Sexuální akty proti nezletilým v německém trestním právu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 18. srpna 2019; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi sexuálními praktikami vůči dětem do 14 let a mladistvým ve věku 14-18 let. Sexuální činy vůči dětem jsou klasifikovány podle § 176, vůči mladistvým - podle § 182 německého trestního zákoníku . Na jednání směřující proti osobám v opatrovnictví se vztahuje § 174. Pohlavním jednáním se ve všech případech rozumí jakékoli jednání sexuální povahy.

Klasifikace

V Německu neexistuje žádný pevný věk souhlasu , ale existují různé věkové hranice pro různé formy sexuální aktivity. Minimální věk souhlasu je však podle § 176 německého trestního zákoníku 14 let. Jakýkoli sexuální kontakt s osobami mladšími 14 let je považován za sexuální zneužívání dětí a je postižitelný zákonem. Trestní odpovědnost přitom podle § 19 německého trestního zákoníku vzniká od 14 let.

Sexuální zločiny proti nezletilým podle německého trestního zákoníku jsou rozděleny do následujících skupin:

Sexuální činy vůči dětem mladším 14 let

Sexuální styk s dětmi do 14 let, aktivní i pasivní, se trestá odnětím svobody na šest měsíců až 10 let (§ 176 odst. 1-3). Stejným způsobem jsou potrestány třetí strany, které navedou dítě k sexuálnímu kontaktu s dospělým. Ve zvlášť závažných případech je trestní sazba nejméně jeden rok.

Podle par. 4 § 176, odnětím svobody na tři měsíce až pět let hrozí dospělým za sexuální jednání v přítomnosti dítěte, nucení dítěte mladšího 14 let k jiným sexuálním aktivitám (na které se nevztahují výše uvedené případy části 1). -3), ukazovat dítěti pornografické výrobky za účelem podněcování k sexuálnímu jednání přímo s obviněným nebo s třetí osobou nebo k sexuálnímu jednání v přítomnosti dospělých, jakož i za účelem vystavování jakýchkoli pornografických výrobků nebo dokonce mluvení na související témata.

Od tří měsíců do pěti let jsou potrestány osoby, u nichž se prokáže, že uzavřely s jinou osobou dohodu o provedení uvedených úkonů ve vztahu k dítěti nebo slib nebo nabídnutí třetí osobě. osobě je prokázáno poskytnutí dítěte k provedení některého z uvedených sexuálních úkonů (§ 176 odst. 5).

Trestná je i příprava na trestný čin a pokus o pohlavní styk s dítětem (§ 176 odst. 6). Výjimkou jsou případy neúspěšného pokusu ukázat dítěti pornografii, mluvit s dítětem o relevantních tématech, domluvit se s třetí stranou za účelem spáchání sexuálních praktik s dítětem nebo slíbit, že dítě poskytne třetí straně za účelem sexuálního jednání s dítětem. mu.

Přitěžující okolnosti

Byl-li obžalovaný již v posledních pěti letech pravomocně odsouzen za pohlavní styk s dítětem nebo za podněcování dítěte k pohlavnímu styku s jinou dospělou osobou, nemůže být trest odnětí svobody kratší než jeden rok (§ 176a odst. 1). .

Minimální trest odnětí svobody se zvyšuje na dva roky (§ 176a odst. 2), je-li pohlavní styk s dítětem provázen průnikem v jakékoli formě (pasivní i aktivní) nebo pokud mu přímý pohlavní styk s dítětem způsobil fyzickou nebo duševní újmu. Minimální sazba odnětí svobody je dva roky i v případě společného pohlavního styku s dítětem skupinou osob. Nejméně dva roky (§ 176a odst. 3) je rovněž trestní sazbou, jestliže pohlavní styk nebo jiné jednání sexuální povahy ve vztahu k dítěti slouží k výrobě pornografických výrobků za účelem jejich prodeje a distribuce.

