Zámek | |
Sychrov | |
---|---|
čeština Zámek Sychrov | |
50°37′35″ N sh. 15°05′22″ palců. e. | |
Země | |
Umístění | Liberecký kraj |
Architektonický styl | neogotický |
Datum založení | 18. století |
Postavení | Národní kulturní památka ČR (1995) |
Stát | Zrekonstruovaný |
webová stránka | zamek-sychrov.cz |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Zámek Sychrov ( česky Zámek Sychrov ) je zámek nacházející se ve stejnojmenné obci, 16 km jižně od města Liberec v Libereckém kraji v České republice . Zámek byl založen v 18. století. V roce 1820 jej koupili Roganové , jeden z nejvznešenějších šlechtických rodů ve Francii, kteří byli po revoluci nuceni Francii opustit.
Dnes zámek patří státu a od roku 1950 je přístupný veřejnosti. Jde o ojedinělou ukázku novogotického šlechtického panství 2. poloviny 19. století. Součástí zámeckého areálu je kromě zámecké budovy s dochovaným vnitřním vybavením i prostorný park. Na zámku se tradičně koná hudební festival pojmenovaný po českém skladateli Antonínu Dvořákovi .
V zámku je klenotnická dílna.
Na místě nynějšího hradu stávala původně gotická tvrz, zničená za třicetileté války . V letech 1690-1693 na jeho místě postavili majitelé Sychrow Lamotte z Frintropu dvoupatrový barokní zámek. V roce 1820 Sykhrovskiy získal zámek od francouzské knížecí rodiny Rohanů a Sykhrov se stal jedním z jeho hlavních sídel. Protože však starý barokní zámek nesplňoval požadavky Rohanů na pohodlné bydlení, kníže Carl Alain Gabriel Rohan jej ve 20. letech 19. století opustil, aby jej rozšířil v pozdně klasicistním stylu. Kníže Camille Philipp Joseph Idesbald Rohan pak v letech 1847-1862 provedl rozsáhlou přestavbu palácových budov ve stylu romantické gotiky, poté byly případné zámecké interiéry také novogoticky upraveny.
V druhé polovině 19. století, za knížete Kamila, vášnivého botanika, se těšil přízni nedalekého zámeckého parku.
Poslední majitel Rohanu Alain Rohan přijal německé občanství ve 30. letech 20. století. Po druhé světové válce byl majetek Roganů zkonfiskován československým státem výnosem č. 12/1945 sb. Od roku 1950 je zámek postupně zpřístupňován veřejnosti.
Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. 16. srpna 1995 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Barokní zámek byl postaven v letech 1690 až 1693 . Jednalo se o jednoduchou stavbu, jejíž zdi se dochovaly dodnes v parkovacím křídle zámku. Při několika stavebních úpravách v 19. století k němu byly přistavěny další objekty, které vytvořily čestný dvůr a nádvoří zámku.
První velká přestavba zámku proběhla v první polovině 30. let 19. století v císařském stylu. V letech 1847 až 1862 následovala rozsáhlejší romantická novogotická úprava podle plánů Josefa Prouvota, který dal zámku dnešní podobu. Jedinečný charakter zachytil řezbář sihr Piotr Bushek, který ve své dílně řadu let stavěl dřevěné obložení stěn a stropů řady zámeckých salonů i téměř veškerý nábytek.
Ve 20. letech 20. století proběhla funkcionalistická modernizace, při které byla odstraněna řada zastaralých dekorací. Některé sochy Bushe byly odstraněny z interiérů a exteriérů novogotického arkýře. V této době byla také odstraněna omítka na věžích a nahrazena lomovým zdivem. Rekonstrukce, která započala v 90. letech 20. století, má za cíl obnovit podobu zámku ve druhé polovině 19. století.
Portrét prince Camila Rohana v herně zámku.
V roce 1998 byl Sychrov po zámku Konopiště druhým největším fondovým sbírkovým předmětem v ČR se 48 750 evidovanými předměty, které byly jak z původního vybavení, tak ze sbírek (Sychrov byl po znárodnění velkých fondových sbírek, kam se dostal v 50. let na 90 tisících jednotek městského mobiliáře, který byl většinou poté znovu distribuován a v 90. letech částečně vrácen v restitucích). Kromě toho bylo v roce 1998 registrováno 7 209 knih. Ale naopak vedle prefabrikátů byly z hradu vyvezeny ty nejcennější věci. Byly to např. Roganské hodiny, limitované ručně psané hodiny na počátku 15. století v Národní knihovně v Praze a sbírku roganských miniaturních portrétů má dnes Národní galerie v Praze, jednotlivé ukázky italského a holandského malířství získaly tzv. Oblastní galerie v Liberci, další důležité písemnosti byly převezeny do Státního oblastního archivu v Litoměřicích.
