Sláva vévodství Kraňského (německy: Die Ehre deß Hertzogthums Crain, slovinsky: Slava vojvodine Kranjske) je encyklopedie vydaná v Norimberku v roce 1689 polyhistorem Johannem Weihardem von Valvasorem . Jde o nejvýznamnější dílo o jeho vlasti, vévodství Kraňském , dnešním středním Slovinsku [1] .
Antologie napsaná v nové horní němčině vyšla ve čtyřech svazcích rozdělených do 15 knih s 3552 širokoformátovými stranami a 24 přílohami. Encyklopedie byla bohatě ilustrována 528 mědirytinami. Kniha obsahuje informace o historii, geografii, topografii, lékařství, biologii, geologii, teologii, zvycích a folklóru regionu Kraňsko, který tvoří většinu moderního Slovinska. Valvasor se mohl spolehnout na dřívější zdroje recenzí, přesto byla pečlivě vytvořená a vědecky podložená kolekce ve své době přelomová.
Sám Valvasor napsal, že nechce vydávat encyklopedii ve formě suché příručky, protože by mohla být pro čtenáře příliš monotónní. Na samostatných místech proto přidal různé příběhy ze současnosti a minulosti. Z jeho děl čerpá základní informace o historii šlechtického rodu von Graben a jeho představitelů i panovníků hrabství Gorizia. Zajímavý je příběh zaznamenaný Valvasorem o Jurovi Grandovi, který je považován za jednoho z prvních písemně zdokumentovaných upírů.
Valvasor jako první napsal o evropském Proteu [2] . Měl v úmyslu napsat spíše jakýsi cestopis než slovník, takže hesla nejsou v abecedním pořadí. Autor také pro zpestření skladby proloží informace anekdotami, pohádkami a básničkami.
Text je rozdělen do dvou sloupců a ozdoben propracovanými iniciálami . V publikaci bylo použito čtrnáct různých typů písma. Text se skládá z dlouhých vět s různými odstavci; obsahuje silné stylistické ozdoby, metafory, obrazné výrazy, hlášky, latinské citace a příběhy s morálkou. Valvasor použil více než 200 obrázků z Topographia Ducatus Carniolae modernae k ilustraci encyklopedie. Vzhledem k tomu, že desky byly na velikost knihy Ehre příliš široké, musely být seříznuty celkem o 40–50 mm. Výsledkem bylo porušení kompozice obrazu a ztráta některých odhalujících detailů.
Obával se, že cizinci neznají jeho region dost dobře, vytvořil jakousi prezentaci Kraňska s textem a ilustracemi, zřídil dílnu na měděné plechy na svém zámku v Bogensperku u Lithie a sám vytiskl svou esej.
Kvůli vysokým nákladům na tisk byl Valvasor nucen prodat zámek Bogensperk a rodný dům v Lublani , načež se přestěhoval do Krška , kde do roka po přestěhování zemřel.
Skládá se ze 4 knih.
Kniha INapsal Erasmus Franchis . Kniha je rozdělena do 8 kapitol a má 96 stran. Franchisci v něm pojednává o jménech národů, které žily v Kraňsku. Ponoří se také do etymologie samotného jména Carniola, která sahá až k dřívějším variantám Carnorum nebo Carnutum).
Kniha IIObsahuje 27 kapitol a 200 stran. Valvasor to nazval „stručná topografie“. Autor vymezuje hranice Kraňska, popisuje jeho rozdělení na: horní, dolní, střední, vnitřní a istrijskou část. Obecně popisuje obyvatele Kraňska a jejich zvyky, dále pak rozebírá jeho jednotlivé lokality a jejich tradice, stravovací návyky obyvatel, hory, řeky, studny, jeskyně, hrady, doly a tak dále.
Kniha IIIObsahuje 38 kapitol a 168 stran, věnuje se historii a místopisu, uvádí vody, podnebí, nemoci, flóru, byliny, stromy, doly, z nichž je velký svazek věnován rtuťovému dolu v Idriji .
Kniha IVObsahuje 53 kapitol a 232 stran. Zde Valvasor popisuje kuriozity, jako jsou fosilní pozůstatky a další fosílie, rysy světa zvířat a rostlin, a věnuje zvláštní pozornost krasovým jeskyním a podsvětí v Kraňsku a Notranjsku .
Skládá se ze 4 knih.
Kniha VObsahuje 16 kapitol a 268 stran. Autorem této knihy je Erasmus Franchis . Diskutuje se o národech, které obývaly Kraňsko před příchodem Franků . Tato kniha úzce souvisí s knihou Johanna Ludwiga Schönlebena Carniola antiqua et nova.
Kniha VIObsahuje 11 kapitol a 102 stran. Tato kniha je důležitá, protože vypráví o Kraňsku, tedy slovinštině , vypráví také o krojích, zvycích některých částí Kraňska.
Kniha VIIObsahuje 17 kapitol a 120 stran. Věnuje se náboženství a různým vyznáním, včetně pohanských zvyků, christianizace, protestantismu a protireformace v Kraňsku, stejně jako pověrám, zvykům a kouzel.