Pokud byla v důsledku pohlavního styku s dítětem způsobena vážná fyzická nebo duševní újma nebo byly použity výhrůžky smrtí, trest odnětí svobody pro osobu, která se dopustila pohlavního styku nebo donutí dítě k pohlavnímu styku s dospělou osobou je nejméně 5 let (§ 176a odst. 5 ). Ve zvlášť závažných případech sexuálního násilí ukládají německé soudy trest odnětí svobody až na 15 let [1] . Byla-li v důsledku sexuální aktivity ve vztahu k dítěti úmyslně nebo neúmyslně způsobena smrt dítěte, pak by měla být sazba odnětí svobody za všechny druhy trestných činů od 10 let do doživotí (§ 176b).

Rozpor § 176 a § 182

Odstavce 176 a 182 jsou předmětem právního konfliktu . Na obviněného z pohlavního styku s dítětem mladším 14 let se podle rozhodnutí soudu může vztahovat § 182, nikoli § 176, pokud se prokáže, že obviněný o věku dítěte nevěděl a spletl si ho. pro teenagera, který dosáhl 14 let. V tomto případě se tedy nebere v úvahu skutečný věk dítěte, ale úroveň formování jeho sexuální sebeidentifikace . [2]

Sexuální zneužívání mladistvých ve věku 14-18 let

Minimální věk pro sexuální souhlas v Německu je genderově neutrální ve věku 14 let . Ale v případech výslovně stanovených zákonem, které se netýkají přirozené sexuální aktivity, jsou sexuální styky s osobou ve věku 14-18 let trestně postižitelné. Aplikace tohoto zákona je nezávislá na pohlaví. To znamená, že chlapci a dívky by měli mít stejnou ochranu zákona. Na rozdíl od předchozí právní úpravy u skladeb, kde to není výslovně uvedeno, není stanovena více než minimální hranice pro věk pachatele (kromě obecného trestního). V praxi to znamená, že pachatel může být například mladší než oběť.

Konsensuální sexuální aktivita s teenagerem ve věku 14–18 let (aktivním i pasivním) je trestná pouze v případě, že je teenager v závislém postavení na pachateli sexuální aktivity nebo tyto aktivity vykonává za peněžní odměnu (peněžní odměna nezahrnuje platbu za práce; obě osoby musí pochopit, že finanční odměny, včetně dárků, sladkostí a dokonce i volného času, následují specificky po sexuálních aktivitách, a nikoli v procesu osobních vztahů). Stejně kvalifikované je donucení teenagera ve věku 14-18 let k sexuálním aktů s třetí osobou pomocí závislého postavení teenagera nebo peněžní odměny. Za uvedené činy sexuální povahy hrozí trest odnětí svobody až na 5 let nebo peněžitý trest (§ 182 odst. 1).

Za sexuální jednání vůči osobě ve věku 14-15 let může být trestně odpovědná i osoba, která dosáhla věku 21 let, pokud k takovému jednání došlo na základě použití vytvořené sexuální sebeidentifikace , která chybí teenager . Takové jednání se trestá peněžitým trestem nebo odnětím svobody až na tři léta (§ 182 odst. 3).

V tomto případě je však skutek stíhán pouze na návrh poškozeného, ​​s výjimkou případů, kdy orgány činné v trestním řízení z důvodu zvláštního veřejného zájmu na trestním stíhání považují za nutné zasáhnout stát (§ 182, odst. 5). Německý nejvyšší soud v roce 1996 rozhodl, že samotný věk oběti nemůže sloužit jako důkaz absence formované sexuální identity u 14-15letého teenagera . Podle rozhodnutí soudu musí být v každém konkrétním takovém případě prokázána individuální schopnost či neschopnost dospívajícího k sexuálnímu sebeurčení. [3]

Ve všech těchto případech je postižitelný i pokus trestného činu (§ 182, odst. 4). Soud může odmítnout trestní stíhání, byla-li protiprávnost činu obviněného vzhledem k chování osoby uznané za oběť nepodstatná (§ 182 odst. 6).

Sexuální zneužívání svěřenců

Pokud je dítě v péči dospělé osoby, to znamená, že je svěřeno dospělé osobě pro výchovné nebo výchovné účely, pak v případě sexuálních aktů ve vztahu k dítěti nebo mladistvému ​​platí přísnější pravidla.