Ze zbývajících snímků je významná především sbírka francouzského portrétování, tzv. Rohanská portrétní galerie. Jedná se o největší sbírku francouzského portrétního umění ve střední Evropě. Představuje 243 portrétů Rohanů, příbuzných rodin a členů francouzské královské dynastie Bourbonů (včetně portrétů králů Ludvíka III.). Ludvík XIV. a Ludvík XV.). Zvláště cenný je Jezdecký portrét Ludvíka XIV. při přechodu Rýna od Charlese Le Bruna a obraz portrétu téhož krále od Hyacintha Rigauda, zajímavý portrét Marie de Rohan (schéma Henri Gascar), která se po nějaké době vrátila v roce 2011 na Sychrov. Tyto francouzské importy restauroval v 60. a 70. letech Karl Jawuk, který v té době do portrétní galerie rozdal několik fiktivních portrétů. O doplnění se postarali i další autoři, zejména čeští (Jan Brandeis, Josef Vojtěch Hellich, F. Mack), ale i vídeňští a další.
Ve sbírkách jsou dvě nejstarší italské desky ze 14. (Madona trůnící s anděly, Sv. Petr a Pavel) a 16. století (Rodina sv. Kateřiny). Prezentována jsou i díla umělců 19. století (Ferdinand Engelmüller, Hugo Charlesmont, Julius Grechak, Hugo Ullik a další).
Ze sochařských děl jsou zde představeny nejvýznamnější mramorové busty habsburského trhu 16. století a také dřevěné plastiky z vozíků. Tuto sbírku doplnil Emanuel Max sochami Jindřicha II. de Rohan a Godefroy z Bouillonu.
Je v něm umístěna také sbírka leptaného a malovaného českého skla z 18. a 19. století, včetně severočeského skla, obsahující důmyslnost Friedricha Egermanna. Podobně kolekce českých i nových odlitků a míšeňský porcelán.
Nechybí ani venkovní nábytek, většinou na míru vyrobený Piotrem Bushkem podle dekretů Augusta Pugina ( česky Augusta Pugina ) a Georgiy Gottloba Ingenwittera ( česky Georga Gottloba Ungewittera ), ale nechybí ani staré barokní kousky.
Zámecký park v anglickém stylu o rozloze 23 hektarů se dochoval v původní podobě dodnes. O vznik parku se zasloužil kníže Kamila, za pomoci zahradníků Vincenta Zákourožila a po Vojtěchu Mašce a stavitele Josefa Pruvota, který se zabýval zahradní architekturou. Přestavba zahrady byla provedena ještě před Kamilovým předchůdcem Karlem Alainem ve stylu klasicismu a některé prvky této přestavby se dochovaly dodnes.
Park má tři osy vycházející ze zámku, tato skladba přestaveb odolných klasicismu se nazývá patte d'oie (husí stehno). Hlavní střední osa korunuje budovu skleníku, druhá osa (vpravo od zámku) je zároveň komunikací lemovanou dubovou alejí, která pokračuje lipovou ulicí (známou jako Roganka) do divočiny. Vyhlídkové okénko na kostel sv. Jiří. Levá SV osa prochází romantickou zříceninou zvanou Artušův hrad, postavenou někdy v první polovině 19. století, s výhledem na louky Mohelského údolí.
Skleník je nejvýraznější atrakcí parku, který tvoří kompoziční protiváhu zámku. Stavba prvního skleníku začala knížetem Karlem Alenem v roce 1831 a pokračovala až do roku 1835. V roce 1852 byl na Prouvotův návrh rozšířen. Jedná se o styl poněkud medializované budovy postavené v neorenesančním stylu. Před průčelím se do parku táhne arkádová chodba, vstup je možný po třech kulatých schodištích vedoucích do tří portiků. Skleník sloužil také jako květinová galerie, letní zámeček, pořádaly se zde různé společenské akce. Po smrti Kamila ztratil skleník svůj význam. V letech 2009-2011 byl rekonstruován.
Mezi další zařízení v parku patří malý dům korunního prince Rudolfa, který se nachází na severním okraji parku, v údolí Moge, čímž se otevírá Ještědu a Jizerské hory. Vedle skleníku stojí vodárenská věž z roku 1891. V parku jsou také dva objekty navozující rustikální atmosféru, dřevěný dům ve švýcarském stylu, tzv. Bauernhaus, a holubník. Kromě toho je zde pět bazénů a čínský rybník s mostem.
