartvelian | Svan |
Jižní Kartvelian |
|