Fjord selja

fjord selja
isl.  Seljafjörur
Charakteristika
zátokový typfjord 
Umístění
64°57′27″ s. š. sh. 23°01′07″ západní délky e.
Vodní plochy proti prouduFjord Urthvala , fjord Breida , Dánský průliv , Atlantský oceán
Země
KrajWestürland
SpolečenstvíGrundarfjardarbair
Tečkafjord selja
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Seljafjord [1] ( Isl.  Seljafjörður ) je malý fjord na západním Islandu v oblasti Västürland [2] [3] .

Etymologie a historie

Název fjordu – Seljafjörður, pochází z islandštiny .  sel  je chata nebo chatrč na letní pastvině [4] a doslova znamená „fjord chatrčí“ nebo „fjord chatrče“ [5] ).

Selja Fjord a jeho okolí byly poprvé zmíněny ve starověké islandské sáze  – „ Sága o lidech z Cape Thor, lidech z Sandy Coast a lidech z Labutího fjordu “ [5] , jejíž události se odehrávají v roce 979 -1008:

... Tam [Trand] vstoupil na led a přešel všechny fjordy jeden po druhém, počínaje Uhelným a Uhelným fjordem a konče Okrajovým fjordem, a pokračoval v cestě na západ podél ledu, dokud nedosáhl samé základny dutého fjordu a večer dorazil do Mezopotámie.

- Sága o lidech z Sandy Shore // Islandské ságy / Per. ze starověkého sl. A.V. Zimmerling. - Moskva, 2004. - T. II. - S. 118.

Kniha o osídlení islandské země , sestavená kolem roku 1300, uvádí, že poloostrov Berserkseyrr leží jižně od Seljafjordu [6] , a ve starověkém aktu prodeje a koupě z roku 1360, uloženém v Islandském archeologickém muzeu, je Seljafjord zmíněn v r. kontext koupě pozemku v údolí Berserkseirardalur sousedícího s fjordem jistým Snorrim [7] .

Fyzické a zeměpisné vlastnosti

Seljafjord se nachází v západní části Islandu v regionu Västurland na západě poloostrova Snaefellsnes , 15 km od města Stykkisholmur . Je součástí fjordového komplexu Breidafjord . Je součástí malého komplexního zálivu, který se skládá ze čtyř fjordů: fjordu Urthvala , přímo sousedícího s fjordem Breida , fjordu Kolgrava a fjordu Selja, počínaje fjordem Urthvala, a malého fjordu Hreins , vycházejícího z fjordu Selja. [8] [9] [10]

Fjord je velmi mělký a malý, jeho maximální délka je pouze 3 kilometry a šířka v nejširším místě je 1 km. Ústí fjordu je vlevo vyznačeno mysem Seljaoddi ( Isl.  Seljaoddi ) a malým poloostrovem Berserkseyri ( Isl.  Berserkseyri ), oddělujícím Selja fjord od fjordu Urthwala. Z druhého konce je fjord ohraničen skálou Ardnarsteinn ( Isl.  Arnarsteinn ) a je spojen úzkou a krátkou úžinou Mjosund ( Isl.  Mjósund ) s Hreinsfjordem. [8] [10]

Hora Bjadnarhafnarfjall ( Isl.  Bjarnarhafnarfjall ; do 575 m), Seljafell ( Isl.  Seljafell ; 229 m) a lávové pole Berserkjahroin ( Isl.  Berserkjahraun ) omezují fjord z východu a na západě Isljali Mount Gyava se zvedá k břehům fjordu a údolí Berserkseyrardalur ( Isl. Berserkseyrardalur ). [osm]  

Poznámky

  1. ↑ Pokyny pro ruský převod zeměpisných názvů Islandu / Comp. V. S. Širokov ; Ed. V. P. Berkov . - M. , 1971. - 39 s. - 300 výtisků.
  2. ↑ Data získaná pomocí mapové služby  (Island) na webových stránkách National Land Survey of Island (NLSI)  (anglicky) .
  3. ↑ Island: Obecná geografická mapa: Měřítko 1:1 000 000 / komp. a připravit se. k ed. Novosibirský kartograf. f-coy v roce 2003; Umění. vyd. A. V. Molostová ; vyd. E. G. Chirková . - 6. vyd. - Novosibirsk: Federal State Unitary Enterprise "Novosibirsk Cartographic Factory", 2003. - (Země světa "Evropa"). - 3000 výtisků.  — ISBN 5-87663-008-X .
  4. ↑ Arni Böðvarsson. Sel // Íslensk orðabók  (islandština) / Mörður Árnason. - Reykjavík: Edda, 2002. - T. II. - S. 1259. - 1877 s. — ISBN 9979-3-2353-1 .
  5. ↑ 1 2 za. ze starověké sl., celk. vyd. a komentovat. A. V. Zimmerling. Sága o lidech z Sandy Shore // Islandské ságy / Ed. S. Yu Agisheva, A. V. Busygina, V. V. Rybakov. - Moskva: Jazyky slovanské kultury, 2004. - T. II. - S. 574. - 608 s. — (Studia philologica). - ISBN 5-9551-0004-0 . Archivováno 10. srpna 2013 na Wayback Machine
  6. ↑ Stedsnavne // Landnámabók  (dánština) / Finnur Jónsson. - København: Thieles bogtrykkeri, 1900. - S. 286. - 484 s.
  7. ↑ Maldagi Helgafellsklausturs. [1377–1378.] // Diplomatarium Islandicum = Íslenzkt fornbréfasafn  (islandština) / HöfundurJón Sigurðsson, Jón Þorkelsson, Páll Eggert Ólason, Björn Þorsteinsson. - København: SLMöller, 1857. - svazek 2. - 685 s.
  8. ↑ 1 2 3 Hans H. Hansen. Íslandsatlas 1:100 000  (islandština) / Rits. og rám. Örn Sigurðsson. — 5.utg. - Reykjavík: Mál og menning, 2015. - S. 43. - 215 s. - 1000 výtisků.  - ISBN ISBN 978-9979-3-3494-1 .
  9. ↑ Þorsteinn Josepsson, Steindór Steindórsson. Kolgrafafjörður // Landið þitt Ísland : HK : í 6 bindum. : bindi. 2: [ Island. ] . — 3.utg. - Reykjavík: Örn og Örlygur, 1981. - S. 263. - 288 s. : mynd., kort. — (Sága og sérkenni þúsunda staða, bæja, kauptúna, héraða og landshluta ásamt hundruðum litmynda) . - 5000 výtisků.
  10. ↑ 1 2 Þorsteinn Jósepsson, Steindór Steindórsson. Hraunsfjörður // Landið þitt Ísland : HK : í 6 bindum. : bindi. 2: [ Island. ] . — 3.utg. - Reykjavík: Örn og Örlygur, 1981. - S. 130. - 288 s. : mynd., kort. — (Sága og sérkenni þúsunda staða, bæja, kauptúna, héraða og landshluta ásamt hundruðum litmynda) . - 5000 výtisků.

Odkazy

Viz také