Odnětím svobody na tři měsíce až pět let bude potrestán ten, kdo se dopustí pohlavního styku ve vztahu k dítěti mladšímu 16 let, které mu bylo svěřeno pro výchovné nebo výchovné účely (§ 174 odst. 1 odst. 1), nebo ve vztahu k dítěti svěřenému ke výchovným nebo výchovným účelům dítěte nebo mladistvého do 18 let, jde-li o zneužití úředního postavení (§ 174 odst. 1 odst. 2).

Stejně tak osoba, která se dopustila pohlavního styku se svým vlastním fyzickým nebo osvojeným dítětem mladším 18 let, jakož i s fyzickým nebo osvojeným dítětem manžela, registrovaného občanského partnera (ve svazku osob stejného pohlaví) nebo neregistrovaný partner ve vztahu podobném manželství (odlišného i stejného pohlaví) (§ 174 odst. 1 odst. 3).

Odnětím svobody až na tři roky nebo peněžitým trestem hrozí ten, kdo se dopustil pohlavního styku v přítomnosti svěřence ve výše uvedených smyslech nebo jej k pohlavnímu jednání v jeho přítomnosti přesvědčoval za účelem vlastního sexuálního vzrušení nebo sexuální vzrušení svěřence (§ 174 odst. 2).

Ve všech případech je postižitelný i pokus o pohlavní styk (§ 174 odst. 3). Soud může odmítnout trestní stíhání, je-li protiprávnost činu obviněného s přihlédnutím k chování svěřeného nepodstatná (§ 174 odst. 4).

Rozdíly mezi sexuálními setkáními osob stejného a opačného pohlaví

Moderní německý trestní zákoník nerozlišuje mezi pohlavním stykem osob stejného nebo opačného pohlaví, a to ani na terminologické úrovni. Do roku 1994 však platil samostatný paragraf 175 , kriminalizující muže starší 18 let za pohlavní styk stejného pohlaví s dětmi a mladistvými mladšími 18 let (§ 175, odst. 1, ve znění z roku 1973), resp. 21 let (§ 175 odst. 1 ve znění z roku 1969), ve formě peněžitého trestu nebo odnětí svobody až na pět let (§ 175 odst. 1 ve znění z roku 1969 a 1973). Soud přitom mohl odmítnout trestní stíhání v případech, kdy věk obviněného v době spáchání pohlavního styku nepřesahoval 21 let (§ 175 odst. 2 ve znění z let 1969 a 1973) a při s přihlédnutím k chování osoby, vůči níž byl pohlavní styk spáchán, byla protiprávnost činu obviněného nepodstatná (§ 175 odst. 2 pouze ve vydání z roku 1973). Až do roku 1969 německý trestní zákoník stanovil trestní odpovědnost za dobrovolné sexuální kontakty mezi muži bez ohledu na jejich věk.

V NDR platil od roku 1968 § 151 trestního zákoníku NDR, který stanovil trestní sazba až tři roky za sexuální styky osob stejného pohlaví s osobou, která nedosáhla zletilosti. Do roku 1968 platil starý německý trestní zákoník, ve kterém byl obdobně jako v NSR § 175, stanovující trest odnětí svobody za dobrovolné sexuální styky mezi muži jakéhokoli věku. Odnětím svobody až na 10 let byl zároveň potrestán muž, který dosáhl 21 let, který se dopustil pohlavního styku na dítěti nebo mladistvém mladším 21 let (§ 175a odst. 3, ve znění pozdějších předpisů). 1949). Za přestupek nesměla být trest odnětí svobody kratší než tři měsíce.

Poznámky

  1. Němec "Josef Fritzl" dostal 14,5 roku vězení . Získáno 6. července 2013. Archivováno z originálu dne 25. března 2011.
  2. BGH 4 StR 341/06 - Beschluss vom 17. října 2006 (LG Landau)  (německy) . Datum přístupu: 26. května 2013. Archivováno z originálu 27. května 2013.
  3. BGH 1 StR 481/95 - Beschluß vom 23. ledna 1996 (LG Stuttgart)  (německy) . Datum přístupu: 26. května 2013. Archivováno z originálu 27. května 2013.

Odkazy