| Sipsík | |
|---|---|
| odhad Sipsík | |
| Sipsik na obálce edice ilustrované Edgarem Waltherem | |
| Tvůrce | Eno Roud |
| Umělecká díla | "Sipik", "Anu a Sipsik" (sbírky povídek) |
| Podlaha | mužský |
Sipsik ( Est. Sipsik ) je animovaná hadrová panenka , postava z estonské dětské literatury, kterou vynalezl spisovatel Eno Raud (1928-1996). V 60. letech 20. století přinesl Raudovi oblibu cyklus příběhů o Sipsikovi pro předškoláky a postupem času se stal Sipsik jedním ze symbolů estonské dětské literatury [1] .
Raudův Sipsik vyšel v roce 1962 s kresbami Edgara Waltera ; v roce 1970 se objevila další sbírka Anu a Sipsik ( Est. Anu ja Sipsik ). Příběhy o Sipsikovi byly přeloženy do evropských jazyků, do ruštiny a jazyků republik SSSR .
Školák Mart (alias Maxim) se rozhodl dát své mladší sestře Anně (aka Anya) k narozeninám panenku a ušije ji sám: kousky, vatu, jehly a nitě mu dává babička. Po sešití trupu, hlavy, paží a nohou je Mart spojí, ale výsledek ho trochu rozruší: „Ta panenka se ukázala být úplně ošklivá, ne ta, o které snil.“ Mart ve frustrovaných pocitech říká, že nedostal panenku, ale „jen nějaký sipsík“ (přeložil Gennadij Muravin):
Kdyby se Maxima v tu chvíli zeptali, co je to „sipsík“, nebyl by schopen odpovědět. Jenom to slovo nějak spontánně přišlo na jeho jazyk, když chtěl označit svou neúspěšnou práci, protože panenka, jak se mu zdála, se ukázala být úplně ošklivá.
Martha Sipsik s ním nečekaně začne mluvit . V budoucnu mluví jen s Martem a Anu, ostatní ho neslyší.
Nejoblíbenější obrázek Sipsika, který nakreslil ilustrátor Edgar Walter, je tmavovlasý a má široké bílé a modré pruhy. V sovětském vydání s ilustracemi Němce Ogorodnikova je Šipsik zobrazen jako blond. Má modré pruhované kalhoty, ale košili má bílou s červenými puntíky. Příběhy o Šipsíkovi vyšly i s akvarelovými kresbami Romana Kašina.
Soubor a sled příběhů o dobrodružstvích Sipsika a jeho milenky Anu se v různých překladech a vydáních poněkud liší. Těchto příběhů je celkem patnáct, níže jsou jejich názvy podle nejúplnějšího překladu Taťány Teppe, varianty v dalších ruských překladech, původní název a rok prvního vydání [2] [3] [4] .
Krátce před šestými narozeninami Anu Mart pro ni vlastníma rukama vyrobí dárek – hadrovou panenku, které říká Sipsik. Sipsik ožije a ukáže se, že je řečníkem.
Anu je 6 let. Dostává dárky, mezi nimiž je Sipsik. I když je vzhledově nenáročný, Anu ho má nejraději.
Anu nemá doma televizi. Vyrobila si ho však sama z krabice, na kterou nakreslila obrázek. Potom chtěl Šipsík mluvit v televizi. Aby to udělal, vlezl do krabice a zazpíval píseň.
Anu jí bez dovolení palačinky a pak ukazuje Sipsikovi otcovu obrázkovou knihu o Číně , na které zanechává mastné skvrny na prstech. Když táta zjistí, že Anu vzal jeho knihu, myslí si, že ji Sipsik prozradil. Ale táta na to přišel sám.
Na jaře, když roztaje sníh, jde Anu se Sipsikem na procházku a dá ho pod střechu. Brzy se ukáže, že nad Sipsíkem byla rampouch a byl celý mokrý. Suší se na baterii.
Anu a Mart jedou na návštěvu taxíkem s rodiči. Na zpáteční cestě Anu zapomene Sipsika v autě a odjede. Taxikář však poté zapomenutou panenku uvidí a odjede zpět a vrátí ji Anu.
Po vyslechnutí tátových příběhů o vesmíru se Mart a Anu rozhodnou postavit raketu. Sipsik vyjadřuje touhu letět na Měsíc. Je umístěn do rakety vyrobené z krabice a Mart vypustí raketu do vesmíru. Šipsík padá poblíž domu a druhý den mluví o svém letu.
V létě na moři Sipsik požádá Anu, aby ho poslala plavit se na jejím nafukovacím člunu. Brzy začne plavat pryč od břehu. Anu ho následuje, ale nemůže ho dohnat. Pak plave a vrací Sipsíka. Anu se tedy naučil plavat.
Šipsík chce chodit po střeše. Anu mu dovolí chodit, pouze ji drží za ruku. Šipsík však udělá krok a skutálí se po střeše do okapu. Mart a další kluci ho zachrání rozprostřením ubrusu pod domem, na který Sipsík skáče.
Anu navštíví svého přítele, který má na dvoře bazén. Šipsík je ponechán plavat, ale brzy se utopí. Zavěšuje se k sušení na prádelní šňůře, na které se točí jako na hrazdě.
Anu sbírá švestky na zahradě. Najednou ji a Sipsika napadnou vosy. Anu uteče, ale pak se vrátí zachránit Sipsika, který statečně bojuje proti vosám.
Anu musí brzy do školy. Je dost stará na to, aby si mohla hrát s panenkami. Smutně o tom řekne Sipsikovi, na což on odpoví (podle překladu Gennady Muravina):
Budete mě někdy vytahovat ze škatulky nebo z krabičky. A pak si také vzpomeneš, jak sis se mnou hrál a jak jsme razili cestu k jarním vodám a jak jsme lezli na střechu a jak jsme cestovali po moři v nafukovacím člunu a jak jsme bojovali s vosami. A vzpomenete si na dobu, kdy jste byla malá holčička a chtěla jste si hrát s panenkami.
Knihy o Sipsikovi byly opakovaně vydávány v ruštině. Kromě dvou možností překladu je zde také převyprávění od Gennadyho Muravina, kde jsou lokalizována estonská jména Marta a Anu („ Maxim “ a „ Anya “, v tomto pořadí) a Anuův věk na začátku knihy je změněn ze 4. do 5 let. Nejúplnější je překlad Taťány Teppe, vydaný v roce 1972 a velmi blízký původnímu textu.
Anu a Mart si hrají se Sipsikem - vylézt na střechu, poslat ho na Měsíc, cestovat po moři v nafukovacím člunu, bojovat s vosami - a zároveň se naučit hodně, hodně o světě, který je obklopuje. Raud obratně balancuje na hranici reality a fantazie, takže se mi jeho příběh jaksi ani nechce říkat „pohádka“. Vždyť se v něm neděje nic, co by se nemohlo stát běžným dětem. Jen jim Šipsík připadá živý a skutečný - dospělí si toho nevšimnou, je to pro ně jen podomácku vyrobená panenka. Přijde čas, kdy sama Anu bude s úsměvem vzpomínat, jak si hrála s ošklivým, ale z nějakého důvodu velmi roztomilým Sipsikem, pokud ho náhle náhodou najde mezi ostatními hračkami ve staré krabici. Ano, a on, když tam tiše leží, bude pravděpodobně (koneckonců, slíbil!), Vzpomeňte si na holčičku, která ho tolik milovala.
V roce 2020 byl na motivy knihy o Sipsikovi natočen stejnojmenný estonský animovaný film „ Sipik “. Premiéra v Rusku je naplánována na 29. července 2021 [6] .