Kniha VIIINa rozdíl od ostatních knih tohoto svazku není rozdělena do kapitol, ale do oddílů. Kniha má 346 stran. Autor v této knize popisuje kněze, patriarchy, biskupy, církevní řády a farnosti.
Skládá se ze 3 knih.
Kniha IXObsahuje 12 kapitol a 122 stran. Tato kniha popisuje zákony a správní pravidla země a popisuje šlechtické rody Kraňska a jejich erby. Podrobně byli představeni správci Kraňska.
Kniha XObsahuje 30 kapitol a 274 stran. Tato kniha je věnována panovníkům Kraňska. Prezentována je politická historie vévodů a knížat. Historie je zobrazena od starověku do roku 1689 (rok vydání Slávy vévodství Kraňského).
Kniha XIObsahuje 730 stran, což z ní dělá největší knihu všech dob. Není rozděleno do kapitol. Tato kniha je doslovnou topografií nebo "topografií hradů". Na stránkách knihy jsou abecedně řazena města, náměstí, hrady, kláštery a další zajímavá místa.
Skládá se ze 4 knih
Kniha XIIObsahuje 13 kapitol a 134 stran. Tato kniha vypráví o Chorvatsku, jeho pohraničních oblastech, včetně těch, které spadaly pod nadvládu Osmanské říše. Tato kniha obsahuje informace o některých místech a pevnostech v Chorvatsku.
Kniha XIIIObsahuje 6 kapitol a 112 stran. Tato kniha je o historii. V této knize si můžete přečíst o Argonautech , Emonech , různých vojenských taženích atd. Tato kniha je podobná knize V.
Kniha XIVObsahuje 26 kapitol a 184 stran. Tato kniha ukazuje období římské nadvlády, velké stěhování národů a období před rakouskou nadvládou. Vojenské konflikty mezi domorodým obyvatelstvem a Římany, konečná porážka domorodého obyvatelstva, povstání římské armády, vláda císaře Konstantina I. Velikého , válka Theodosia I. Velikého proti Gótům , invaze Slovanů jsou zvažovány, jsou uvedeny podrobnější popisy dalších míst a politických poměrů.
Kniha XVObsahuje 34 kapitol a 314 stran. Obsahuje kroniky Kraňska pod rakouskou nadvládou. Na konci knihy jsou ještě dvě nečíslované strany komentářů a tiskových oprav.
Dílo „Sláva vévodství Kraňského“ jako celek neobsahuje obecný obsah ani rejstřík. Kvůli tomu Oskar Grazi-Wardengg následně vytvořil samostatnou knihu - Repertorium zu JW Freiherrn von Valvasors "Die Ehre des Herzogthums Krain" (1689) - skutečný rejstřík ke všem čtyřem dílům Slávy Vojvodiny Kranjska, která vyšla v roce 1901 a celkem 112 stran.
Kromě Johanna Weicharda von Walvasora je třeba zmínit další autory Erasma Francisciho , který upravoval a koncipoval Valvasorovy texty, přidal různá vysvětlení a komentáře a je autorem první a páté knihy.
Básně publikované v encyklopedii napsalo osm básníků: baronka Katarina Regina von Greiffenberg , Pavao Ritter Witezowicz , Frank Siesenheim, Janez Ludwik Prasch, Janez Gregor Dolničar (Talnicer), Janez Krstnik Petermann, Christoph Wegleiter a Johannes Gabriel Mayer.
Encyklopedie je vyzdobena ilustracemi a mapami, které poskytli: Janez Koch, Pieter a Ivan Vereksovi, Bener a Matija Greischerovi. Rytci byli: Andrei Trost, Peter Mungersdorf, Pavao Vitezovič-Ritter a Atzelt a některé obrázky jsou anonymní [3] .
První dva díly encyklopedie byly přetištěny jako upravený dotisk v roce 1877 a další dva v letech 1877 až 1879. Publikaci redigoval Janez Krajec, který byl zároveň vydavatelem. Tiskařem byl Josip Pfeiffer. Autorem přidaného textu byl Peter Radiks. Formát knihy se od prvního vydání změnil, ilustrace a aplikace ne vždy odpovídají originálu.
Nakladatelství Mladinska knjiga vydalo v letech 1971 až 1973 faksimilní vydání encyklopedie. Branko Reisp byl editorem a autorem doplňujícího textu v tomto vydání. Dlouho neexistoval překlad z němčiny do slovinštiny, protože se ukázalo, že je velmi komplikovaný a příliš objemný.
V letech 2009 až 2012 překládala encyklopedii do slovinštiny rodina Debenjakových - manželé Bozidar (*1935) a Doris (roz Krish, 1936–2013) a jejich syn Primož . Iniciátorem, vedoucím projektu, editorem a technickým redaktorem tohoto vydavatelského projektu byl Tomáš Czech [4] . První slovinský překlad vyšel až v roce 2009 v nakladatelství Zavod Dežela Kranjska [5] .