Valentina Michajlovna Starčenko | |
---|---|
Datum narození | 28. prosince 1950 [1] [2] [3] |
Místo narození | Belogorsk , SSSR |
Datum úmrtí | 4. října 2017 (66 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Vědecká sféra | botanika |
Alma mater | Státní pedagogický institut Blagoveshchensk |
Akademický titul | Doktor biologických věd |
Akademický titul | docent |
Systematik divoké zvěře | |
---|---|
Autor jmen řady botanických taxonů . V botanickém ( binárním ) názvosloví jsou tyto názvy doplněny zkratkou „ Starch. » _ Seznam takových taxonů na webu IPNI Osobní stránka na webu IPNI |
Valentina Mikhailovna Starchenko (1950-2017) - sovětská a ruská botanička , doktorka biologických věd, specialistka v oboru taxonomie cévnatých rostlin, výzkumnice flóry ruského Dálného východu .
V roce 1973 absolvovala Blagoveščenský státní pedagogický institut .
V roce 1975 nastoupila na postgraduální školu s titulem v oboru botaniky a chemotaxonomie na Pacifickém institutu bioorganické chemie (TIBOCH) Vědeckého centra Dálného východu Akademie věd SSSR (od roku 1979 mladší výzkumník v Laboratoři rostlinné chemotaxonomie z TIBOCH).
V roce 1981 obhájila disertační práci [4] .
Od roku 1987 vedoucí výzkumný pracovník Laboratoře ekologie a dynamiky přírodních procesů Amurského integrovaného výzkumného ústavu (AmurKNII) Dálného východu vědeckého centra Akademie věd SSSR (od roku 1994 byla laboratoř reorganizována na botanickou zahradu Amur Vědecké centrum (AmurRC) FEB RAS ).
Od roku 2003 vedoucí laboratoře botaniky Botanické zahrady Amurského vědeckého centra Dálného východu pobočky Ruské akademie věd (od téhož roku - Amurská pobočka Botanické zahrady-Institut Dálného východu pobočky Ruské akademie věd Ruská akademie věd ).
V roce 2003 mu byl udělen akademický titul docent v oboru Botanika.
V roce 2008 obhájila doktorskou disertační práci [5] .
Na počest V. M. Starčenka je pojmenován rostlinný druh Eleocharis starczenkoae A.E. Kozhevn . (2006) .
Autor a spoluautor 166 prací, z toho 2 autorské monografie a 9 spoluautorů.
Podílel se na vzniku Červené knihy Židovské autonomní oblasti (2006) a Červené knihy Amurské oblasti (2009).