Mimo areál parku se nachází místo speciálně ohraničené plotem, Arturův zámek (někdy též Artušův hrad, nebo Alte Burg) v podobě romantické zříceniny, respektive slavnostní brány na cestě do Radostina. Podzemní chodba patřící k tomuto zámku byla jednou z oblíbených atrakcí parku.
Díky velkému zájmu knížete Kamila o botaniku a dendrologii dokázal za své vlády vybavit řadu vzácných a zajímavých lesů, ale i rostlin. Přímo na Sykhivu je mimo jiné unikátní buk roganský černolistý (Fagus silvatica Rohani), ze dřevin zde roste i platan orientální, dívenky, podle záznamů se uvádí, že roste asi 1872 druhů a odrůd tady. V mnohem menší míře přežily Rohanské rostliny, jejichž pěstování v podmínkách Sychro bylo často nákladné. Pěstuje se jak ve sklenících, tak v zimní zahradě, záznam uvádí 1119 druhů a odrůd.
Se zámkem Sychrov je spjat český hudební skladatel Antonín Dvořák , který zámek a okolní obec navštívil sedmkrát. Navštívil svého starého přítele, správce Sychrova Aloise Goebela. Krása zámeckého parku, kde se často procházel, inspirovala skladatele k napsání řady písní, jako je houslový koncert a moll, opus 53.
Zámek navštívil v září 1834 bývalý francouzský král Karel X. s manželkou. Zámek navštívili také Joachim Barrande a Marie Teresa Bourbonská, vévodkyně z Angouleme, dcera francouzské královny Marie Antoinetty.
Ve druhé polovině 19. století Sychrov několikrát navštívili členové vládnoucí habsburské dynastie. 1. listopadu 1866 navštívil zámek František Josef I. Po něm byla pojmenována cesta přes pole do Radostina a později na této cestě byla postavena malá žulová pyramida. 10. července 1871 zámek navštívil korunní princ Rudolf, na počest této návštěvy byl po této návštěvě pojmenován domeček korunního prince Rudolfa, který se v parku nachází. Později, 10. září 1875, navštívili zámek také arcivévoda Marie Terezie a arcivévoda Karl Ludwig, data všech těchto návštěv byla umístěna na pyramidě. Složky s těmito údaji pak zmizely, ale v roce 2008 byly obnoveny v rámci vzniku lesní naučné stezky Camila Rogana.
V současné době jsou prostory zámku a zejména parku využívány spolu s klasickými expozicemi pro další periodické i jednorázové akce. Ještě v dobách Rogana se na Sychrově slavil svátek Těla Páně, kdy byl povolen vstup do parku, ale po konfiskaci parku se již svátek neslavil a pouť na Sykhrov kaple byla přenesena.
Později vznikla tradice hudebních slavností Sychrov a Turnov, pořádaných od roku 1951. Události se začaly odehrávat v 90. letech. V roce 1995 se na Sychrově konalo Symposium romantického historismu: Novogotika a v roce 1998 se zde konala česká premiéra opery Maria di Rohan italského romantického skladatele Gaetana Donizettiho . Od roku 2001 se na Sychrově každoročně konají Skotské hry, které jsou součástí sítě podobných akcí po celém světě, které jsou bližší skotské kultuře. Od roku 2009 se pořádají letní koncerty, na které se každoročně sjíždějí hudebníci z celého světa. V roce 2011 to byla Blackmore's Night, Sinéad O'Connor a Apocalyptica.
Zámek je často využíván jako místo natáčení. [1] Na zámku se natáčel americký komediální film Holič a zvíře . [2]
Národní kulturní památky ČR : Liberecký kraj | ||
---|---|---|
1978 | Zřícenina hradu Bezděz | |
1995 | Zámek Sychrov | |
2001 |
| |
2006 | Horský hotel a televizní věž "Ještěd" | |
2008 |
| |
2010 , 2014 |
|
Hrady a zámky - národní kulturní památky ČR | |
---|---|
Praha a střední Čechy |
|
Jihočeský a Plzeňský kraj |
|
Karlovarský a Ústecký kraj |
|
Královéhradecký a Liberecký kraj | |
Pardubický kraj a kraj Vysočina |
|
Jihomoravský a Olomoucký kraj | |
Moravskoslezský a Zlínský kraj |